V rámci podpory projektu Jsem žena #jsembohyne, jehož patronkou se stala zpěvačka Patricie Fuxová, vám přinášíme zajímavý rozhovor o ženství, zpěvu i lásce k sobě samé. Patricie působí nejen jako zpěvačka, ale také textařka a skladatelka. V roce 2017 založila dívčí kapelu Vesna, která se oslavuje ženskost a slovanství, a zároveň inklinuje k současným hudebním žánrům. „Přeji si, aby se každá žena cítila jako bohyně,“ říká.
Patricie, vždycky jste věděla, že se budete chtít věnovat hudbě naplno?
Nikdy jsem neplánovala. Ale pravdou je, že hudba mě ze všech umění pohltila nejvíc. Je to asi proto, že hudba je pro člověka jedna z nejzákladnější činnosti. Například ani u domorodých kmenů neproběhne rituál jen tak sám o sobě, ale je doprovázen zpěvy šamana nebo bubny. Lidský zpěv je jeden z hlavních forem vyjádření lidské podstaty a u mě vyhrál nad tancem, který mě v dětství také velmi bavil.
Vzpomenete si, kdy jste složila svou první píseň a o čem byla?
Ano, úplně první píseň jsem napsala v osmi letech. Více jsem se tomu začala věnovat o čtyři roky později. Když mi bylo 12, napsala jsem písničku, za kterou se nestydím ani dnes. Myslím, že byla o lásce.
Založila jste dívčí kapelu Vesna. Kdy se tak stalo?
Pocitově vnímám, že fungujeme přes rok. Tomu ale předcházely dvouleté přípravy. Nicméně až poslední rok do toho jdeme opravdu naplno. Stává se to pro mě má hlavní činnost.
Nejenže působíte jako zpěvačka, ale texty si sama skládáte. Kde sbíráte inspiraci?
Inspiraci nesbírám. Věřím, že každý je nějaký typ. Někdo tvoří, jiný zase rád pracuje na tom, co už někdo předním udělal. Mně je tvorba vlastní a je to projev kreativity, který mi byl dán do vínku. To znamená, že inspiraci především čerpám ze sebe. Samozřejmě mám i otevřené oči a vše, co mi vstoupí do života, se mě dotkne.
Stala jste se patronkou projektu Jsem žena #jsembohyne. Co vás k tomu vedlo?
Asi radost nad tím, že se mi podařilo najít své štěstí a harmonii. A přijde mi škoda se o nějaké takové poznání nepodělit. Když jsem měla těžší období ve svém životě, často jsem se cítila na všechno sama. Byly chvíle, kdy jsem měla pocit, že není cesty ven. Ať už se to týkalo práce, zdraví nebo vztahů. Řešení se ale našlo vždy. Došlo mi, že je možné cítit se jako bohyně. Pevná sama v sobě a šťastná za věci okolo. A paradoxně nezáleží tolik na vnějších okolnostech jako na sebeuvědomění.
Patricie, povězte nám, jaké aktivity plánujete v nejbližších měsících v pracovním i soukromém životě?
5. listopadu jsem vydala svou první knihu Pátá bohyně a v polovině listopadu vydáváme se skupinou Vesna stejnojmenné CD. Dále 21. listopadu mě čeká koncert v Obecním domě, který spoluprodukuji, a zároveň jsem k němu napsala hudbu a i tam vystupuju. Také momentálně pracuji na textech a písních pro některé známé české zpěváky a zpěvačky. A co se týče osobního života? Nechám se překvapit, protože tyhle věci se naplánovat nedají.
Co pro vás znamená ženství? A v jakých situacích se cítíte být nejvíce ženou?
Znamená to pro mě kvalitu laskavosti, jemnosti, intuice, ale také proměnlivost, cykličnost. Ženou se cítím být pokaždé, když se nenutím k výkonům, ale spíše přirozeně naslouchám tomu, co vychází z mé přirozenosti.
O čem je zmíněná kniha Pátá bohyně a co posluchačům nabídne připravované hudební album. Můžete nám o tom povědět víc?
Deska je inspirována lidovou tematikou, ale zároveň je moderní. Řekla bych, že je to ideální kombinace pro každého člověka, který si rád připomene své kořeny, ale zároveň kvůli tomu nemusí opouštět to, co má rád. Album jsme natáčeli s Českým národním symfonickým orchestrem, a vystupuje na něm řada hostů: Vojta Dyk, František Černý, Terezie Kovalová a také slovenská zpěvačka Zuzana Smatanová. Kniha je tematicky volně propojená s deskou a je o dívce, která díky magickému zrcadlu poznává tajemství života slovanských bohyní a učí se o koloběhu života.
Spolupracujete se známými zpěváky – Luckou Bílou, Karlem Gottem, Vojtou Dykem a dalšími. Podílíte se na textech jejích písní, můžete uvést jaké, a co pro vás taková spolupráce znamená?
U Lucie Bílé to byl duet právě s Karlem Gottem, který má vyjít příští rok. S Vojtou to bylo jiné, oslovila jsem ho já, zda by se nenazpíval jednu z písní Vesny – Láska z Kateřinic. Když souhlasil, moc mě to potěšilo. Takové spolupráce vždy ze začátku provází radost z oslovení, ale poté když se vrhnu do práce, je mi už jedno pro koho píšu. Nechám se naplno strhnout tvořením.
V současné době se připravujete na koncert skupiny Vesna. Kdy to přesně bude a kde?
Vesna show se uskuteční 21. listopadu v Obecním domě. Bude tam mnoho tanečníků, celý orchestr, a velká řada známých hostů. Myslím, že to bude velkolepé.
Jak vnímáte úlohu muže a ženy v dnešní společnosti? Myslíte, že ze silných a úspěšných žen mohou mít muži i strach?
Strach můžete mít z ledasčeho. Z mužů i z žen. Kdo se bojí, nesmí do lesa, a já se bojím nerada. Proto se vrhám do věcí po hlavě. Strach je tou největší brzdou pro nás rozvoj, nikdy bych ho nechtěla nechat přehradit mi cestu.
Co pro vás znamená láska?
Všechno na světě.
Jak by měl vypadat muž vašich snů?
Muž mých snů? To se bojím odpovědět, protože sny jsou iluze, které brání člověku v prožívání a radování se z reality. Řekněme tedy raději muž mých přání. Přála bych si, aby byl schopen opravdové lásky a svobody.
Co byste vzkázala ženám, které si nevěří a nemají dostatečné sebevědomí?
V této situaci jsem se také ocitla. Je třeba na tom neustále pracovat, a hlavně si uvědomit, že ženy, které mají vysoké sebevědomí, nedělají věci jinak. Nejsou chytřejší, úspěšnější ani krásnější. Jen si to o sobě myslí. Je to o nastavení v hlavě. Zkuste si to také jednou dovolit a třeba se vám to zalíbí.
Fotokredit: Milan Vopálenský, Zara Meduna, Lucie Vysloužilová
