Václav Láska vede úspěšnou advokátní kancelář, která se mimo jiné zaměřuje i na rodinné právo. Díky tomu se každý den setkává s realitou rozvodových řízení, domácího násilí či sporů, při nichž si partneři jako svá rukojmí berou vlastní děti. Jak sám říká, je to obor náročný nejen na sebevzdělávání, ale také na psychiku.
“Ale zase je to práce, kterou když odvedete dobře, tak skutečně někomu pomůžete. A můžete rychle vidět její výsledek. To na mě na tom asi baví nejvíc,” podotýká Václav Láska, který kromě vedení advokátní praxe nyní obhajuje senátorské křeslo. V čem jsou specifické ženy jako klientky jeho kanceláře a podepsla se na vztazích pandemie koronaviru?
S jakým problémem se na vás nejčastěji obrací ženy-klientky?
Nejčastěji jsou to spory rodinné související s rozpadem manželství či partnerství. Nejsmutnější jsou příběhy, kdy se partner po opuštění rodiny pokusí nechat finančně “vykrvácet” matku svého dítěte, která je třeba na mateřské. V takových případech pak pomáháme prostě zdarma. To jinak nejde. Jde totiž nejenom o klientku, ale zejména o děti, které jsou takovým chováním druhého rodiče hodně dotčeny.
Zaznamenal jste nějaké změny po pandemii? Hodně se mluví o tom, že se zvedne ještě vlna rozvodovosti. Vnímáte to také tak?
Ano, bohužel. Všichni se těšili na “baby boom“, když museli být lidé zavření doma. Ale opak je bohužel pravdou. Stoupá rozvodovost a bohužel i násilí mezi partnery. Nervózní doba lidi stresuje a tohle je výsledek.
Jako právník musíte být také tak trošku psycholog, že? „Uklidňujete“ také někdy klientky takovou tou větou – to bude dobré, to zvládnete? Zabírá to od právníka jinak?
Já mám naštěstí vedle práv vystudovanou i sociální patologii a tam státní zkouška z psychologie byla. A opravdu se to hodí. V těhle sporech prostě musí být schopen advokát pomoci nejen právně, ale i psychicky. Neslibuju nemožné, ale určité uklidnění klientka potřebuje. Jinak se stane, že psychicky prohraje dřív, než skončí spor. Spousta agresivních partnerů na to i hraje. Zničit psychiku partnera dřív, než ve věci rozhodne soud.
V čem jsou ženy-klientky jiné než muži? Umí si říci o to, co chtějí, nebo si více nechávají radit?
On moc není rozdíl v tom, kdo je muž a kdo žena. Spíš je mezi jednotlivými páry důležitější, kdo má submisivnější a kdo dominantnější roli. Bohužel v rodinných sporech platí, že ten agresivnější má v počátku výhodu. Ale my umíme ten stav rychle srovnat.
Co vás naučila anebo v čem inspirovala vaše žena?
Časem jsem i díky ní pochopil, že když jsou dva pár, tak všechno, co jeden z nich dokáže, je jejich společná zásluha. Všechno. Jako hodně mladý jsem díky působení společnosti a doby, taky inklinoval k vidění světa, že “chlap dělá kariéru a žena vychovává děti“. Jsem rád, že se změnila doba a že i já prozřel. A jsem své ženě vděčný za to, že se mnou vydržela i v době, kdy to se mnou nebylo moc jednoduché.
V čem bychom si všeobecně my ženy měly nechat poradit od mužů?
Muži a ženy by si měli hlavně vzájemně naslouchat. Že by jedno pohlaví druhému mělo co radit, si nemyslím.
Foto: archiv Václava Lásky
