Krámek pana Smítka je vysněný. On tedy existoval, bylo to řeznictví, kde jsem stávala s babičkou nekonečné fronty a strašlivě se nudila. Jediná zábava byly dlaždice na podlaze složené do vzorů, které lákaly k různému přeskakování a dovádění. Za pultem se se tyčil mohutný pan Smítko, vousatý bručoun, a já si představovala, že místo krvavé gumové zástěry má kabátek, a kolem něj nejsou prázdné háky na maso, ale krásné věci. Hodně moc krásných věcí! Aby byl ten krámek konečně taky plný! Jenže čeho mohl být v šedesátých letech minulého století plný? Jedině zgarbů, jak říkala moje maminka, starých věcí... Ovšem zgarby byly pro moji maminku spíše nepotřebné a já si zase představovala, že každou z nich někdo potřebuje a v krámku pana Smítka jednou najde. A tak vznikly příběhy věcí, které v krámku pana Smítka čekaly hlavně na děti. Protože Krámek pana Smítka je pohádkový a pohádky jsou pro děti. A taky pro maminky! Myslela jsem i na ně, aby se při čtení na dobrou noc nenudily!
Krámek Pana Smítka je vetešnictví. Najdou se v něm věci nevídané, ale hlavně postavičky plné života, vlastních příběhů a snů. Co trápí paní Encyklopedii, co by rádi zkusili plyšoví medvědi Sikoš a Rákoš a jaké nedobrovolné dobrodružství prožije vlastně jediný živý obyvatel vetešnictví kocour Kajda? To se dozvíte v sedmi pohádkách, které vás zavedou do světa jednoho maličkého krámku pana Smítka, který je sice pěkný bručoun, ale každé děťátko má u něj u pokladny připravené lízátko.
Krámek pana Smítka je vysněný. On tedy existoval, bylo to řeznictví, kde jsem stávala s babičkou nekonečné fronty a strašlivě se nudila. Jediná zábava byly dlaždice na podlaze složené do vzorů, které lákaly k různému přeskakování a dovádění. Za pultem se se tyčil mohutný pan Smítko, vousatý bručoun, a já si představovala, že místo krvavé gumové zástěry má kabátek, a kolem něj nejsou prázdné háky na maso, ale krásné věci. Hodně moc krásných věcí! Aby byl ten krámek konečně taky plný! Jenže čeho mohl být v šedesátých letech minulého století plný? Jedině zgarbů, jak říkala moje maminka, starých věcí... Ovšem zgarby byly pro moji maminku spíše nepotřebné a já si zase představovala, že každou z nich někdo potřebuje a v krámku pana Smítka jednou najde. A tak vznikly příběhy věcí, které v krámku pana Smítka čekaly hlavně na děti. Protože Krámek pana Smítka je pohádkový a pohádky jsou pro děti. A taky pro maminky! Myslela jsem i na ně, aby se při čtení na dobrou noc nenudily!
Krámek pana Smítka je vysněný. On tedy existoval, bylo to řeznictví, kde jsem stávala s babičkou nekonečné fronty a strašlivě se nudila. Jediná zábava byly dlaždice na podlaze složené do vzorů, které lákaly k různému přeskakování a dovádění. Za pultem se se tyčil mohutný pan Smítko, vousatý bručoun, a já si představovala, že místo krvavé gumové zástěry má kabátek, a kolem něj nejsou prázdné háky na maso, ale krásné věci. Hodně moc krásných věcí! Aby byl ten krámek konečně taky plný! Jenže čeho mohl být v šedesátých letech minulého století plný? Jedině zgarbů, jak říkala moje maminka, starých věcí... Ovšem zgarby byly pro moji maminku spíše nepotřebné a já si zase představovala, že každou z nich někdo potřebuje a v krámku pana Smítka jednou najde. A tak vznikly příběhy věcí, které v krámku pana Smítka čekaly hlavně na děti. Protože Krámek pana Smítka je pohádkový a pohádky jsou pro děti. A taky pro maminky! Myslela jsem i na ně, aby se při čtení na dobrou noc nenudily!
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...