Otravné myšlenky nám mohou pokazit celý den, týden nebo dokonce i život. A je důležité si přiznat, že si za to můžeme jen my sami. Nikdo jiný nemůže za to, jak se cítíme nebo nad čím přemýšlíme. Čím déle se budeme utápět v myšlenkách, které nás otravují, tím silnější pouto si s nimi vytváříme. A tak to budeme mít pořád, dokud si jednou neřekneme “A dost!”.
Můžete vyzkoušet zmíněné techniky anebo si dát několik setkání s
koučem. Ten vám pomůže rozplést i ty nejzapeklitější myšlenky. Naučí vás přemýšlet jinak, vzít své životy i myšlenky do vlastních rukou. Převzít zodpovědnost. Někdy i mě chvilku trvá, než se dostanu zpět do normálu a začnu “zase žít”. Naštěstí, díky koučinku, se tyto dny zkracují na hodiny nebo minuty a nejsou už časté. Před několika lety jsem měla takovýchto přepadovek několik do týdne. Zbytečně jsem sama sebe trápila…a nikdo mě neřekl, že to jde i jinak.
Pokud by vám výše uvedené návody nezafungovaly, můžete použít ještě tyto aktivity:
- Napsat si, co se vám v ten den, týden nebo měsíc povedlo.
- Napsat si, za co jste vděční. Byste se divili, jak deník vděčnosti může zamávat vaším myšlením a celkovým postoji k životu.
- Pomoct jinému člověku. S čímkoliv, jakkoliv.
- Podívat se na myšlenku realisticky a změnit nastavená očekávání. (Neočekávejte.)
Já se už zase těším z přítomnosti a dívám se do budoucna. Snažím se meditovat (o tom někdy příště) a myslet na to, co udělám dnes, zítra i pozítří. Je důležité si uvědomit, že každý máme „své“ dny, ale je potřeba s nimi zatočit hned v počátku. Někdy to půjde rychleji, někdy pomaleji, ale věřte tomu, že těch špatných dní bude ubývat a těch dobrých přibývat.
Více o myšlenkách se dočtete také v článku
Nevěřte všemu, co si myslíte a hned bude líp.
Zahrada už jen kvete a slyším dětský smích…
Foto: se souhlasem
Moniky Kukoľ Sochorové
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...