Výpověď může přijít jak ze strany zaměstnavatele, tak ze strany zaměstnance.
Pracovní poměr může být zrušen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením či zrušením ve zkušební době. Dohoda je vždy nejjednodušší. Nezapomeňte ji však sepsat písemně, protože jinak by byla neplatná! Když se dohodnete na tom, že skončíte, tak se dohodnete i na přesném datu, kdy skončíte. Jak je to ale s ostatními případy? Dnes se zaměříme na problematiku výpovědi.
Výpověď může přijít jak ze strany zaměstnavatele, tak ze strany zaměstnance. V každém případě musí být vždy písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Po obdržení nebo podání výpovědi skončí pracovní poměr po uplynutí výpovědní doby, která je nejméně 2 měsíce dlouhá. Výpovědní doba „začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.”
Zaměstnavatel může dát výpověď pouze z následujících důvodů:
-
- ruší-li se celé pracoviště nebo jeho část (například zkrachuje-li firma nebo se zruší jedno její oddělení)
-
- přesouvá-li se pracoviště nebo jeho část na jiné místo
-
- stane-li se zaměstnanec nadbytečným (snižuje se stav zaměstnanců nebo je například nahrazen novým technickým vybavením)
-
- nemůže-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále vykonávat svou práci (stal se mu pracovní úraz nebo je zde silná hrozba onemocnění z povolání)
-
- pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilosti
- nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady pro výkon sjednané práce nebo práci nevykonává řádně
!! Zaměstnavatel ale nemůže vyhodit zaměstnance pro neuspokojivé pracovní výsledky jen tak. Může ho z tohoto důvodu vyhodit jen tehdy, pokud svého zaměstnance v posledních 12 měsících písemně vyzval, aby své nedostatky odstranil, a zaměstnanec tak neučinil.
-
- způsobí-li zaměstnanec něco, kvůli čemu by mu mohl zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo závažně poruší právní povinnosti týkající se práce, kterou vykonává; výpověď je možné dát i za soustavné méně závažné porušování povinnosti k vykonávané práci (např. opakované pozdní příchody)
- poruší-li hrubě zaměstnanec léčebný režim, který musí dodržovat jakožto dočasně práce neschopný (v ochranné době), ale pouze v prvních 21 dnech pracovní neschopnosti
Zákon vymezuje také situace, kdy zaměstnavatel nesmí dát výpověď:
Nelze dát výpověď zaměstnanci, který je v tzv. ochranné době. Ochranná doba se vztahuje na těhotné zaměstnankyně, maminky na mateřské dovolené, a na oba rodiče, pokud se jedná o rodičovskou dovolenou. Dále se v ochranné době ocitá ten, kdo je povolán na výkon vojenského cvičení nebo nějaké veřejné funkce. Týká se to rovněž těch, kteří jsou uznáni dočasně práce neschopnými (pokud si neschopnost nezpůsobili sami úmyslně, například požíváním alkoholu, apod.).
!!! Pokud by vám dal zaměstnavatel výpověď před ochrannou dobou – pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby. Nelze, aby výpovědní lhůta měla uběhnout v rámci ochranné doby.
Zaměstnanec může dát výpověď kdykoliv, a to s uvedením důvodu, ale i bez něj. Zaměstnavatel by měl výpovědi vyhovět. I tady pak přichází na řadu výpovědní lhůta. Důvod ukončení pracovního poměru však má vliv na výši podpory v nezaměstnanosti! Pokud je práce ukončena bez vážného důvodu, bývá podpora nižší.
Zdroj foto:Pixabay.com
