Moji nejmilejší, další týden je minulostí, a tak není divu, že opět usedám ke stolu a sepisuji pro vás karetní vhled pro nový červnový týden. I tentokráte se je nač těšit, a tak pojďme tedy spolu na vhled nahlédnout blíže.
Čas osamění, nitrozpytu a nalezení sebe sama
Samota není vždy tím, co člověk chce úplně prožívat, avšak podíváme-li se na samotu trochu z jiného úhlu pohledu, a to jako na možnost být sám se sebou, utřídění si myšlenek a nalezení vnitřního klidu, pak taková samota rozhodně není na škodu, ba naopak. Ono umění být sám se sebou je mnohdy tím nejtěžším, a to i navzdory tomu, že mnozí ani netušíme, jak takovou samotu správně uchopit. Čas býti ve společnosti druhých je teď tedy trochu stranou.
Láska a její znamení
To, že láska nechodí po horách, ale po lidech, už dávno víme. A stejně tak je to i s jejími znameními a přítomností. Láska má mnoho podob a je všude kolem nás, avšak na co je třeba myslet, je to, že začíná, tedy rodí se v nás samých a jejímu podobenství se skutečně meze nekladou. Vše má svůj čas, nic nelze uspěchat a už brzy se nám dostane jasných znamení, že jsme na láskyplné stezce. Mějme mysl, oči a především svá srdce otevřené, dávejme a přijímejme. Buďme v rovnováze a připraveni býti posly lásky.
Tajemství za oponou
Mít nad vším absolutní nadhled a kontrolu je cestou do záhuby, neboť díky oné potřebě nám mohou unikat maličkosti, které hrají v našich životech nemalou roli, ba někdy dokonce hlavní roli. Je třeba myslet na to, že život je dobré prožít a nikoli přežít. Radosti se skrývají v maličkostech a to, že mnohdy nemáme nad vším absolutní kontrolu, je vlastně v naprostém pořádku. Přirozenosti, aha momenty a prozření, kterých se nám nyní bude dostávat, nás budou formovat a posouvat na naší životní pouti zase kousek kupředu. Nechme vše volně plynout, nenaléhejme, buďme tady a teď a radujme se z toho, co máme. Dejme prostor přítomnosti a budoucnost přenechejme vyšším silám.
Naše vnitřní dítě nám poděkuje, obzvláště spojíme-li se s ním a rozpomeneme se na to, že každý z nás je dítě, a to bez ohledu na to, kolik nám je let, jaké je naše postavení a kým skutečně jsme. Stále jsme totiž dětmi, jsme Božími dětmi a tato krásná afirmace jen potvrzuje onu podstatu našeho vnitřního dítěte, tedy sebepřijetí.
Přeji vám, moji nejmilejší, krásné a klidné červnové dny a za týden na brzkou písmenkovou. S láskou a pokorou vaše Mia a její Tajemný svět u Léni Miriam ❤️
Autor/zdroj: Lenka Miriam Vyškovská
Foto: Shutterstock a se souhlasem Lenky Miriam Vyškovské
