Asi neexistuje nikdo, kdo by neměl za svůj život nějaké tajemství, o kterém nikdy nikomu neřekl. Ale co vlastně takové tajemství je? Je to tajení důležitých věcí nebo podnět neříct pravdu? Jak kdy. Tajemství můžou být rodinná, osobní nebo jen čistá přání.
Rodinné tajemství se týká více lidí v rodině
Může jít o dluhy, dědictví, spory mezi sourozenci, spory mezi rodiči a dětmi, nevěru, šikanu, zneužívání, nemanželské dítě nebo prokletí, či neštěstí, o kterém rodina mluvit na veřejnosti nechce. Je to něco, co považuje rodina za špatné a ponižující. Když se pravda o takové věci, události dostane ven, mimo dům, většinou se jedná o velkou ostudu a je těžké pověst rodiny napravit. Vše utichne až časem, až lidé zapomenou.
Osobní tajemství se nás týká osobně a mnohdy je v tom zapojena ještě jiná osoba
Do tajemství patří podvod, nevěra, ublížení, nemanželské dítě, krádež, manipulace, hádky, rozepře, rozhádání mezi přáteli, špatný rozchod mezi partnery atd.
Život je plný různých překvapení a my v něm proplouváme podle svých možností. Někdy se stane, že uklouzneme a uděláme něco, co nechceme a snažíme se o tom nikdy nemluvit a zapomenout. Naše svědomí a vnitřní já však na tyto věci a události nezapomíná. Je to pro nás kostlivec ve skříni, který kdykoli může vypadnout a nadělat neplechu.
Mít tajemství, kdy někoho tajně milujeme nebo obdivujeme, není prohřešek
Ale být nevěrná a čekat dítě s jiným partnerem a neříct o tom tomu svému, to už kostlivec je a dost velký. Vzpomínám si na jeden případ, kdy se jednalo o nevěru babičky, která nikdy nikomu neřekla, že si není jistá početím. Narodila se ji krásná dcerka, byla podobná dědečkovi, nikdo nic nemohl poznat. Spadl ji kámen ze srdce. Po letech čekala tato dcera miminko a narodil se ji černoušek. Manžel díte nepřijal a se svoji ženou se chtěl rozvést, měl důkaz nevěry. Manželka se bránila, chtěla testy DNA, nevěrná nebyla. Po testech se zjistilo,, že je opravdu manžel otcem dítěte. Nikdo nechápal, jak k tomu mohlo dojít. Tak babička musela s pravdou ven a řekla o své nevěře se studentem medicíny ze Súdánu, kdy otěhotněla a nevěděla s kým vlastně dítě čeká, zda s dědou nebo s cizincem. Jelikož se tehdy narodila bílá dcera, měla za to, že je vše v pořádku. A nebylo. Někdy nás kostlivec nezastihne, ale vypadne někomu jinému a pak se jedná ještě o větší ostudu.
O jakém kostlivci říct nebo neříct?
Těžko radit v takové věci. Protože je rozhodnutí jen na vás. Záleží o jak závažnou věc se jedná a jaké budou následky. Zapírat a zapírat si můžete dovolit při jednorázové nevěře, kdy nečekáte žádného potomka a byl to jen prohřešek, na který chcete zapomenout. Pokud dokážete s takovým tajemstvím žít a dívat ze přímo do očí své lásce, která o ničem neví, je to na vás. Mnohdy pravda dva lidi od sebe roztrhne a ublíží. Takže se rozhodněte dle vlastní úvahy.
U podvodu a různých lží se většinou na vše přijde časem a kostlivec vypadne ze skříně, ať chcete nebo nechcete. Protože platí ověřené pravidla “Lež má krátké nohy…” nebo “Se lží daleko nedojdeš…”.
Když se tak nad tím zamyslím, může nám v životě ze skříně vypadnout cokoli
Tou skříní jsme totiž my. Co si do ní uložíme, to tam máme. Nedořešené a zamlčené případy musí být pod zámkem nebo je řešte. Jiná možnost neexistuje.
Moje rada na závěr: S čistým svědomím se lépe spí a žije. Nic netajit a být féroví je lepší, než nespat a stresovat, kdy se něco provalí.
(zdroj obrázků pixabay)
