Dost bylo Olympiády! Věděli jste, že v Číně slaví dva Valentýny a z nich jeden dnes? Zato v Brazílii žádný a v Argentině mají rovnou celý týden.
Přinášíme pět trochu jiných pohledů na populární svátek. Tak co, kde byste chtěli žít? A co raději – Valentýna, nebo první máj?
1. Čína
Číňané – zvláště v Singapuru, Hong-kongu a dalších westernizovaných částech Číny – samozřejmě slaví už i „normálního“ evropského Valentýna, jak ho známe.
Skutečný čínský Valentýn je ovšem jiný. Vlastně – jsou rovnou dva.
Jeden se odehrává patnáctého dne prvního lunárního měsíce nového roku. To je letos shodou okolností dnes, 15. února, každý rok se ovšem svátek posunuje podle novoluní, jímž se řídí kalendář.
Není to vlastně úplně svátek zamilovaných, ale Svátek luceren. Během něj se pořádají večerní procházky do chrámů, které si užijí hlavně děti, jedí se tradiční knedlíčky z lepkavé rýže a dodržuje se mnoho dalších fascinujících zvyklostí.
Také se ale dodržuje zvyk, že nezadané dívky házejí do vody mandarinky s připíchnutým lístečkem se svým telefonním číslem. Kdo mandarinku vyloví, může zavolat. Ale pozor – když je mandarinka kyselá, vztahu se nebude dařit! Jak to asi
Číňanky dělají, že se lístečky nerozmočí?
Původ svátku je ovšem dosti praktický: o novoročních oslavách, které vlastně Svátkem luceren končí, se vždycky trochu uvolnila sešněrovaná konfuciánská morálka, takže bylo mnohem snazší potkat ženu svých snů, kterou by jeden jinak ani nezahlédl…
Další – a daleko tradičnější – svátek se v Číně slaví v srpnu. Letos připadá na čtvrtého. Váže se k němu dva a půl tisíce let stará pověst. V ní se do sebe zamilovala přadlena a pasáček krav, ale jejich lásce nebylo přáno kvůli původu a postavení. Bohové je od sebe oddělili hlubokou řekou. A na výstrahu oba dva umístili na oblohu, kde na sebe hledí dodnes – pasáček Altair mrká celé léto zálibně na přadlenku Vegu, ale dělí je celá Mléčná dráha.
Protože se ale bohům milenců zželelo, jednou ročně přiletí hejno strak, které přes Mléčnou dráhu/řeku vytvoří most, aby se mohli setkat.
Tenhle svátek je tak slavný, že se dostal i do knihy astronoma Carla Sagana Kontakt. Navíc po hejnu strak Číňané pojmenovali druhé vozítko, které poslali na Měsíc.
2. Brazílie
V Brazílii Valentýn prostě – není. Není ani divu. Zrovna tam totiž vrcholí proslulý karneval, takže příležitostí k oslavám i k milostným setkáním je už tak dost. Valentýna by si nikdo ani nevšiml! Ovšem ty, kteří si oddechli, že „povinnosti“ slavení uniknou, asi nepotěším.
Brazilci si to vynahrazují v červnu. 12. slaví takzvaný Dia de los namorados (tedy den zamilovaných), kdy se píší psaníčka, dávají dárky, sladkosti a květiny. Kromě toho je také běžné „dávat“ manželce či manželovi nové vybavení domácnosti. Slaví se mohutně, s vyzdobenými ulicemi, sambou a koncerty.
Dia de los namorados se slaví v červnu proto, že jde o předvečer svátku sv. Antonína z Padovy. Tenhle františkánský mnich má v brazilské tradici velmi čestné místo. Dokonce natolik, že není jen v kalendáři jako světec, ale také oficiálně slouží jako generál brazilské armády! Kromě toho je ovšem patronem mladých manželských párů, takže odtud původ svátku.
3. Argentina
V Argentině mají rovnou celý „sladký týden“ na začátku července, kdy se částečně rozmohl zvyk chtít „pusu za čokoládu“.
Neslaví ho ale všichni. „Svátek“ totiž nemá lidové kořeny, zavedla ho v roce 1989 mimořádně marketingově šikovná čokoládová společnost.
Argentinci k němu tudíž mají stejný poměr, jako my k Valentýnu – část z nich na něj ohrnuje nos jako na neorganickou komerční slátaninu, zatímco ta druhá si říká, že polibků a čokolád není nikdy dost – a na důvodu nezáleží.
Po světě je mnoho dalších různých fascinujících tradic pro zamilované. Třeba v Japonsku dávají ženy na Valentýna přesně odstupňované čokoládky – Giri choco patří přátelům, kolegům nebo rodině, zatímco Honmei choco musí být vyrobené doma a patří jen romantickému protějšku. Navíc mají místo našeho MDŽ další svátek v březnu, kdy muži ženám čokoládové dárky oplácejí podstatně hodnotnějšími dary.
V Německu zase Valentýn patří jen dospělým (žádné školní valentýnky!) a do jeho symboliky neodmyslitelně patří prase. Němci tvrdí, že je to proto, že je prase symbol štěstí, ale také smyslnosti a chtíče. Jendoho ovšem maně napadá, že to bude mít něco společného s masopustním veselím a zabijačkami…
Zkrátka je fascinující sledovat, jak si původně křesťanský svátek, slavný na počest jednoho Římana, který přišel o hlavu za to, že oddával zamilované páry, přizpůsobily kultury globální vesnice.
U nás málem převálcoval tradiční slovanský 1. máj, který oslavuje plodnost a jásá s jarní přírodou. Generaci našich rodičů ho ale trochu zošklivil komunismus.
Je to škoda? Nebo je Valentýn komerční slátanina? Hlasujte na našich sociálních médiích. Nebo nám o tom něco napište na blog! Kdybyste nevěděly, jak začít, napište nám, rády vám pomůžeme :-).
Foto: Shutterstock.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...