Chystáte se ven, třeba sportovat?
Pak se vám bude hodit pár dobrých rad, jak se obléknout. Zjišťovala je pro vás teta Eva.
Jste sportovní nadšenec nebo trekový nováček? Umíte vrstvit, znáte materiály a říká vám vůbec něco pojem outdoorové oblečení? Tak se nechte inspirovat. Českého výrobce outdoorového oblečení HUMI outdoor a jejich odborníka Mgr. Michaelu Vlčkovou pro vás vyzpovídala teta Eva.
Dorazila jsem do specializovaného obchodu a chci si pořídit sportovní oblečení do přírody, jak pro sebe, tak i pro děti. A vím jen to, že pro děti potřebuji barevné oblečení, aby byly dobře vidět. Co si mám pohlídat při nákupu? Jakým materiálům dát přednost?
V první řadě se nebojte obléknout dítě stejně jako sebe, čímž je myšleno stejný počet vrstev a stejný materiál, v tomto případě vodě odolné a zároveň prodyšné. V současné době se výrobci zaměřují právě na barevné outdoorové oblečení pro mládež a děti, například naše firma připravuje na jarní sezónu lehkou softshellovou bundičku v růžové barvě s odepínacími rukávy. Tento materiál je velmi příjemný a snadný na údržbu, vhodný na podzimní a jarní procházky v přírodě.
Bez čeho se obejdu (zaručeně prvotřídní větrovka, která sice neprofoukne, ale je i neprodyšná) a co si naopak musím pořídit, když už investuji do kvalitního sportovního oblečení? Stačí mít jedno “celoroční” oblečení a nanejvýš přidat či ubrat vrstvu nebo dvě nebo je takové univerzální oblečení nepraktické? (Nemluvím samozřejmě o extrémech -15 st. a +30 st.)
Funkční oblečení přizpůsobujeme danému ročnímu období nebo dle počasí. Jednoznačně se nemusíte bát investovat do kvalitního funkčního prádla, výrobce vždy uvádí vhodnost svého produktu, zda je možné používat ho celoročně či nikoliv. Termoprádlo nehraje důležitou roli pouze v zimě. Jeho účinnost bychom neměli podceňovat ani v teplém počasí. Naopak, když bude v horkém letním dnu tělem vyprodukovaný pot rychle odvádět pryč, tak to jistě oceníme. Tenčí jednovrstvé prádlo vhodné do letního počasí, případně na sport se označuje jako micro. Teplejší dvouvrstvá pletenina vhodná do chladnějšího počasí se označuje jako thermo. Měli bychom také věnovat pozornost tomu, aby termoprádlo přiléhalo přímo na tělo, protože jen v kontaktu s kůží dokáže optimálně plnit svoji funkci. Pokud je totiž prádlo v přímém kontaktu s tělem, je pot ihned odváděn. Pokud tričko na těle vlaje, musí se pot nejprve z těla odpařit a teprve následné páry potu na prádle zkondenzovat, aby mohly být odvedeny od těla. V poslední době si získává popularitu tzv. kombinovaná vrstva, která v sobě spojuje vlastnosti izolační a svrchní (ochranné) vrstvy. Tato vrstva se vyznačuje odolností vůči větru, nepromokavostí a solidní prodyšností. Její využití je efektivní v méně náročných klimatických podmínkách, kdy tímto způsobem můžeme snížit počet vrstev na dvě. Jedná se především o softshellové materiály.
Kolik vrstev? Vím, že je lepší mít vrstev víc, aby měl člověk co svlékat. Ale je potřeba mít i funkční spodní prádlo nebo stačí vrstvit až na ně? A jak je to s potem? Při fyzické zátěži se člověk zákonitě potí a není nic horšího, než když se vám vlhké tričko lepí na záda.
Moderní systém vrstveného oblékání se skládá ze tří základních vrstev (sací, izolační a svrchní), z nichž každá funguje jako specifický ochranný prvek proti vlivům počasí. V některých případech se užívají ještě další tzv. super izolační vrstvy.
Když to vezmeme postupně, základní vrstva celého systému se nazývá transportní (sací). Tím se tělo udržuje v tepelném komfortu. Do první vrstvy řadíme především speciální spodní (funkční, termální) prádlo nebo ponožky vyrobené např. z materiálu Micra nebo Coolmax. Mezi nejznámější české značky patří například Moira nebo Progress, který je k dispozici také v naší prodejně.
Hlavním úkolem izolační vrstvy je termoizolace, tzn. zamezit ztrátě tepla zachycením (akumulací) tělesného tepla. Současně by ale tato vrstva měla být výborně prodyšná, aby umožňovala rychle odvádět pot a přebytečnou tepelnou energii ven směrem k vnější vrstvě oblečení. Zabraňuje tak koncentraci potu mezi vrstvami a napomáhá udržovat potřebnou tělesnou teplotu. Vyprodukované teplo by se jinak nahromadilo v látce v podobě potu a ten by tělo následně ochlazoval. Jako izolační vrstva se nejčastěji používají nejrůznější fleecové (microfleece) materiály. Velmi vhodným materiálem je také power strech, který je pružný a neomezuje pohyb. Důležité je, aby daný fleece byl lehký, teplý, rychle schnul a nedržel vlhkost. Pokud použitý fleecový materiál disponuje také větruvzdornou membránou, může být při příznivých klimatických podmínkách použit jako svrchní vrstva.
Svrchní vrstva je potom ochranná vrstva, která se používá jako prostředek ochrany proti vlivům počasí a zároveň jako prostředek k uchování vlastností vrstev spodních. Tato vrstva by měla poskytovat nejen vysokou prodyšnost, ale především by se měla vyznačovat nepromokavostí. Oblečení pro svrchní vrstvu volíme podle aktuálních aktivit a ročního období. V zimním období můžeme s úspěchem využít výrobky obsahující prodyšnou membránu (např. membránové materiály nebo tkaniny se zátěrem), která je odolná vůči vodě a větru a umožňuje transport tělesné vlhkosti do vnějšího prostředí. Celková funkčnost daného oblečení může být dále zefektivněna integrací účinného systému odvětrávání. Pokud budeme provozovat aktivní pohyb v teplejších měsících během roku, pak je vhodné použít různé sportovní komplety z vysoce prodyšného a větruodolného materiálu, který umožňuje transport tělesné vlhkosti do vnějšího prostředí, přičemž samotné proudění vzduchu v okolí neovlivní stabilitu uvnitř systému.
Pro více informací navštivte www.humi.cz.
Zdroj foto: Pixabay.com
