Všichni jsme si doma oddechli, když léčba rakoviny jednoho člena rodiny skončila. A samotná bývalá pacientka s rakovinou prsu také. Konec kolotoče vyšetření, léků a hadiček. Ale co teď? Jak teď žít? Jako zdravý člověk, nebo si musím dávat pozor? Mohu se vrátit do zaměstnání? Dokážu se přestat obávat návratu nemoci? Proč mě přepadají pocity strachu a smutku? Mohu plně sportovat? Lidé, kteří vyhráli boj s rakovinou, mají v hlavě milion otázek a jejich psychika je velmi křehká.
Všechny otázky, které byly vyjmenovány a mnohé další, se objevují v hlavě onkologického pacienta, který se vyléčil z rakoviny. A právě to ukazuje, že uzdravení a zotavení se netýká jen těla, místa kde se rakovina objevila, ale jde i o uzdravení mysli. Když zahájíte léčbu rakoviny, nemůžete se dočkat dne, kdy skončí. A když léčbu dokončíte, přijde pocit, že si nejste jisti, zda jste připraveni na život po léčbě. Vy i vaše okolí se touží navrátit k běžnému životu. Chcete zas normální život. Ale jde to? Ano, avšak spoustu věcí je potřeba sledovat, naučit se vnímat vlastní tělo, zatočit se stresem a naučit se o svých obavách a pocitech mluvit. Možná bude potřeba i oslovit odborníky z různých oblastí jako je psychologie, fyzioterapie, diabetologie a další.
Péče o své duševní zdraví
Vnímat své emoce
Mnoho lidí vnímá nemoc jako trest, trápí se, vyčítají si, neustále se vrací do minulosti a přemítají, co kdy mohli udělat jinak. Utápí se v negativitě, úzkosti a strachu. Což k úplnému vyléčení a návratu do běžného života moc nepomáhá. Je podstatné stát nohama na zemi, tzn. s uvědoměním si reality. Nevnímat nemoc jako trest, ale jako životní zkoušku, díky které se o svém životě mnohé dozvíme a můžeme ho směřovat lepším směrem. Důležité je, aby si člověk našel motivaci, proč jít dál a jak ten následný život po nemoci prožít. Položte si otázky: Co dobrého mi nemoc přinesla? Například sepjetí rodiny, zlepšení jídelníčku, nové přátele a oblasti, které mě zajímají? S čím se chci rozloučit a do čeho se vrhnout? Co bych teď potřebovala? Co mě teď trápí? Buďte otevření ohledně svých obav a nebojte se je sdělit svým přátelům, rodině, lékaři. Nemlčte, naopak se ptejte, a to i na věci, které vám připadají malicherné. Pro vás nejsou a ovlivňují vaši spokojenost.
Co když se vrátí?
Mnoho vyléčených má strach z návratu rakoviny, neboli recidivy rakoviny, a tento strach je běžný. Když budete mluvit s kýmkoliv, kdo rakovinu přežil a již léta nejeví známky nemoci, s jistotou vám přizná, že myšlenky na možný návrat nemoci ho provází neustále. Každé píchnutí, bolest, horší krevní testy,… S časem budou tyto obavy slábnout, ale nikdy nezmizí, a to je důležité si přiznat, přijmout a fungovat dál. Pokud je to pro vás náročné, neváhejte se svěřit s těmito pocity lékaři a nebojte se vyhledat psychologickou pomoc. Pokud je vám nepříjemné diskutovat o svých obavách, zkuste si zaznamenat své myšlenky do deníku. Ale nejlepší pomocí je si najít aktivity, které vaši mysl pohltí a nedají negativním myšlenkám prostor obsadit vaši hlavu. Plánujte dlouhodobě, ale i běžnou denní rutinu. Vstaňte, oblékněte se a jděte ven. Vraťte se ke starým koníčkům, nebo si najděte nové. A pokud je vám příjemné sdílet své pocty, najděte si skupinu lidí se stejnými zkušenostmi, kde najdete řadu tipů, doporučení od lidí, kteří si prošli tím co vy.
Snižte stres, a to ve velkém
Stres stojí za většinou nemocí. A čím je větší a dlouhodobější, tím je jeho působení na naši psychiku a tělo devastující. Je vědecky dokázáno, že chronický stres má přímý dopad na stárnutí našich buněk a je prokazatelně příčinou mnoha nemocí. A proto kdy jindy než teď po zdárném vyléčení nemoci si přiznat, co nás stresuje a nepokračovat v tom. „Stres bývá akutní nebo chronický. Akutní může naši odolnost posílit, a to v případě, že jsme situaci zvládli, což podpoří víru v naše schopnosti. Navíc jsme trochu posunuli svou komfortní zónu a získali pro příště nový postup, co v podobných situacích dělat,“ popisuje psycholožka Šárka Miková, autorka teorie osobnosti nazvané Teorie typů. „Chronický stres je ale vždy toxický. Negativně ovlivňuje nejen naši psychiku, ale i tělo. V chronickém stresu se do úplného klidu dostat nedokážeme. Jsme neustále ve stavu nabuzení a očekáváme hrozby. Naše buňky jedou v režimu vysoké spotřeby energie a rychle se vyčerpávají. A po určité době přestanou mít schopnost regenerovat. Přepnout se do stavu stáří a onemocníme,” poukazuje na negativní sílu stresu odbornice. Zákeřné na tom je, že si často ani neuvědomujeme, že jsme ve stresu. Nebo už stresovou situaci vnímáme jako běžnou. I to, že ostatní lidé situaci nevidí jako stresovou nás utvrzuje v tom, že tu stres vlastně není.
Proto je důležité objevit své stresory. Jakožto vyléčený člověk nechci mít život plný stresu a opět si vyšlapávat cestičku k nemoci. Co je tedy mými stresory? Může to být trauma, práce, vztahy v rodině, stud za svou nemoc, nedůvěra v sama sebe, neschopnost fungovat jako před nemocí, jiný vzhled, změna těla, existenciální či finanční nejistota nebo přítomnost mnoha lidí, otázek, vlastní nesvoboda, nesoběstačnost,…
Jakmile svůj zdroj stresu najdete, nenechte ho ovládnout váš život a řešte, měňte, poraďte se, ukončujte a navazujte. Máte další šanci žít, tak ji prožívejte spokojeně.
Například je známo z psychologických výzkumů, že rakovina prsu je důsledek dlouhodobého citového traumatu. Takže opravdu přemýšlejte, nad čím a proč se trápíte. Snažte se problémy řešit, nepěstujte nenávist, hněv a zlobu, a snažte se alespoň sami v sobě najít smír i s problematickými tématy. Není to jednoduché, ale přináší to vnitřní úlevu. Duševní hygiena je základ.
Péče o tělo
Rozhodně se o své tělo zajímejte a vnímejte ho. Zaměřte se na to, abyste byli zdraví. Jezte zdravou stravu s dostatkem ovoce a zeleniny. Dopřejte si dostatek spánku a do svého dne zařaďte cvičení. Zpočátku zavádějte do svého života pohyb pomalu a postupně přidávejte. Nevynechávejte kontroly u lékaře, nechte si dělat pravidelné krevní testy a i poté, co budete přeřazeni ze specializovaného pracoviště ke svému praktickému lékaři, nepřestávejte zdraví kontrolovat. Zeptejte se i svého lékaře na vedlejší účinky léčby, abyste věděli, jaké oblasti zdraví sledovat a kontrolovat.
Onkofyzioterapie
Čím dál více se do popředí zájmu lékařů dostává nejen kvalita života pacientů během léčby, ale po ní. Proto se onkologové zaměřují nejen na samotnou záchranu života pacientů, ale i na to, jak bude jejich život vypadat následně. Například u rakoviny prsu se snaží předcházet krátkodobým i chronickým nežádoucím účinkům léčby, pečovat o duševní zdraví pacientek spolu s psychology, pomáhat řešit sociální problémy a také dopady nemoci a její léčby na sexualitu, fertilitu apod.
„K návratu do života jednoznačně pomáhá i pohyb, který nejenže zvyšuje kondici nemocných, zlepšuje jejich náladu a snižuje váhu, ale umí také v mnoha případech oddálit případný návrat nemoci. S odborníky z Masarykova onkologického ústavu v Brně řešíme dostupnost vhodných, soustavných a bezpečných pohybových aktivit,“ popisuje prof. Petra Tesařová, přednostka Ústavu radiační onkologie na Bulovce a členka výboru České onkologické společnost (ČOS). Jednou z oblastí, které s návratem do života po léčbě pomáhá je onkofyzioterapie. Zhoubný nádor v léčbě nebo v anamnéze je totiž stále v mnoha případech kontraindikací k rehabilitační péči. To ovšem chce změnit Česká kooperativní skupina pro léčebnou rehabilitaci v onkologii, jejímž členem je i profesorka Tesařová. „Hlavním úkolem onkologické léčby je zničit a zastavit nádorové onemocnění a pacienty uzdravit. Její součástí by měl být také zájem o kvalitu zachráněného života našich pacientek. K tomu chceme využít evropské a světové zkušenosti s prospěšností a bezpečností rehabilitace, která by se měla stát součástí komplexní podpůrné léčby onkologických pacientů. Nyní pracujeme na osvětě a propojení odborníků z oblasti léčby zhoubných nádorů, fyzioterapie a rehabilitace tak, aby se mohla rozvinout vzájemná spolupráce.“
Obor onkofyzioterapie se teprve rozvíjí, nicméně její pozitivní dopady na kvalitu života žen po karcinomu prsu potvrdilo několik britských studií. Jedné se zúčastnilo 91 žen, které podstoupily léčbu rakoviny prsu. Následná fyzioterapie významně zlepšila funkci plic a celkový fyzický stav po léčbě. Jiná studie zaměřená na funkci ramene po zákroku zaznamenala významné zlepšení pohyblivosti ramene a snížení bolesti po onkofyzioterapii. Zároveň bylo prokázáno, že fyzioterapeutické intervence zvyšují celkovou kvalitu života pacientek, které přežily rakovinu prsu. Vyléčené ženy uváděly zvýšenou důvěru ve své fyzické schopnosti a větší pocit kontroly nad svým zotavením ve srovnání s těmi, které onkorehabilitaci nepodstoupily.
Neváhejte se proto ptát na možnost onkorehabilitace a onkofyzioterapie svého lékaře, nebo se přímo obraťte na svého fyzioterapeuta, jaké jsou možnosti. Návrat k tělu, které opět zvládne fungovat v běžném životě, je pro většinu vyléčených onkologických pacientů jedno z nejčastějších přání.
Zdroj: Petra Kubalová; prof. Petra Tesařová, přednostka Ústavu radiační onkologie na Bulovce; Šárka Miková, psycholožka
Autor textu: Petra Kubalová, profesionální life kouč, autorka knihy Menopauzou s lehkostí
Zdroj foto: Pexels.com/ Thirdman
