Vždy jsou připraveni zasáhnout v nejkritičtějších chvílích a jejich práce zahrnuje opravdu široké spektrum činností. Hasiči jsou nedílnou součástí integrovaného záchranného systému a lidé si je spojují především s hašením požárů, ovšem o záchranu životů a ochranu majetku se zasazují také při přírodních katastrofách, ekologických haváriích, dopravních nehodách či tam, kde je zapotřebí technického zásahu. Prostřednictvím tísňové linky 150 nebo 112 však bývají přivoláváni i například k odchytu zvěře, likvidaci bodavého hmyzu a podobně.
„Práce hasiče je velmi zajímavá, pestrá a náročná. Škála zásahů, které se nás týkají, je opravdu široká a dá se říci, že dnes jsou hasiči voláni na všechno,“ říká plk. Ing. Lukáš Popp, vedoucí úseku vzdělávání a zástupce ředitele SOŠ PO a VOŠ PO (Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany). Za každým výjezdem stojí nejen profesionální dovednosti, ale také pevná disciplína, týmová spolupráce a neochvějná odvaha. Hasiči často čelí nepředvídatelným situacím, ve kterých rozhodují vteřiny, proto již základní příprava každého z nich je náročná a velmi komplexní. Každý uchazeč ale zároveň musí počítat s tím, že základním výcvikem to nekončí. Hasiči se musí během své kariéry školit neustále a pracovat na sobě.
Jak se stát hasičem?
Chcete-li se stát hasičem, měli byste pro začátek splňovat základní kritéria jako české občanství a plnoletost. Ačkoliv horní věková hranice není pro uchazeče o hasičskou profesi stanovena, je třeba být realistou.
„Každý uchazeč musí nejprve splnit fyzické testy, psychologické testy a projít lékařskými vyšetřeními. Následně nastoupí ke sboru, ale nesmí k zásahům, dokud neabsolvuje 12týdenní základní kurz. Poté se vrací na svou stanici, kde již může vykonávat zásahy a podílet se na veškerých činnostech, které hasiči zajišťují. Během této doby, kdy je takzvaně „výjezdovým hasičem“, se může buď posunout na další specializované pozice jako je strojník, technik technické, chemické či spojové služby, nebo ho k této specializaci může doporučit jeho velitel, který sleduje, jak se daný hasič profiluje. V případě, že by se dotyčný hasič měl posunout na specializaci, opět nastoupím k nám na specializované kurzy,” přibližuje počáteční přípravu každého hasiče Jaroslav Svejkovský, instruktor Školního a výcvikového zařízení HZS ČR ve Zbirohu.
Areál ve Zbirohu sloužil nejprve armádě, následně zde byla uskladněna polní nemocnice a od roku 2016 začal procházet rozsáhlou obnovou pro účely hasičského záchranného sboru. V současné době nabízí Školní a výcvikové zařízení HZS ČR ve Zbirohu celý komplex simulačních technologií (například protiplynový polygon, krytou výcvikovou halu, lezeckou stěnu, výukové pracoviště chemické či technické služby a mnoho dalšího), díky čemuž jsou hasiči dokonale připraveni na nejrůznější situace, které mohou v terénu nastat. Pokud by vás zajímalo, jak takový výcvik a práce hasičů vypadají, určitě sledujte od 10. listopadu na televizní stanici Spektrum nový pořad Zakázané zóny, v němž se s Janem Révaiem podíváte i na další běžně nepřístupná místa. Oblíbený herec se v tomto pořadu stal nejen průvodcem, ale na vlastní kůži si vyzkoušel, co obnáší práce hasiče, policisty ze speciálního útvaru nebo ošetřovatele v zoo, nahlédnete s ním do dolu, jaderné elektrárny či tajemného podzemí.
Nyní se však vraťme k práci u hasičského záchranného sboru. Uchazeč o tuto profesi musí totiž splňovat ještě jedno kritérium, a tím je vzdělání zakončené maturitou. Ačkoliv může být jakéhokoliv zaměření, kdo se rozhodne stát hasičem již v brzkém věku, má možnost studovat Střední odbornou školu požární ochrany a vyšší odbornou školu požární ochrany ve Frýdku-Místku. Právě pod ni spadají i výcvikové areály – Zbiroh, Velké Poříčí, Brno a Frýdek-Místek. Ve vzdělávání v oblasti požární ochrany a průmyslové bezpečnosti lze dále pokračovat na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.
Jakmile se stanete součástí hasičského záchranného sboru čekají vás jakožto mokrého hasiče 24hodinnové směny následované dvěma dny volna. V případě operačních důstojníků a techniků se jedná o 12hodinové směny. Další součástí je tzv. denní směna, která má na starosti prevenci, řešení IZS, výcvik, školení a další záležitosti (právní, ekonomické apod.). Mokří hasiči, tedy ti, kteří vyjíždějí k zásahům, se mají možnost dále rozvíjet v rámci určité specializace, jako technik chemické služby, strojní služby, spojové služby, letecký záchranář, lezec, zdravotník atd. Kupříkladu lezci absolvují svůj speciální kurz ve výcvikovém středisku ve Velkém Poříčí, kde se nachází velký lezecký polygon a další tréninková zařízení pro výcvik práce ve výškách a volné hloubce.
Asi největším problém nejen u hasičské profese je dnes kvalita uchazečů. „Podíváme-li se o nějakých deset nebo patnáct let zpět, tak tehdy byl o naši profesi obrovský zájem a bylo velmi těžké se k hasičům dostat, přestože 80 až 90 procent uchazečů bylo velmi zdatných. V současné době kvalita uchazečů klesá a již tím prvotním sítem jich dost neprojde. A i v případě, že uchazeč projde všemi testy, nastoupí do základního kurzu, tak jej třeba nedokončí, protože ho nezvládne znalostně. Rok od roku tak potřebujeme k naplnění potřebných míst stále větší množství uchazečů,“ uvádí plk. Ing. Lukáš Popp.
Každý výjezd je jiný, i z banality se může stát velký problém
V momentě, kdy se hlásíte k hasičům, je rovněž velmi důležité, jaká je vaše motivace a co očekáváte. Pokud vás žene pouze vidina dvou volných dnů po směně, je to skutečně málo. Případně se těšíte na pořádnou akci, pak i v tomto případě může přijít zklamání, protože ne každá směna znamená výjezd k požáru, někdy prostě jen pojedete sundat zatoulanou kočku ze stromu. Útěchou vám může být, že pro jejího majitele budete i tak hrdinou.
Někdy se však i zdánlivě rutinní a nenáročný zásah, může proměnit ve velký problém. Například nevelký požár popelnice se stává značně nebezpečným, když se v její blízkosti nachází řada aut. Podobně se z nenáročného požáru potravin na sporáku nebo zahoření kuchyňské linky může stát ohnivé peklo, požár se rozšíří do dalších prostor bytu a je třeba nutné evakuovat, nebo zachránit velký počet obyvatel. Každý zásah však vyžaduje nejen technickou zdatnost a výcvik, ale také dokonalou souhru celého týmu. Hasiči musí být připraveni vyrazit k zásahu během několika minut, ať je den či noc.
Součástí každého dne je u hasičů fyzická příprava, bez ní by to skutečně nešlo. Výjezd k požáru někdy znamená mít na sobě či nést v rukou o 20 až 35 kilo navíc, neboť jen dýchací přístroj váží přibližně 15 kilogramů. Když si k tomu ještě přičtete koše s hadicemi a další potřebné nářadí a s tím vším musíte svižnou chůzí vyběhnout klidně i dvanáct, sedmnáct pater, je jasné, že fyzička je základ.
Opomenout ovšem nelze ani stránku psychickou, protože i při největší snaze se stane, že se někoho nepodaří zachránit. „S těmito situacemi se musíme naučit vyrovnat a žít. Každý hasičský záchranný sbor má svou psychologickou službu, na kterou se můžeme obrátit. Často si ji pro svůj tým vyžádá velitel zásahu. S hasiči některé věci stačí probrat v rámci daného týmu, ale jiné už si žádají podporu profesionálů. Někteří se brání a hrají si na „tvrďáky“, ale po čase je to dostihne, proto učíme velitele, aby vnímali stále svůj tým, nejen u zásahu, ale i po jeho skončení,” přibližuje i tuto stránku hasičské profese plk. Ing. Lukáš Popp. Psychologické služby jsou k dispozici rovněž lidem, kterých se zásah nějakým způsobem dotkl. I v těchto případech je na veliteli zásahu, aby vyhodnotil situaci a případně tuto možnost nabídl.
Dobrovolní hasiči jako nepostradatelná součást systému
Kromě profesionálních jednotek hasičů funguje také celá řada dobrovolných, kteří během zásahů nejen například dovážejí vodu, ale jsou rovněž schopni významně při nich pomoci. „Snažíme se všude udržovat s dobrovolnými hasiči dobré vztahy, protože u velkých zásahů jsou velmi potřební. Na některých místech, jako třeba v horských oblastech, odvedou dobrovolné jednotky obrovský kus práce, než se tam stačíme dostat. Osobně si nedokážu představit fungování profesionálních hasičů, zvláště v současném stavu, bez podpory dobrovolných hasičů, nejen při velkých a složitých zásazích. Spolupracují s námi, cvičíme spolu, setkáváme se a děje se také často to, že profesionální hasiči jsou i členy v dobrovolných jednotkách, takže ostatní dobrovolníky školí. Bez nich by to bylo velmi těžké, možná dokonce i nereálné, abychom stihli mnoho těžkých a složitých zásahů, které hasiči musí zvládnout,“ uzavírá plk. Ing. Lukáš Popp.
Ačkoliv je práce hasičů fyzicky i psychicky náročná, přesto pro mnohé zůstává životním posláním. Pokud pro ně budete tedy chtít něco udělat, buďte opatrní a předcházejte problémům, nevolejte kvůli banalitám či dokonce pro legraci, a když již není zbytí a opravdu nastane situace, k níž je nutné hasiče přivolat, pak na tísňové lince sdělte co nejpřesnější informace. Jakmile totiž nejsou dostatečné, případně se vloudí chyba, může se stát, že i přes dodržení pravidel kultury hašení se hasiči dostanou do jiného bytu a překvapí jeho obyvatele třeba v choulostivé situaci. Ano, i to se již přihodilo, proto při nahlašování dbejte na každý detail.
Foto: AMC Networks International a se souhlasem Kristýny Solničkové (Ženy s.r.o.)
