O víkendu jsem byla zjistit u manželů Jitky a Romana Musilových, jak se žije jejich rodině v pasivní dřevostavbě v Ochozi u Brna.
Manželé Musilovi si sami bydlení navrhli, projektovali a postavili. Založili si firmu, v rámci které realizují i další stavby. Je na nich vidět, že dělají, co je baví. Jsem překvapená z toho, že je tento architektonický skvost vytvořený s ohledem na životní prostředí a přitom dotažený do posledního detailu. Výborně využili potenciál stmé parcely, která pro běžného člověka nebyla atraktivní. Díky tomu ale získali jedinečný výhled, který jsem si hned zamilovala.
Protože je dům orientován na jih, ponechali před ním záměrně 3 vzrostlé javory, které poskytují v létě přirozený stín. Udělali na ně otvory ve velké zpevněné ploše, kterou postavili z modřínových prken. K domu vedou od silnice prudké kamenné schody, ale naštěstí k horní hranici pozemku vede přístupová cesta, jen se musí parkovat cca asi 20 metrů od domu. Tohle společně se mnou vnímají jako malou daň za ten jedinečný výhled, soukromí a zasazení do přírody.
Aby byl dům v rovině, museli manželé odkopat ve svahu zářez a vytěženou zeminu použili na vyrovnání plácku před domem. Do skalnatého podloží navrtali 8 základových betonových patek s odvětrávanou mezerou, takže budova nemá vykopané a vybetonované žádné základy, jak jsme zvyklí u běžných staveb. Zvenku je dům obložený svislým modřínovým obkladem, který přechází přes střechu a nad dveřmi a okny se vyklápí do markýz. Ty plní stínící funkci a vytvářejí designovou ozdobu domu.
Vůbec bych nevěřila, že tepelnou izolaci domu zajišťují slisované balíky slámy. Majitelé mají rádi přírodní materiály a původně uvažovali i o hliněných omítkách, od kterých nakonec ustoupili kvůli větší časové náročnosti. V domě bylo teplo a potvrzuje se, že sláma má velmi dobré izolační vlastnosti. Prý nejen v zimě, ale brání i přehřívání v létě. Překvapilo mě, že mi nebyla zima ani od země a to jsem tam chodila jen v ponožkách. Zkušenosti jsou ale takové, že v dalších stavbách izolaci slámou nerealizují, protože je to hodně náročné na dokonalé vysušení, skladbu, stalačení a navíc je těžké zajistit velké množství malých balíčků slámy, které zaplní úplně přesně požadovaný prostor.
Samozřejmostí je řízené větrání rekuperací tepla. Tím se do stavby dostává čerstvý vzduch, ale zároveň se prostor neochlazuje a tím ušetří náklady na vytápění, které jsou dle pana Musila jen 10.000,- Kč za rok. Na vytopení jim stačí krb, do kterého přikládají každou 1-2 hodiny poleno dřeva. Přes noc se jim tam udrží celkem teplo a ráno zase přiloží. Tohle je pro ně dlouhodobě udržitelné, protože oba pracují z domu a tak mohou během dne udržovat oheň v krbu. V záloze mají připravený elektrokotel, který využili snad jen 2x, když se vrátili v zimě z dovolené do chladné stavby. Vodu ohřívají v zásobníkovém kotli.
Přízemí domu tvoří velký otevřený obytný prostor se zádveřím, toaletou a technickou místností. Je zařízen černou monolitickou nábytkovou minimalistickou stěnou spojenou s kuchyňskou linkou, která nepůsobí rušivě. Hlavní výzdobou je výhled velkou bezrámovou okenní tabulí (dřevohliníková s trojsklem), která je vsazená přímo do konstrukce obvodové stěny. Tohle obrovské okno poskytuje nerušený výhled do krajiny a člověk si připadá jako by byl venku součástí přírody. Vedle jsou ještě prosklené dveře, které vedou přímo na terasu.
Protože má rodina 3 děti, rozhodla se v prvním patře přistavět ještě 1 dětský pokoj a dovolili mi nahlédnout do probíhající stavby.
V interiéru mě zaujalo poměrně strmé schodiště řešené jako variace na mlynářské schody, které je překvapivě pohodlné.
Nad kuchyňskou linkou mě překvapilo podélné okno vedoucí do skály, která je obrostlá popínavými rostlinami.
V dětském pokoji je horolezecká stěna, kterou manželé vyrobili z překližky na niž se do mokrého epoxidu vsypávalo velké množství křemičitého písku. Výsledkem je drsný povrch se vzhledem pískovce.
Dále jsem obdivovala topení v industriálním stylu v hlavní místnosti, a radiátorový žebřík, který vyrobil topenář z měděných trubek dle návrhu manželů Musilových.
Celý dům včetně interiéru mě chytl za srdce. Manželé potvrdili, že se jim s rodinou v jejich domově bydlí dobře, žijí v prostředí, které je harmonizuje a dělá jim radost. Neměnili by.
