Temnoplodec černý nebo také aronia – to jsou odborné názvy pro rostlinu, kterou řada lidí zná jako černý jeřáb a nejspíš ji i považuje za domácí rostlinu. Pravdou ale je, že teprve na počátku dvacátého století ji ze Severní Ameriky do Evropy dovezl ruský biolog Ivan Mičurin. V šedesátých letech pak aronii začali pěstovat obyvatelé obce Velké Losiny. Účinky temnoplodce na lidský organismus jsou ale mnohem zajímavější a rozsáhlejší než jeho historie.
Aronii často pěstujeme na zahradách jako keř, který se na jaře “vyzdobí” bílými květy a na podzim sytě červenými listy. Kdybychom sbírali a využívali jeho plody, známé jako černé jeřabiny, pomohl by nám s cévními problémy (s křečovými žilami i hemoroidy), s činností štítné žlázy, s cholesterolem a vysokým krevním tlakem. Je vynikající také při léčbě zánětů a střevních problémů. Údajně by dle vědců mohl napomoci také v léčbě rakoviny tlustého střeva.

Co obsahuje?

Za zázračnými účinky aronie nestojí nic jiného než řada vitamínů a minerálů, které obsahuje. Jmenujme třeba jód, který je tak důležitý pro normální činnost štítné žlázy. Součástí aronie jsou i pektiny, jenž přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi, a železo, jež je důležité pro krvetvorbu. Dále pak už jen zmíním hořčík, vápník, draslík, fosfor, rutin a vitamíny B2, B3, B6 a C.

Jak černý jeřáb využít v kuchyni?

Černé jeřabiny můžeme zavařit jako kompot, udělat z nich džem na lívance nebo si z nich vyrobit sirup. Pokud z jeřabin chceme dostat maximum pozitivních účinků na lidský organismus, doporučuje se požívat plody za syrova. Mají poněkud trpkou chuť, ale pokud je rozmačkáme, osladíme a třeba zalijeme smetanou, mohly by zachutnat i těm vybíravějším v jídle.
Jestli aronii nepěstujete, zkuste si ji zadat do vyhledávače – určitě na vás vykoukne nějaký ten odkaz na obchod s produkty z aronie v BIO kvalitě.

Zdroj obrázků: pixabay.com