Dnes byla má noc léčivým prožitkem mého těla. Tolik nedokončených emocí a pocitů se stále skrývalo pod hladinou mého nervového systému. Věděla jsem, že bolest z předchozího vztahu byla v mém životě zásadní a velmi důležitá pro další růst. Díky ní jsem objevila nejpodstatnější část sebe sama. Setkala se s vlastní moudrostí duše, pohlédla do zrcadla poznání a uviděla svou pravou tvář a osvobodila své tělo z nesebelásky a nepřijetí. Zároveň to byla taková bolest v srdci ze ztráty lásky v kterou jsem tolik věřila. Ze zrady v tu dobu nejbližšího člověka a z necitlivosti, kterou jsem roky prožívala zase skrze jeho zranění, které v sobě měl a tenkrát o něm nejspíš ani netušil.
Večer před usnutím mi můj manžel dopřál celotělovou masáž. Mám zkušenost, že při opravdu pomalé a vědomé masáži se mi téměř vždy něco v těle uvolní a poté ve spánku dokončuje. Dnešní noc nebyla jiná. Otevřel se starý příběh zraněného srdce ženy, která milovala natolik, že zapoměla sama na sebe a bláznivě, upjatě, naivně a dětinsky se odevzdala do rukou muže, který ji neviděl. Tolik roků škemrala o lásku o přízeň a přijetí. Otevřel se dětský příběh a jeho zranění, které si vybíralo svou daň. Byl to příběh bolesti a růstu. Dnes za toto zastavení se na pustém ostrově s mužem, který měl zavřené srdce, necitlivost v těle a jeho životu vládlo ego jsem vděčná. Byla to moje velká příležitost a výzva zároveň.
Tolik roků jsem s tímto zraněním pracovala, absolovovala různé terapie a přesto něco v hloubce se občas ozývalo a nepřetržitě křičelo. Dnešní noc mi umožnila uvolnit tuto hlubokou, možná opomenutou škálu pocitů a emocí dokončit. Díky citlivé večerní masáži mého muže se mé tělo v pocitu bezpečí otevřelo opravdu v hloubce nervového systému a proces byl započat.
Vykřičela jsem a vyplakala mnoho slz, které jsem tenkrát potlačila, abych necítila svou bolest, abych vypadala silně a dospěle. Dnešní nocí jsem se vrátila do minulosti, která se hlásila o slovo, která uvnitř mého těla způsobovala určité napětí a připomínala mi, že nelze zapomenout, utíct ani ji potlačit. Bylo to tak skutečné prožívání toho co už jsem kdysi prožila. Jen tak se neříká, že spánek je malá smrt. Když jsem se ráno vzbudila měla jsem pocit, že jsem ani nespala. Tolik únavy se vynořilo z mého těla. Pocity vyděšení a zmatku protkaly celou moji ložnici. Zalepené oči od pláče byly nateklé a srdce bušilo stále jako o závod. Zatím vším, ale byla radost, uvolnění a uvědomění, že se po několika letech dokončilo v mém nervovém systému zranění, které si tam tiše stále žilo vlastním životem.
Uvědomuji si, že bolest zrovna tak, jako nemoc je obrovský dar, který nás zavede přesně do místa, kde na nás čeká náš lék. A tím lékem je opět naše cesta, osvobozená od strachu, starých vzroců, předsudků a nevíry v sebe sama i v život.
Ještě stále mě obklopuje zvláštní pocit tíhy a proto k sobě budu dnes citlivá a pozorná, aby se celý tento proces uzdravování mohl dokončit a zaintegrovat v těle. Opečuji své vaječníky, které uvolnily staré emoce a tak jsou nyní citlivé a bolavé. Orgány v pánvi ženy jsou velmi citlivé, přijímající a mají tendenci v sobě shromažďovat a „pamatovat“ si různé druhy prožitků, příjemných i těch bolestivých. Věnuji pozornost bolesti hlavy, která se pod tíhou emočního vypětí také hlásí o pozornost. Dnes už vím, že i tato poslední fáze ozdravných procesů je velmi důležitá a vyžaduje čas a pozornost. A tak si to s láskou dopřeji.
Sen je posvátná věc. Je to příležitost vejít do kontaktu s duší i duchovním světem a obdržet cenné rady a vedení. Prostřednictvím snů vstupujeme do kontaktu s nekonečnem, s jinými světy. Sen nás vede, učí nás, jak se máme chovat, když bdíme, a jak máme ty které věci uskutečnit. Sen nám napovídá, ale také otvírá možnost léčení.
Když sníme máme přístup do mnohem většího prostoru, ve kterém můžeme získat větší moudrost než za bdělého stavu. Sen je nástroj, jehož prostřednictvím můžeme vstoupit do kontaktu sami se sebou. A díky tomu se může dít spoustu důležitých věcí a prcesů v našem těle i duši. Je úžasné kolik cest život nabízí k tomu,abychom se víc a víc poznávali.
Děkuji ze srdce svému citlivému a láskyplnému muži, který svými doteky umí mému tělu vždy dopřát pocit bezpečí a lásky a tím umožní, aby jsem mohla s důvěrou vstoupit do těchto důležitých a očistných procesů vlastního příběhu. A tím se osvobozovat a obrušovat do větší a větší jemnosti a vnitřní krásy. Odevzdala jsem další kus toho co mé tělo už nepotřebovalo, co mu nesoužilo a bránilo mu prožívat větší uvolnění a tím pocit radosti.
S láskou k našim starým zraněním Jana Němečková.
partnerskacesta.cz
