Naučte se pracovat se stresem, jakmile totiž přejde do chronické formy, může způsobit nemalé obtíže

Není to tak dlouho, co jsme po pohodovějším letním období naskočili zpět do pracovního kolotoče a nyní se blíží další hektický čas, ten vánoční. Důležité je nenechat se vší zátěží pohltit, protože z krátkodobého vypětí se může plíživě stát chronický stav. Jakmile ztratíme nad stresem kontrolu, vystavujeme se zvýšenému riziku zdravotních problémů. Proto, když nám tělo začne vysílat signály, že se cítí přetíženě, věnujme jim pozornost.

Ať už jde o zátěž z okolí či z vnitřního prostředí, právě stres představuje přirozenou reakci na tyto podněty a umožňuje organismu se jim přizpůsobit. Jakmile tělo stresor zaznamená, dochází k aktivaci hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osy a sympatického systému (řídí automatické procesy, jako je srdeční tep, dýchání nebo pocení), uvolňují se základní stresové hormony, zvyšuje se krevní tlak a hladina glukózy v krvi roste. Výsledkem je mobilizace energie a potlačení některých funkcí, které v situaci fight or flight zrovna nejsou potřeba. Jedná se například o trávení, reprodukční systém či imunitu.

„Klíčovou roli v rámci krátkodobého stresu sehrávají především adrenalin a noradrenalin, které zvyšují srdeční činnost a krevní tlak a mobilizují energii pro okamžitou reakci. Krátce po nich se uvolňuje také kortizol, jenž podporuje uvolňování glukózy do krve, zvyšuje odolnost vůči zátěži a dočasně tlumí imunitní a zánětlivou odpověď. Součástí stresové reakce je rovněž dopamin, který zvyšuje motivaci a bdělost, a endorfiny tlumící bolest a navozující krátkodobý pocit úlevy,“ popisuje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom.

Člověk tedy stres jako krátkodobou adaptivní reakci na působení vnějšího a vnitřního prostředí potřebuje. Připravuje tělo na potenciální nebezpečí, zajišťuje rychlou aktivaci energetických zdrojů, zvyšuje pozornost, pohotovost a fyzický výkon a dočasně omezuje méně urgentní procesy ve prospěch okamžité obrany nebo útěku. Pokud však dojde k narušení klíčové rovnováhy, vzniká problém, který může vést k vážným zdravotním komplikacím.

Znaky přetížení: Únava, podrážděnost a zhoršená paměť

Dlouhodobě zvýšené hladiny stresových hormonů významně ovlivňují celkový stav a kondici organismu. Chronicky vyšší kortizol narušuje funkci imunitního systému (oslabuje schopnost organismu bránit se infekcím a zároveň přispívá k rozvoji dlouhodobého zánětu), podporuje inzulinovou rezistenci a urychluje stárnutí. Cytokiny zase zvyšují riziko zánětlivých a autoimunitních reakcí. „Chronický stres vnímám jako jedno z největších rizik pro naše zdraví. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu zhoršuje regenerační procesy, zpomaluje hojení a přispívá k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění či ukládání viscerálního tuku v oblasti břicha. Navíc negativně ovlivňuje kvalitu spánku, oslabuje koncentraci a paměť a narušuje psychickou rovnováhu. Urychluje také buněčné stárnutí prostřednictvím oxidačního stresu a zkracování telomer (koncové části chromozomů) a přispívá k rozvoji civilizačních onemocnění, jako jsou metabolický syndrom, cukrovka 2. typu či deprese,“ varuje genetička Procházková.

Nadměrný stres mimo jiné zhoršuje i zdraví trávicího systému. Může být spouštěčem symptomů souvisejících se syndromem dráždivého tračníku (IBS) či refluxu, kdy se obsah žaludku vrací zpět do jícnu a způsobuje například pálení žáhy, nevolnost nebo kyselou chuť v ústech. Odbornice rovněž upozorňuje na narušení střevního mikrobiomu: „Vyšší hladina kortizolu negativně ovlivňuje i složení bakterií ve střevech. Proto doporučuji dbát na pestrou stravu bohatou na vlákninu a fermentované potraviny, spánkovou hygienu a pravidelný pohyb, aby mikrobiom fungoval správně a pomáhal tělu stres zvládat.“ Také ztráta libida, snížení plodnosti nebo třeba narušení menstruačního cyklu mohou mít jeden společný jmenovatel – chronický stres.

A jak poznat, že je ho více, než by bylo zdrávo? Pokud se z napětí stává každodenní záležitost doprovázená úzkostmi, výbuchy emocí bez zjevné příčiny či podrážděností, jde o jasný signál přetížení. Mezi další znaky patří i neschopnost usnout, časté buzení během noci, dlouhodobá únava navzdory dostatečnému odpočinku, oslabená imunita a zhoršená paměť. Projevy mohou být i v podobě svalového napětí, žaludečních potíží nebo bolestí hlavy. V takových chvílích je nutné se zastavit a znovu převzít kontrolu nad svým fungováním.

Pomůže vědomá relaxace, ale i doplňky stravy

Nejprve by se člověk měl zamyslet nad možnými příčinami a snažit se jejich působení a celkový dopad efektivně minimalizovat. K tomu mu může značně dopomoct úprava spánkového režimu, zařazení pravidelné fyzické aktivity nebo také dechové a relaxační techniky. K nastolení rovnováhy mohou přispět i doplňky stravy s obsahem adaptogenů, antioxidantů a vybraných vitamínů společně s minerály - například hořčík s vitaminem B6 přispívají k normálnímu fungování nervové soustavy a psychické pohodě, adaptogeny jako ashwagandha nebo rhodiola podporují odolnost vůči stresu a pomáhají regulovat stresovou reakci organismu. Člověk by měl více a vědomě odpočívat, umět se odpojit od práce a najít si čas pro sebe a své blízké. Důležitá je rovněž strava, která významně ovlivňuje, jak se člověk cítí po fyzické i psychické stránce. Složení jídelníčku má dopad na hladinu energie, schopnost soustředění i odolnost vůči stresu.

Udržujeme-li stres ve zdravých mezích, nejenže jsme schopni efektivně a rychle reagovat na zátěž, zároveň tím můžeme zlepšit soustředění, fyzickou výkonnost, adaptaci na nové podmínky a celkovou odolnost organismu. Jde o tzv. hormetický efekt, kdy malými dávkami stresu trénujeme tělo i mysl. Krátkodobý stres je zkrátka ze své podstaty pro člověka užitečný – záleží jen na nás, jak s ním dokážeme pracovat.

Zdroj: nzip.cz; Chromozoom

Foto: Adobe Stock