V davu, a přesto v první řadě

Vytáhla jsem ruce z hlíny, natáhla nejoblíbenější dlouhé šaty tohoto měsíce a zoufale začala hledat boty. Nebyly, zůstaly asi v Praze a náhradní lodičky jsem na chatě fakt nikdy neměla. No nic, i žabky splní svůj účel a vyrážím do chrastecké sokolovny, kde probíhalo setkání tanečníků po 50 letech. Přiznám, že se mi vůbec nechtělo. Víkendy jsou už jen moje a těch nejbližších, ale nakonec jsem byla moc ráda, že jsem vyrazila. Přeci jen, éra tancování byla jedna z nejkrásnějších a s báječnými lidmi, taková ta druhá rodina, kam se můžete kdykoliv vrátit a cítíte se stejně dobře jako tenkrát.

Když lidi spojujete, musíte vědět, kdy stát stranou

Stejně tak, jako jsem koukala na ty staré známé tváře v Chrasti a bylo mi hezky, jsem trávila dva dny s týmem Testuj.to. Takové to klasické teambuildingování, ale já na tom mám ráda, když můžu zůstat stát chvíli bokem a dívat se, pozorovat. Když vidíte, jak spolu komunikují, tvoří, baví se, dělají si legraci jeden z druhého, do všeho jdou naplno a na prsou se pyšní logem Testuj.to… Tyhle lidi jsem spojila já, resp. Testuj.to, takže původně Ženy s.r.o., takže vlastně Eva. Jsou to úplně samostatné jednotky, fungují, vzájemně se respektujeme a víme, kam jdeme. Sice už to není parta, se kterou bych protančila noci, anebo šla každý týden na skleničku, ale je to další společenství, do kterého patřím. Fungují tam úplně jiná pravidla, ale důležité je, aby se všichni cítili dobře.

Jak lidi spojovat a vytvořit dobrou atmosféru

Tady platí více než kdekoliv jinde, že ryba smrdí od hlavy. Mám ráda lidi, snažím se jim naslouchat, pracovat s jejich silnými stránkami, komunikovat, pomáhat, ale také jasně definovat očekávání a úkoly. Troufám si říct, že neprudím, nehádám se a nikdy jsem nedělala rozbroje a nepoštvávala lidi proti sobě. A tak, stejně jako se snažím já mít ráda lidi a hrát fair play, tak úplně stejní lidé se přirozeně dostávají do mých kolektivů a jsou to držáci, jako já. Všechny týmy jsem měla vždy dlouhodobě stabilní a když už bylo třeba se někdy rozejít, tak vždycky v dobrém.

Bára, Jitka a další

A tak jsem moc ráda zase po mnoha letech viděla Jíťu, se kterou jsme strávily krásná léta v mé agentuře ještě jako bezdětné, ona nejlepší na PR a já samouk podnikatelka. Moc si vážím toho, že i když jsem čtyřikrát poprosila, že ještě není čas a raději s termínem počkáme, tak i přesto si na mě vzpomněla inspirativní Bára Chuecos a pozvala mě do nočního vysílání Radiožurnálu.

Díky za všechny báječné lidi, které mám kolem sebe už tolik let. A i když se čím dál častěji vyhýbám společenským akcím a sama už žádné nepořádám, neznamená to, že si nevzpomenu nebo zapomínám.

Foto: se souhlasem Evy Čejkové