Rádi byste udělali něco pro druhé, ale říkáte si, že nemáte prostředky? Zkuste se trochu porozhlédnout a zjistíte, že stačí věnovat trochu svého času. Představíme vám několik příběhů, které jsou toho důkazem. Humanitární organizaci ADRA asi není třeba dlouze představovat, pomáhá lidem v nouzi po celém světě, ale rozhodně nezapomíná ani na lidi u nás. Dobrovolníci a dobrovolnice ADRA přinášejí radost do života seniorům, dětem, nemocným či lidem se zdravotním postižením. Dobrovolnické centrum ADRA působí například i v Ostravě a okolí.
Společně přes překážky a zdolávání limitů
Dva bojovníci, Honza a Bronislav, si okamžitě porozuměli a žádná překážka teď pro ně není příliš velká. Bronislav teprve začínal s dobrovolnictvím, když se setkal s Honzou, který se zrovna vyrovnával s amputací nohy. Stali se z nich velcí přátelé a dokonce spolu zvládli i charitativní ADRAběh, se správným “řidičem” totiž může běžet i vozíčkář. A víte, jak to dopadlo? V kategorii na 1,5 km získali druhé místo.
Podívejte se na dobrovolnictví očima Bronislava:
„Dobrovolnictví jsem se rozhodl věnovat proto, že jsem hledal smysluplnou činnost, která by mě nějak naplňovala a tou pomoc druhým bezesporu je. Po absolvování školení dobrovolníků v ostravské organizaci ADRA, jsem se rozhodoval, jakou formu dobrovolnické činnosti si zvolit, a to s ohledem na mé pracovní vytížení i volnočasové aktivity. Rozhodl jsem se zkusit dobrovolnictví v domácnosti klienta, byť jsem s tím do té doby neměl žádnou zkušenost a úplně jsem nevěděl, do čeho vlastně jdu. V prosinci roku 2023 jsem byl osloven koordinátorkou dobrovolníků, jestli bych se nechtěl seznámit s panem Honzou. Ten se teprve srovnávat se svým postižením, když mu byla amputována levá noha nad kolenem, což nezvládal po psychické stránce úplně dobře. Ačkoliv jsem měl ze schůzky velkou obavu, považoval jsem to za velkou výzvu a příležitost vyzkoušet si roli dobrovolníka.
Prvnímu setkání s panem Honzou byla přítomna naše koordinátorka dobrovolníků. Díky atmosféře, kterou při setkání vytvořila a upřímném povídání s panem Honzou, jsem se rozhodl v návštěvách u něj pokračovat. Při dalším setkání, kde jsme už byli jen my dva, jsme si spolu začali povídat a já jsem zjistil, jak skvělý pán a bojovník to je. Ani jsme nevěděli jak, ale velmi rychle jsme našli společnou řeč. Postupem času se z nás stali přátele a já se těším na každou schůzku s ním. Společné chvíle trávíme povídáním o všem možném, stolními hrami a procházkami, které jsme absolvovali i v terénu, za což je pan Honza neskutečně vděčný. Naposledy jsme si společně zaběhali na ADRAběhu a byl to pro nás oba nezapomenutelný zážitek!
Díky panu Honzovi jsem zjistil, že dobrovolnictví mě velmi baví a naplňuje. Určitě v něm chci i v budoucnu pokračovat. A co je pro mě největší odměnou za dobrovolnictví? Určitě to je úsměv a spokojenost pana Honzy.“
S dobrovolnicí ke zdravějšímu zdravotnímu stylu dětí
Počet obézních dětí v české populaci narůstá a odborníci již nějaký čas bijí na poplach. Organizace ADRA proto realizuje ve spolupráci s dětským oddělením Nemocnice AGEL v Ostravě Vítkovicích a za podpory Ministerstva zemědělství České republiky projekt, který se snaží tento trend alespoň částečně zmírnit. Speciálně proškolení dobrovolníci a dobrovolnice docházejí pravidelně za hospitalizovanými dětmi a mluví s nimi o zdravém životním stylu a stravování. Jednou z nich je i Hana Hostovičáková.
Jak jste se o tomto dobrovolnickém programu dozvěděla?
O dobrovolnickém programu zaměřeném na zdravý životní styl jsem se dověděla od mé koordinátorky Evy Kuklové z Dobrovolnického centra ADRA v Ostravě. Bylo to hned na úvodním setkání, které jsem jako zájemkyně o dobrovolnictví absolvovala.
Co bylo Vaší motivací zapojit se do programu, který se zabývá osvětou v oblasti zdravého životního stylu?
Zaměření tohoto programu mě velmi zaujalo a vlastně se prolnulo s mou profesí. Jsem kuchařka ve školní jídelně a již několik let se koncept vaření ve školních jídelnách zaměřuje na zkvalitnění stravovacích návyků dětí. Zaměřujeme se na nové a zajímavé recepty ze zeleniny, luštěnin, řepy, jáhel, pohanky i dalších zdravých potravin, ale také na pitný režim s co nejmenším obsahem cukrů a umělých sladidel.
Jak probíhala Vaše první návštěva?
První i každá další návštěva je obvykle velmi milá a individuální. O průběhu návštěvy rozhoduje věk dětí, ale i to, zda se jedná o chlapce nebo dívky. Důležitá je také velikost skupinky, protože přesto, že jsou mi obvykle přiděleny dvě děti, nějaké další se vždy ze zvědavosti přidají. S dětmi si povídáme o různých věcech – o škole, kroužcích, jejich rodině či o tom, jak tráví svůj volný čas. Tématem našich hovorů je také vztah dětí k jídlu. Mluvíme společně o tom, co jim chutná, jestli rády vaří a co třeba zvládnout připravit i sami. Nejčastěji „stáčím hovor“ na ovoce, zeleninu i další zdravé potraviny. Hrajeme “zdravé” pexeso a koukneme i do pracovních sešitů, které jsou zaměřeny právě na zdravý životní styl a stravování.
Je nějaký příběh či vzpomínka, jež Vám utkvěla v paměti?
Vzpomínám si například na dva chlapce, jednalo se o sourozence ve věku 9 a 13 let. Oba byli velmi chytří, s rozhledem a měli jasnou představu, co by chtěli v životě dělat. Říkali, že rádi vaří a na svačinku měli od maminky müsli tyčinku a ovoce. Z rozhovoru jsem pochopila, že jeden je celiak a druhý má bezlaktózovou dietu. Ve své práci vidím, jak počet různých alergií a intolerancí narůstá. Existuje však naděje, že v pubertě a vlivem kvalitních stravovacích návyků se zdravotní problémy těchto dětí zmírní nebo dokonce vymizí. Moc bych si přála, aby byly děti šťastné a zdravé a tento projekt k tomu rozhodně přispívá.
Kamarádství, které prospívá všem generacím
Dobrovolnická aktivita může mnohdy přinést užitek více lidem, než by se na první pohled mohlo zdát. Když Roman začal před nějakým časem přemýšlet nad tím, jak by mohl smysluplně využít své volno, vydal se do Dobrovolnického centra ADRA v Ostravě, kde ho seznámili s tehdy desetiletým Ondrou. Roman je totiž učitelem v mateřské školce a rozhodl se proto pomáhat pomáhat v pěstounských rodinách, kde má možnost využít své zkušenosti z práce s dětmi.
Ondru vychovávají jeho prarodiče a s Romanem si okamžitě porozuměli. Vůbec nevadí, jaký je mezi nimi věkový rozdíl, stali se velkými kamarády a zpravidla jednou za 14 dnů spolu někam vyrážejí. Někdy navštíví zoo, jindy jdou do kina, muzea či zábavního parku a nechybí ani sportovní aktivity nebo originální výlety. Ondra se na svého velkého kamaráda vždy těší, což ostatně dokládá poděkování, které do centra zaslal: „Moc děkuji za dobrovolníka Romana, je úplně super a je moc hodný. V průběhu jednoho víkendu jsem s ním zažil spoustu nových věcí. V pátek jsme společně jeli na prohlídku výrobní linky Hyundai v Nošovicích, dokonce si Roman kvůli tomu vzal v práci dovolenou. Večer po prohlídce jsme šli do kina na animovaný film “Nerozlučná dvojka”. Druhý den v sobotu ráno jsme jeli na e-motokáry, byla to velká zábava a moc jsme si to společně užili. Potom jsme šli do McDonald’s na výborný oběd. Odpoledne jsme vyrazili na Laser game a pak si ještě pustili film Sám doma. Byl to skvělý víkend, na který nikdy nezapomenu.“
Velký smysl dobrovolnické činnosti tohoto typu vidí také Ondrova babička a pěstounka: „Kamarádství s Romanem je pro Ondru velmi přínosné. Má ho rád a moc se na setkání s Romanem těší. Navíc společný čas tráví velmi aktivně, za což jsem jako babička velmi vděčná, protože já už tolik energie nemám. Pro Ondru je navíc mladý muž, který se mu věnuje, úžasný pro jeho vývoj osobnosti. Jsem za tuto spolupráci velmi ráda a děkuji také organizaci ADRA, za úžasnou možnost mít pro našeho Ondru právě dobrovolníka Romana.”
Dobrovolnictví považuje za velký přínos i dobrovolník Roman, a to proto, že mu umožňuje rozvíjet se v různých oblastech. „Mou prvotní motivací k dobrovolnictví bylo pomoci konkrétnímu dítěti, které mou pomoc potřebuje. A nakonec se ukázalo, že vlastně Ondra pomohl mně – rozšířit si obzory, poznat spoustu různých činností a aktivit, ke kterým bych se sám nikdy nedostal a možná ani neodhodlal. Nejsem moc sportovní typ a Ondra je naopak velmi živý a neposedný kluk, který sportovní aktivity všeho druhu miluje a vyhledává, takže setkávání s ním je pro vždy velkou výzvou,“ říká ke svému působení jako dobrovolník Roman.
Dobrovolníkem můžete být klidně i vy, potřebujete pouze zápal pro věc a trochu volného času.
Zdroj: ADRA (adraostrava.cz), redakční text
Foto: se souhlasem ADRA
