Dnešní a včerejší den jsme strávili trackováním v Arthur´s Pass.
Je to nádherné, všude kolem sebe vidíte hory a kopce a pokud si potřebujete pročistit hlavu a uspořádat myšlenky tak tří hodinový track pro Vás bude to pravé 🙂
Na cestě k vodopádům je tolik schodů, že už ani ne v půlce zapomenete na všechny starosti a jediné na co myslíte je bolest.
Na druhou stranu ta buchta ke snídani, kterou jste snědli se alespoň rychle vstřebá.
Patřím k lidem, kteří pořád přemýšlí, dokonce i v noci často nemůžu spát a počítám kolik peněz zbylo a jak dlouho ještě budu moct být na cestách, přemýšlím o svých bývalých láskách a proč to vlastně dopadlo tak jak to dopadlo, nebo jen tak přemýšlím o čem budu psát.
Dneska jsme se po dlouhém tracku (procházce) rozhodli, že pojedeme do hostelu a tak jsem nadšená z nikdy nekončící HORKÉ sprchy, z toho, že jsem si konečně svoje odrostlé skoro žluté vlasy mohla obarvit a, že si jen tak můžu po měsící stráveném v autě sednout v pokoji na postel a připojit se na wifi 😀
Počítače a telefony jsou dneska nedílnou součástí nás, ale musím říct, že je vysvobození, když jedete a všude kolem Vás je moře nebo hory a vy nemáte žádný signál.
Žádné spojení se světem.
Většinu dní ani nevíte kolik je hodin, co je za den a už vůbec ne jaký datum je.
Nemusíte se moc česat nebo trávit dlouhé minuty u zrcadla. Tady je to každému jedno. Mám pocit, že tady můžete být sama sebou.
Tak jsem se rozhodla, musím si to užít každý den. :)*heart*
||Blog
