Už ve chvíli, kdy na vás pohlédne, máte pocit, že se vzduch jaksi “zklidnil”. Vítr přestane foukat, ptačí zpěv se utiší, lidé se zpomalí. Eva Blahošová je ženou, která dokáže vytáhnout to skryté z vaší duše a srdce.
Tato žena dokázala v životě ujít veliký kus cesty, nebála se odjet do Indie a splnit si své velké sny. V současné době je majitelkou centra YOGA BRNO, stihla se vdát a dnes je také v očekávání již druhého dítěte.
Na vlnu klidu mě definitivně dostala jóga.
“Začala jsem s ní před více než deseti lety, učili mě hodně moji žáci, od každého si můžeš vzít mnoho moudrosti. Každý má svůj příběh, má ho ve tváři, v úsměvu, v očích, v mimice,“ popisuje Eva svůj důvod k věčnému úsměvu.
“Hodně lidí začíná s jógou proto, že je to teď v módě a čeká od toho buď odpočinek, nebo pouhé protažení. Pak jde na lekci, a když narazí na kvalitního učitele, tak se ten náraz stane celoživotním.” Eva se často setkává s tím, že ze začátku je jóga pro většinu lidí jen cvičení, ásany, protahování, výdrže, posilování… I u ní byla taková cesta.
“Až pak se všechno u někoho prohloubí, chce víc – víc vědět, víc znát, víc si z toho vzít a poznává, že to není jen o pozicích, ale že je to o hlavě. Mimochodem, celý život je o hlavě! Jak si to srovnáš a jak to potom v životě máš, je jen a jen na tobě! A když nebudeš mít chuť stoupnout si zrovna dnes na podložku, tak si prostě jen sedni, zavři oči a zaposlouchej se do zvuků kolem, pak se soustřeď. Co plodí tvá hlava, myšlenky? Proč by tam nemohlo být jen vnímání zvuků, vnímání dechu, vnímání toho jak sedíš a jak tvoje tělo prostě JE?!”
I k Evě postupem času přišly otázky a ona hledala odpovědi. Následovaly cesty do Indie, školení, poznávání zajímavých lidí, učitelů a pak přišla ta myšlenka vlastního studia, myšlenka a potřeba sdělit, co vím a naučit to ostatní. „Pomohl mi hodně můj manžel, bez něj by studio nebylo. On dal odvahu a já přidala jógu, přišel převrat myšlenek ve skutky, sny ve skutečnosti a naše první dítě bylo na světě,“ prozrazuje vznik svého studia.
Spousta lidí nežije přítomností, hlavou se nám honí spousta myšlenek na budoucnost či minulost. Stav, kdy opravdově PROŽÍVÁŠ a nejen přežíváš, se nazývá vědomá bdělost.
“Bylo by fajn, kdyby všichni chtěli tak žít a prožívat, uvědomit si sílu toho co zrovna je. Život je velká hra, je jen na nás, jestli v něm budeme hráči nebo figurkami. Všechno má svůj čas, pro každého z nás. Ať už jsi na cestě jógy, nebo na jiné. Je to jen úhel pohledu, stačí se zamyslet nad tím, proč. Proč mám na to takový pohled, proč mám pocit, že se něco valí, když se to vlastně nevalí, jenom to tak je. Jen to o tom, přijmout to tak, jak to je,” říká Eva.
