Komunikace s teenagerem může být někdy pěkně náročná. Ne vždy je efektivní a správně pochopená na obou stranách. Aby častěji nekončila hádkou, ale naopak shodou, je dobré si osvojit pár komunikačních strategií. Díky nim si můžete vybudovat se svým dítětem silný vztah a bavit se o čemkoli s chutí.
Sebelepší sluch nezaručí, že druzí slyší to, co jim sdělujeme. A naopak, my sami často slyšíme něco jiného, než mají druzí na srdci. Informace totiž na cestě k jinému člověku narazí na několik překážek. „Vždyť jsi říkala, že…“; „Ale já jsem tím myslela, že…“ Se situacemi začínající těmito slovy máme nejspíš všichni bohaté zkušenosti. Nejprve máme myšlenku, kterou chceme sdělit. Musíme ji pak ovšem dostat do slov, což se ne vždy zcela podaří. A první zkreslení je na světě.
„Druhé zkreslení nastává v hlavě člověka, s nímž mluvíme. Z toho, co slyší, si totiž vybere jen informace, na které je v důsledku svého typu osobnosti „naladěný“. A pak si tyto informace zasadí do svého kontextu a dá jim svůj význam. Jenže vy si myslíte, že přece musel slyšet přesně to, co jste právě řekli,“ popisuje klasickou situaci psycholožka Šárka Miková, která za roky praxe vypracovala teorii osobnosti nazvanou Teorie typů, jež najdete dopodrobna rozepsanou ve stejnojmenné knize. Když to zjednodušeně shrneme, je dobré mít na paměti, že jsme každý jiný typ, stejně jako naše dítě. Někteří nepotřebují sáhodlouhé vysvětlovaní a hromadu omáčky kolem. Stačí jim jasné a přesné instrukce. Někdo rád plánuje do budoucna a dokáže si představovat, jiný dokáže přemýšlet jen v přítomnosti a maximální blízké budoucnosti. Jasná, věcná a trochu chladná komunikace na někoho může působit až příliš direktivně a stáhne se. Proto je dobré vědět sám o sobě, jakou vyžaduji komunikaci a vědět to samé u svého potomka. Nechat si od něj sdělit, jaká komunikace mu se mnou jako s rodičem vyhovuje a naopak, co já jako rodič potřebuji. A stanovit si komunikační pravidla, kam je rozhodně žádoucí zapasovat tyto strategie.
Stanovte si pravidla
A ta dodržujte na obou stranách. V klidu se s potomkem posaďte a pravidla si nastavte. Ověřte si, zda chápe i důsledky, když pravidla poruší. Buďte důslední při prosazování pravidel a vyhněte se výjimkám. Musí platit pro všechny v rodině a všichni s nimi musí souhlasit. Snažte se, abyste nevytvářeli odlišná pravidla pro každé dítě kvůli rozdílnosti věku. Rozhodně mezi pravidla zařaďte: Žádný křik nebo nadávky, vzájemný respekt názorů všech, střídání se v mluvení a naslouchání, zkusit se podívat na věc z dospívající i rodičovské perspektivy. Jak to opravdově vnímá jeden i druhý.
Mluvte otevřeně a upřímně
Povzbuďte svého teenagera, aby za vámi přišel s jakýmikoli obavami nebo problémy, které má. Dejte mu vědět, že jste ochotni vyslechnout jeho pohled na věc, i když s ním nesouhlasíte. A na oplátku k němu buďte upřímní – vyhněte se přednáškám a místo toho mu poskytněte upřímná fakta o tom, proč a jak se cítíte vy.
Respektujte názory teenagera
I když nesouhlasíte s názory svého dospívajícího dítěte, je důležité respektovat jeho právo mít tyto názory. Respekt vyjádříte tím, že se pokusíte co nejlépe pochopit, odkud takové názory pocházejí. Mluvu svého potomka nebudete přerušovat po každém slově, ale vyslechnete si ho bez přerušování. Uznáte jeho názor, i když s ním nesouhlasíte. Neexistují lidé, kteří se na všem absolutně shodnou. A v neposlední řadě ho utvrďte ho v tom, že i když se v názoru lišíte, přesto svého potomka hluboce milujete. Věnujte mu vřelý pohled do očí či dotyk.
Ty vyměňte za Já
Při diskuzi o tématech, která by mohla vést ke konfliktu, se snažte zaměřit na své vlastní pocity a zkušenosti, spíše než si vytvářet domněnky nebo dospívajícího přímo napadat. Například místo toho, abyste řekli: “Nikdy nepomáháš s domácími pracemi,” můžete říci: “Cítím se zahlcená, když musím všechny domácí práce dělat sama.” nebo “ Vždycky přijdeš pozdě” vyměňte za “ Mám o tebe strach, když nedorazíš v domluvenou hodinu/ Mám obavu, že nestihneme dojet do školy včas.” Pro začátek si můžete všímat ve své konverzaci, kolikrát a jak často používáte útočnější Ty.
Poslouchejte víc a ponechte si více času pro sebe navzájem
Prostě více naslouchat, než mluvit. To neznamená, že souhlasíte se vším, co váš teenager říká, ale znamená to, že jste ochotni ho vyslechnout a pochopit jeho názor. Když se svým dítětem mluvíte, vždy odložte všechny rušivé prvky, jako je telefon nebo zapnutá televize, které vám berou pozornost a kvůli tomu vám uniká o co v komunikaci jde. Věnujte mu svou plnou pozornost očním kontaktem a klidně zopakujte, co jste slyšeli, abyste se ujistili, že rozumíte, případně se doptejte, pokud vám něco není jasné. Trochu přibrzděte a zastavte nutkání hned mu nabídnout radu nebo říct, co má dělat. Když diskutujete o obtížných tématech, je důležité zachovat chladnou hlavu a zůstat v klidu. Klidně se několikrát nadechnout, nebo na chvíli odejít ze situace a zklidnit se, abyste v návalu emocí neřekli slova, kterých budete litovat. Ať děláte cokoli, soustřeďte se na aktuální téma, spíše než se začít bránit nebo ho obviňovat z určitého chování. Klid je to co situace vyžaduje.
Celkově může být komunikace s vaším teenagerem někdy náročná, ale je důležité si uvědomit, že konflikt je normální součástí každého vztahu. Pokud ale máte pocit, že váš vztah s vaším teenagerem začíná být příliš obtížný nebo nezdravý, může být dobrý nápadem vyhledat pomoc zvenčí. Ať to bude terapeut, kouč, výchovný poradce nebo zapojení se do podpůrné skupiny, která se zaměřuje na život s dospívajícími.
Autor: Petra Kubalová
Zdroj: Petra Kubalová, profesionální life kouč, výchovný poradce; psycholožka Šárka Miková; overcomewithus.com/Bryan Leopold
Zdroj foto: Pexels.com/Marina Stoichkova