Ničí vám emoce vztahy a neumíte je ovládat? Přeprogramujte se

Emoční nákaza, nezastavitelný to virus 

Jste naštvaní a nevíte proč. Nálada na bodu mrazu. Šíříte okolo sebe nepříjemné vlny, které nevědomky posíláte dál. Je to nezastavitelný virus, který pak skočí na další tři osoby, aniž byste se toho fyzicky účastnili. Vy „nakazíte“ kolegu, ten manželku a manželka kamarádku nebo děti.  

Jindy se cítíte skvěle naladěni, pak ale potkáte věčně remcající kolegyni v práci a vaše dobrá nálada a nadšení jako proutkem zmizí. „Dokáži se nadchnout pro věc, ale pak vždycky přijde kolega, který do toho hodí asi sto vidlí a mě přechází chuť na cokoliv jiného. Můj nápad mizí a já odcházím domů se špatnou náladou,“ říká Eva a zároveň si v duchu nadává, že se zase nechala strhnout do negativity.

Nebuď něčí oběd 

Jen vy to máte ve svých rukou. Vy můžete změnit a zpřetrhat celé vlákno emoční nákazy. Vy můžete být ten poslední článek v řadě, který přeruší bacila emoční nákazy a zabije bacila špatné nálady. Nebudu vám kecat. Není to jednoduché. Naše mozky jsou naprogramované k přežití a soustředí se hlavně na hrozby a negativní emoce, které nám život přináší. Je to instinkt.  

Představte si, že jste v jeskyni, do které přiběhne vyděšený příslušník vašeho kmene. Čím dřív ho zbystříte, tím rychleji zareagujete na možnou hrozbu. Pokud byste nebyli připraveni rychle reagovat, přežili byste možná o den nebo měsíc déle…aneb buď se nažereš nebo sežerou k obědu tebe. A tento #mindset, který si s sebou taháme z dob ledových, si náš úžasný mozek nechal jako truhličku s pokladem, o kterou už asi nikdo nestojí.  

Jak z toho ven? 

„Jenže, když změna v myšlení je tak těžká,“ řekla mi nedávno Katka. „Mně to fakt nejde a prostě jsem se tak narodila. Když mám špatnou náladu, tak mi fakt nic nepomůže,“ dodává u krásně napěněného latéčka v jedné zašité pražské kavárně. A mně probíhají hlavou otázky jako:

·       Jak to ví?

·       Proč se bojí změny?

·       Jak hodně tu změnu potřebuje na stupnici od 0 do 100?

·       Co opravdu chce?

·       Je k sobě vážně upřímná?

·       Co by jí jiný přístup přinesl?

·       Co by mohlo být jejím prvním krokem? 

Protože moc dobře vím, že změna JE možná.

Místo koučovacího rozhovoru začínám tentokrát jinak a nechávám ji se zamyslet nad těmito otázkami a přidávám cvičení k zamyšlení: 

·       Jsi smutná ty nebo to v tobě vyvolávají druzí lidé?

·       Jak neverbálně působíš na své okolí?

·       Můžeš limitovat “depresoidní” lidi ve svém okolí?

·       Zkus se nepodívat lidem, kteří jsou přenašeči viru, do očí.

·       Uvědomuješ si své nálady v návaznosti na své okolí? 

·       Zkus si stáhnout cvičení na sebeuvědomování TADY a chvíli si jej poctivě zapisuj.  

„Pak mi cinkni a probereme to, pokud budeš chtít,“ dodávám. Platím kafe, nahazuji široký úsměv a odcházím do chmuravého podzimního odpoledne s myšlenkou pěkného večera. 

3 tipy na závěr:

1.     Když bude nejhůř, vzpomeňte si na cokoliv pěkného, co se vám stalo. 

2.     Žijte tady a teď. Dejte si krátkou meditaci – lze zvládnou i ve frontě na rohlíky.

3.     Buďte na sebe laskaví. Pamatujte, že i emoční virus špatné nápady má svého rivala a tím je pozitivní nálada! 

Foto: se souhlasem Moniky Kukoľ Sochorové a Martina Kukoľ