Poslední den měsíce května řadili naši předkové mezi ty významnější v našem kalendáři. Dnes už ale mnoho lidí neví, že je to den, kdy se tradičně čistily studánky.
Otevírání studánek je vlastně oslava vody samotné. Dříve byly studánky jediným zdrojem pitné vody, a proto bylo potřeba se o ně dobře starat. Lidé si studánek a pramenů vážili a byli si vědomi toho, že bez jejich péče mohou snadno zpustnout.
31. května se proto dívky vydávaly ke studánkám v okolí svého domova, čistily je a udržovaly. S rozvojem vodovodních sítí však pro nás přestaly být studánky důležité a od jisté doby se o ně nestaráme tak, jak bychom měli.
V posledních desetiletích se však tato dávná tradice pomalu vrací. Vznikl Národní registr pramenů a studánek a kampaň Zachraňme studánky, jejímž cílem je obnovit přirozené zdroje vody ve volné přírodě. O některé studánky se nyní starají různé organizace. Často se o místní studánky starají také školy nebo samotné obce.
Samotný proces čištění studánky spočívá ve vybírání bahna a dalších nečistot z jejího dna. Důležité je uklidit celé okolí, aby vydržela čistá co nejdéle. Voda musí ze studánky správně odtékat, pak se totiž studánka čistí samovolně. Není na škodu vyložit okolí studánky kamením a zřídit k ní dobrý přístup. Zabrání se tak brzkému zabahnění. Kolem studánek často vedou turistické stezky a prameny se tak stávají častým výletním místem.
Dříve bylo otevíraní studánek velikou slavností. Lidé se v průvodu vydávali do lesa k pramenům, mladá děvčata za doprovodu hudby zpívala a tancovala, přidávaly se i děti. Dnes si tento zvyk lidé začínají na desítkách míst po celé České republice znovu připomínat.