Jak se cítí naše dítě? Vstup nebo návrat do školy nemusí být pro rodiče ani děti vůbec složitý

Většina z nás maminek a rodičů obecně si přeje pro své dítě šťastný vstup do školy nebo úspěšný návrat dítěte do školních lavic po prázdninách. Navíc první krůčky školáčka jsou pro celou rodinu a dítě samotné událost, na kterou se nezapomíná. Někde v hloubce v nás je jakási představa, jaké to bylo, když jsme šli do školy my, rodiče. A protože si každá maminka přeje to nejlepší pro své dítě, pokládá si mnoho otázek, na které, věřte, je často jednoduchá odpověď. Jak se cítí naše dítě? Zajímejte se o jeho potřeby Mnohdy také může být pro rodiče velmi zatěžující již jen pomyšlení na to, kolik nás to zase všechno bude stát, jakou školu zvolit, zda je dítě již do školy připraveno. Běháme se seznamy v ruce, sháníme cvičky, gumovací pera, obaly a další školní potřeby od různých pytlíků „na všechno“ až po neskutečné požadavky typu jak má být velký míč na cvičení a zda má být na výtvarku zástěrka nebo staré triko. Vždyť už jen samotný pakl klíčů a čipů na krčku dítěte od všelijakých dveří ho táhne dolů jak balvan. Řešení těchto záležitostí nás dokáže natolik pohltit, že se nakonec více soustředíme na shánění někdy i nepotřebností a zabýváme se zbytečnými problémy, které nás mnohdy zatíží natolik, že již zapomínáme na samotné dítě. Jak se cítí, zda samo neprožívá nějaké strachy, zda my ho zbytečně před školou nezatěžujeme, zda se těší na paní učitelku a kamarády, co ho opravdu baví a těší, jaké má koníčky. Jedinečnost každého z nás je tvořena DNA Příběh z mé praxe: Sonička je velmi aktivní malá devítiletá slečna, která miluje tanec a pohyb jako takový. Je jako z gumy, žádné salto ani přemet a jiné podobné gymnastické kousky jí nejsou cizí a okamžitě jí jdou. Je pohybově velmi nadaná. Má to jeden háček, Soňa se také sebepoškozuje, nejčastěji na rukách, špatně spí, nesoustředí se ve škole a nechce tam chodit. Její slova: „Pokud budu mít rány na rukou, nebudu už muset chodit do školy,“ bylo v minulosti velmi smutné poslouchat. Na první pohled byste netušili, v čem tkví její trápení. Skvělé rodinné zázemí až nadstandardní, ve škole vše v pohodě, má kamarádky... Na ten druhý pohled již ano, na Soničku kladou rodiče velmi vysoké nároky v učení, které ona není schopná dle svého intelektu zvládnout. Tudíž i potlačuje všechen svůj potenciál a talent, který má dán pro tanec, protože díky špatným výsledkům ve škole (jedna trojka), jí ho rodiče nedovolí dělat. Začarovaný kruh? Díky pomoci v poradně a rodinné terapii, jsme již udělali velký kus práce na tom, aby Sonička byla v pořádku a celá rodina v harmonii.

Říkáte si, to je extrém, ne tak docela, naslouchejte svým dětem! Malé, velké krůčky k tomu, jak předejít školní zátěži a stresu Školní rok může být pro mnohé děti psychicky náročný, jak ho dětem usnadnit a co pro to můžeme udělat my, rodiče:

Kvalitní odpočinek a spánek, dodržujte spánkové rituály. Pokud to nejde v týdnu, alespoň přes víkend. Dlouhé vysedávání nad učením, změňme činnosti při učení dítěte, “Hodit tašku do kouta a lítat chvíli venku”, tak půl hodiny až hodina na přípravu stačí. Láska a bezpodmínečná akceptace, dítě by mělo v každém okamžiku jasně cítit, že rodič i učitel za ním stojí, přičemž rodičovská role musí být odlišná něž u jiných autorit a kamarádů. Vzdělání je důležité, ale, ukažte dítěti i jiné smysluplné cesty, které jeho život naplní - platí zejména u dětí, kterým se nedaří ve škole dosáhnout dobrých výsledků, nebo mají různý hendikep. Snažte se školou táhnout za jeden provaz, zajímejte se, ptejte se, spolupracujte, učte své děti i vy sami. Dávejte pozitivní zpětnou vazbu učiteli, pokud je dobrý, dejte najevo svou spokojenost. Pomozte dítěti objevovat, poznávat, rozvíjejte jeho talent tak, aby dítě nacházelo ochotu učit se samo v sobě a ne jen díky známkám a odměnám.

Pamatujte, že jako rodiče nemusíte vždy hájit činy svého dítěte, ale samotné dítě je třeba bránit vždy a proti všem! Maminky, rodina a rodiče jsou nejdůležitějšími v péči o dítě a také nejvýznamnějšími vychovateli. Vzdělávejte a objevujte s dítětem lásku k přírodě, respekt k sobě i druhému, podporujte jeho individualitu a jedinečnost, učte ho zodpovědnosti, projevujte si navzájem lásku ve vztazích, to vše je primárně na Vás rodičích. O to více, pokud se těmto hodnotám věnuje instituce, ve které se dítě vzdělává a věřte, že takové školy již existují. Pokud potřebujete pomoci ve Vaší tíživé situaci, neváhejte mne kontaktovat. Bc. Renata Siranová, DiS.  Psychoterapeutka Foto: Shutterstock, Unsplash, Pexels