Každý den podojte krávu radosti a další inspirace ze života Radkina Honzáka

„Diagnóza naší společnosti je předpo*sranost,“ odpověděl na mou první otázku Radkin Honzák a já si jen potvrdila, že jsem tu správně. Byla to taková ta příjemná životní výzva, kdy mi zavolala akční Jana Kadlecová z Minervy 21 a ptala se, jestli bych jim zase jednou něco odmoderovala. Připomnělo mi to nedávný rozhovor s Bárou Chuecos v Českém rozhlasu, ve kterém říkala, že už dávno nejsem moderátorka. Ano, poslední tři roky jsem se zaměřila hlavně na firmy a podnikání, ale o to více příjemných výzev přichází. Posadit se vedle takové osobnosti, jakou je Radkin Honzák, vnímám jako čest a radost, a to se neodmítá. Řekl toho hodně, ale jestli na něco fakt vždycky budu vzpomínat, až zase ráno vstanu a nebude se mi chtít nic moc, tak si řeknu, že je třeba i dnes podojit krávu radosti. A jak na to? Mrkněte na díl s Radkinem! Jani, Rostyo, Minervo, díky, že jsem u toho mohla být! Pokud vás zajímá, jak náš rozhovor probíhal, tak tady máte všechny kanály, na kterých najdete nejen poslední rozhovor s Radkinem, ale také všechny díly mého Talku (z)lomu, kterému se začátkem léta startují také prázdniny. Ptáte se, jestli se ještě nějaké další díly v září objeví? To necháme spíš náhodě, protože nikdo neví, co všechno ještě Evu přes léto napadne… notabene v kombinaci s Míšou po boku v Ženách s.r.o.! 😊 Stream YouTube Spotify Podcasty České podcasty

Radkin(g) a jedno desatero

Začátek léta si zaslouží (ne)jedno přání, a tak se svolením Radkina Honzáka sdílím „Desatero“ zdravotních sester z anglických hospiců. Takový inspirativní návod, jak nevyhořet. Právě léto mi přijde takové symbolické na to všechno krásné, co bychom se měli naučit a dělat bez ohledu na počasí nebo náladu. 1. Buď sama k sobě mírná, vlídná a laskavá. 2. Uvědom si, že tvým úkolem je jen pomáhat změnám, ale ne změnit jiné lidi. Můžeš změnit svůj vztah k nim, nikoliv však je. 3. Najdi si své "útočiště" - místo kam by ses mohla uchýlit do klidu a samoty v případě potřeby. 4. Druhým lidem - svým spolupracovnicím, spolupracovníkům i vedení buď oporou, povzbuzením a neboj se je pochválit, když si to i jen trošku zasluhují. Stejně se to nauč přijímat od nich. 5. Uvědom si, že tváří v tvář utrpení, jehož jsme denně svědky, je zcela přirozené se někdy cítit bezbrannou a bezmocnou. Připusť si tuto myšlenku. Být potřebným nablízku a pečovat o ně je někdy důležitější, než všechno ostatní. 6. Snaž se měnit způsoby, jak to či ono děláš. Zkus to, co děláš, dělat jinak, zkus obměňovat a vylepšovat své pracovní postupy. 7. Nauč se rozpoznat, jaký je rozdíl mezi dvěma druhy naříkání: mezi tím, které zhoršuje beztak již těžkou situaci a tím, které bolest a utrpení tiší a zmírňuje. 8. Když jdeš z práce domů, soustřeď se na něco pěkného, něco dobrého, co se ti podařilo vzdor všemu v práci udělat. 9. Snaž se sama sebe povzbuzovat a posilovat. Například tím, že nebudeš vykonávat jen ryze technické věci, ale i sama z vlastní iniciativy se projevíš tvořivě, že si budeš vymýšlet nové věci, jako to dělá umělec. 10. Využívej pravidelně povzbuzujícího účinku dobrých přátelských vztahů v pracovním kolektivu i v jeho vedení, jako zdroje sociální opory, jistoty a nadějného směřování. 11. Ve chvílích přestávek a volna, když přijdeš do styku s kolegy a kolegyněmi, se nauč "vypnout", vyhni se hovoru o služebních věcech a problémech v zaměstnání. 12 . Naplánuj si předem chvíle "úniků" během týdne a nedovol, aby ti tento čas něco narušilo a tvůj potřebný čas oddychu překazilo. 13. Nauč se říkat raději "rozhodla jsem se", nežli "musím, mám povinnost, měla bych". Podobně říkej raději "nechci" než "nemohu". 14. Nauč se říkat nejen "ano", ale také "ne". Když neřekneš nikdy "ne", jakou hodnotu pak má tvoje "ano"? 15. Netečnost a rezervovanost ve vztazích k druhým lidem jsou daleko nebezpečnější a nadělají víc zla, než připuštění si faktu, že více se dělat nedá. 16. Raduj se a směj se - často a ráda - a hraj si!   Krásné léto! Vaše Eva   Foto: se souhlasem Evy Čejkové