Když myši mají pré a kočka se dívá jen po očku

Návrat po dovolené. Totální stres, stůl plný restů, zaplněná mailová schránka, seznam úkolů a priorit, co je třeba ideálně včera! Tak přesně tak si to pamatuji ještě několik let zpátky. Naštěstí život a zkušenosti mě naučily dělat to jinak!

Jsem off, odpovím po návratu

Takže, i když s každým odjezdem nastavuji v Outlooku automatickou odpověď, že jsem na dovolené a odpovím, až se vrátím, neznamená to, že maily nečtu. Vzhledem k tomu, že prakticky celý život vstávám ráno kolem šesté, ne jinak je tomu na dovolené. A co teprve, když jedu do USA a mám, na rozdíl od svého syna, jetleg.

Dělám, že nic nedělám, ale trošku dělám

Preventivně otevírám mailovou schránku i další komunikační nástroje, abych stručně vyřídila – přeposlala, zaúkolovala, poprosila o pomoc, prostě delegovala. Občas jen tak kouknu na statistiky, reporty a vývoj výsledků mého týmu. Zbytečně nereaguji, nekomentuji, ani nehlásím, že jsem se dívala. Ale uklidňuje mě, že věci běží a já mám přehled. O pár hodin později vyrážím do krásného dne a užívám si volna. A druhý den zase nanovo.

Když myši mají pré

Občas se přihlásím do wups skupiny, abych poslala pozdrav a ohlásila, že se těším. Pochválila za věci, které se posouvají, že vidím, že se něco povedlo a popřeji hezký víkend. Jsem prostě v kontaktu a přijdu si jako rodič, který odjel na víkend a preventivně kontroluje své děti, jestli nezlobí. Na druhé straně si přesně pamatuji tu situaci, kdy rodiče odjeli. Jako děti jsme se to snažily dělat tak, aby věděli, že můžou odjet zase. Nejen, že jsme to zvládly, my to daly perfektně a vždy ještě s nějakým bonusem. Ať už jsme uklidily celý dům nebo napekly. A asi tak stejně nenásilně, jako nás dokázali motivovat naši rodiče, tak se mi to povedlo s mým týmem. Odjela jsem s mnoha přáními – Evo, vypni! Evo, my to dáme, v klidu! Evo, to zařídím, už jeď… A dali to, zase o kus lépe než minule! I kdybych se každý den nepřihlásila, tak vím, že by se vůbec nic nestalo (krom mé lehké nervozity).

Vážně se to tolik nehodilo?

Když jsem odlétala, hodnotila jsem to celé jako to nejhorší načasování. Vůbec se mi to nehodilo, milion práce a do toho představa 20hodinového přesunu. Uff… Ale dneska bych neměnila, protože:

• Fakt jsem potřebovala už vypnout a nabít síly na slunci
• Po pár dnech příjemného slunění a pohodových cest přišla zase spousta energie a nápadů
• Tým rozhodně uvítal, že i oni si odpočinou od mé vlny myšlenek a tlaku, kam to celé posuneme
• Všichni se chtěli ukázat, jak to bez té Evy tady zvládnou a že to půjde. Ne, že to ba naopak bude ještě lepší než s Evou.
• Já jsem po mnoha letech měla delší dovolenou než jen 1 týden
• Po příletu mě čekali s květinou, a to jsem fakt nečekala a byla dojatá, že jsem jim možná chyběla?

Takže, co z toho plyne? Budu jezdit častěji na dovolenou!😊 Díky, týme!!!