Ahoj, tak jak se máte? Ano, obligátní otázka na začátek, aby tady aspoň něco bylo, pač já už zase nevim, co psát. No nic, dem na věc. Tématem příštího týdne bude “přímost”. Čím přímější budete, tim líp. Neberte si servítky, neupejpejte se, buďte klidně i bezohlední (v očích těch ostatních), ale buďte sví a udělejte si jasno. A to nejen sami v sobě, ale i ve všem ostatním.
Podívejte se na výraz ženy na kartě. Je hustá, co? Jde z ní až strach. Ale ona je jen přímá. Naprosto a totálně! A jestli v nás její přímost budí strach nebo jakoukoliv jinou emoci, není to její problém, ale náš! Ona má jasno. My ne. Bojíme se projevit se tak, jak to doopravdy cítíme. Bojíme se vyjádřit nejen před šéfem v práci, že si myslíme, že toho po nás chce hodně a plat tomu zdaleka neodpovídá. Bojíme se říct kolegyni v práci, že už nás štve, jak se chová, že každýho jen pomlouvá a dělá dusno. Bojíme se kamarádce říct, že přibrala a měla by se sebou něco dělat, nebo že se nám ten její novej účes, ze kterýho je tak nadšená, moc nelíbí. Bojíme se říct v supermarketu, že by mohli konečně otevřít další pokladnu, když jich tam maj šest a jedou dvě, přitom fronta je až do prdele. Bojíme se říct svýmu partnerovi pravdu o tom, jak to s ním máme, protože mu nechceme ublížit. Bojíme se, co by naše chování způsobilo. Bojíme se, že bysme třeba zůstali sami nebo že by to bylo ještě horší, že by nás pak už vůbec neměl nikdo rád. A tak mlčíme a čím dál tím víc se od sebe odpojujem, až nakonec stejně sami jsme, protože ztratíme to spojení ze všech nejcennější, sami se sebou a napojíme se na vnější svět, kterej je ale kurva levej!
Přetvářky, lži, manipulace, nepravdy, otrokářství a já nevim co všechno. Vnější svět jenom ždíme. Nás ždíme. A my mu to dovolujem. A čim víc nás ždíme, tim víc se bojíme. Protože tim víc jsme odpojený, tim víc jsme v prdeli. Když pak přijde někdo, kdo to má jinak, buď k němu vzhlížíme, nebo se ho bojíme. Připadá nám nebezpečnej. Mohl by nám něco udělat, nějak nám uškodit. Přitom nám ale vůbec nedochází, že nejvíc si škodíme my sami svým vlastním jednáním! My jsme ti, kdo si neustále podřezávají sami pod sebou větev. My k tomu ani nikoho nepotřebujem! Takže, přátelé, ta žena na tý kartě je silná. Vnitřně silná. Ale to není všechno. Je tam něco, co nás děsí možná ještě víc. Je citlivá. A milá. Je si vědoma svých “slabých stránek” a nebojí se je ukázat. To je totiž to, co ji činí silnou. A taky možná to, co nás děsí nejvíc. Protože my svoje slabý stránky ukazovat nechcem. Nechcem, aby o nich někdo věděl, aby je viděl, a tak se je snažíme všemožně zamaskovat a dělat, že nejsou. Což je to, co z nás činí ty “slabé”, protože pak se furt bojíme, jestli si toho někdo všimne nebo to někde vyplave a přijde se na to. V podstatě to znamená, že se nepřijímáme. Neberem se takoví, jací jsme a stylizujeme se do jakési představy, do jakéhosi imaginárního já. A pak jsme co? Pak jsme z toho celý zmatený a mimo.
Zcela se přijměte, jste jen vy
Takže dost! Přijměte se se vším všudy! ŽÁDNÝ SILNÝ A SLABÝ STRÁNKY TOTIŽ NEJSOU!!! JSTE JEN VY!!! Podívejte se na miminko. Na ten narozenej zázrak. Hledáte na něm nějaký silný a slabý stránky? Ne! Protože je nemá!!! A přitom je tak strašně zranitelný a samo nepřežije. Ale je dokonalý. Dokonale se o sebe postará, přestože neumí mluvit a ani se moc nehejbe. A v tomhle jeho “nejslabšim” stavu (jestli se to tak dá vůbec říct), mu celej svět leží u nohou! Zatimco my jsme uplně v prdeli, když se na nás někdo cizí blbě podivá. Hned začnem přemejšlet, co je na nás špatně a hledáme chybu. Jenže my jsme taky byli miminka. Takže jsme to uměli! Žili jsme to! Víme, jaký to je bejt dokonalej tvor! A jsme takoví pořád! Vzpomeňme si. To úplně stačí. Teď si na chvíli představte sebe, když jste byli miminko. Když vám bylo třeba 14 dnů. A nalaďte se na svou energii. Uvědomte si ji. Uvědomte si sebe. A pak ji nechte prostoupit celym vašim velkym tělem. Nechte tu energii, ať se zapíše do každičký buňky vašeho těla. Nechte si buněčnou paměť vzpomenout. A pak to spojení, který tam navážete, už nikdy nepřerušte, velmi milované, dokonalé, lidské bytosti.
Konzultace budou tenhle týden hlavně po telefonu a v Jičíně. Roční osobní horoskopy si můžete objednávat pořád. A jelikož budu v Jičíně, můžete i na terapii koněm 😉
Tak zase za týden
Sobota, čtvrt na jednu v noci. Sedim v pokojíčku u topení a pěkně mě bolí prdel. Pač tady sedim přes hodinu. Ale já jsem spokojená. Na to, že jsem ze začátku neměla ani páru o tom, co budu psát, to šlo ve finále samo. A teď si můžu jít lehnout 🙂 Ráno, nebo jinak, až vstanu, tak nafotim kartu, nasdílim to a bude. Pak si dám oběd a jdu ven. Dneska jsem nikde nebyla. Protože když jsem se chystala jít v Jičíně ven, tak jsem zjistila, že jsem doma zapomněla Tamarčinu bundu. Takže procházka nula. Ale dneska, dneska si to vynahradim! Tvl doufám, že to, co jsem si vymyslela, ujdu 😀 Tak se mějte krásně, velmi milované, dokonalé lidské bytosti (to oslovení mě fakt bere) a opatrujte se 😉
Tereza
Beran (21. 3. – 20. 4.)
Zalezte si někam do klidu a prostě tam jenom tak buďte. Nic neřešte a buďte jen sami se sebou. Potřebujete se odpojit od okolního světa a potřebujete to jak prase drbání. Hlavně, prosim vás, hlavně se na to nevyserte! Je to pro vás skoro až životně důležitý.
Býk (21. 4. – 21. 5.)
Víte o tom, že bude zase dobře? Že věci, o kterých si myslíme, že končej, se někdy jen přenesou do jiné roviny? A že tím můžou být ještě hlubší, než byly doposud? Ne? Tak teď už to víte…
Blíženci (22. 5. – 21. 6.)
Nechte se pro změnu trochu opečovávat vy. Nemusíte se pořád jen o někoho nebo něco starat. Můžete si taky dovolit ten přepych a být středem vlastní pozornosti vy sami. Tak to udělejte, a hlavně s tím pak už nikdy nepřestávejte 😉
Rak (22. 6. – 22. 7.)
Okamžitě se přesuňte z vnějšího světa do toho svého vnitřního. Ale okamžitě! Nenechte se vysilovat ničím zvenčí a zaobírejte se jen tím, co s vámi bezprostředně souvisí. Když to neuděláte, stejně za chvíli zjistíte, že to stejně udělat musíte. Tak to nenechte zajít tak daleko, že k tomu budete donuceni a začněte s tím rovnou teď sami 😉
Lev (23. 7. – 22. 8.)
Připravit ke startu, pozor, teď 😀 A vypalte. Rovnou, na nic nečekejte! Máte totiž skvěle našlápnuto, teď je jen potřeba to dotáhnout. Jako neznamená to, že se sedřete z kůže, zvolte si prostě tempíčko, který vám bude vyhovovat, ale začněte! Začněte!
Panna (23. 8. – 22. 9.)
Možná to bude situace na ostří nože, ale nenechte se vyprovokovat! Jako fakt ne! Ať si druhá strana třeba stoupne na hlavu, s váma to prostě nehne. Jen je nechte vybouřit, jen je nechte, ať se vztekaj. Vy buďte ale v klidu a dělejte si svoje. Víš jak to je – jednim uchem tam a druhym ven. Beztak budou mlít jenom samý nesmysly 😀
Váhy (23. 9. – 23. 10.)
Měli byste se tak přestat uzavírat do sebe a svýho světa. Máte toho ještě hodně před sebou, ale tímhle vašim způsobem toho víc promeškáte než prožijete. Nečekejte, že se něco samo změní. Změňte to vy! Teď a hned! Jo a než se začnete vymlouvat, tak vám k tomu řeknu jen jedno – stačí fakt málo 😉
Štír (24. 10. – 22. 11.)
Tešim se na vás už od Vodnáře 😀 Takže broučkové, vstávat a cvičit! Ale jako okamžitě teď a hned! Nemusíte dělat dřepy, bohatě stačí, když zvednete zadek a začnete dělat to, nad čim furt tak nesmyslně váháte! A víte jak, jo? No hlavně bez keců 😉
Střelec (23. 11. – 21. 12.)
Neupejpejte se. V ničem. Už ne. Je čas se projevit úplně naplno a ve všem. Osvobodí vás to a budete to zase vy. A to chcete. A nejen vy, ale i my. Kvůli nám to nedělejte, to by nemělo cenu. Ale pro sebe jo, to má cenu největší. Tak honem! Držim palce 😉
Kozoroh (22. 12. – 20. 1.)
Trochu života by to chtělo! Běžte teď hned udělat něco, co vám vleje krev do žil! Bez keců, prostě běžte! Bude to stokrát lepší než sedět na zadku a čekat, jestli se jako náhodou něco nestane samo. No nestane! Tak koukejte mazat! (Řikaj to karty, ne já) 😀
Vodnář (21. 1. – 20. 2.)
No do prdele, takovou dobrou kartu hned na začátek, to se jen tak nevidí 😀 Takže, přátelé, krok do neznáma. A velkej krok. Nebo do velkýho neznáme. Nebo velkej krok do velkýho neznáma. Je vlastně jedno jak to bude, podstatná je jedna věc – šlápněte do toho!!! A budou se dít věci 😉
Ryby (21. 2. – 20. 3.)
Asi byste měli bejt trošku otevřenější a udělat si v pár věcech jasno. Když ne jinak, tak aspoň sami v sobě. To by pro začátek mohlo stačit. Ujasněte si priority a stanovte sami sebe prioritou číslo jedna ve vašem životě. Už konečně. Ono to pak nějakej směr nabere, nebojte 😉
Foto: Shutterstock, Terezie Schliková
🙂