Martinu a její Semitam znáte z našeho katalogu. Jaká byla její cesta k podnikání?
Podnikání, které začalo odvahou a překonáním vlastních předsudků
Martina Kadlecová strávila několik let prací v prostředí, které si my ostatní představujeme jako to nejspodnější dno. Ženská věznice a příběhy, které se v ní odehrávaly, ji přiměly nejen jinak přemýšlet nad životem, ale také dodaly odvahu podnikat. A pomoct tím ostatním. Vznikla firma Semitam, jejíž výrobky si můžete objednat prostřednictvím našeho katalogu.
Když se pořádně rozhlédnete kolem sebe, inspiraci k podnikání, potažmo úplné změně života, lze najít úplně kdekoliv. Martina Kadlecová je toho zářným příkladem, její změna totiž začala v ženské věznici, kde léta pracovala jako speciální pedagožka. Ať už měla odsouzená na svědomí cokoliv – zabíjela, anebo – ani nevěda pořádně jak – zpronevěřila peníze, čas strávený s těmito ženami Martinu dovedl k poznání, že všichni si zasloužíme další šanci. A ta k nám nejlépe přijde skrze důvěru, kterou nám druzí dají, když nám nabídnou práci. „Zejména při práci s ženami, které se do vězení dostávají opakovaně, jsem si uvědomovala složitost jejich situace po odchodu na vytouženou svobodu. Ty naděje, které brzy odejdou a za jejichž vyhasínáním jsou kromě jejich vlastních selhání i předsudky lidí kolem a nedostatečný systém podpory. Vždyť většina z nás se svými chybami bojujeme celý život a víme, jak je těžké alespoň něco v sobě změnit, i když máme podporu rodiny, kamarádů, kolegů a závislosti jen takové řekněme více méně neohrožující,“ vysvětluje Martina, co jí vířilo hlavou při rozhovorech s odsouzenými. První větší impulz k založení vlastního byznysu ale přišel až s konkrétní větou jedné z nich. „Proč vy tedy neuděláte něco víc?“ zeptala se Martiny dotyčná a ruku v ruce se změnami, kterými v té době věznice procházela, spustila v Martinině životě postupný, nicméně totální převrat.
Jak se zrodil Semitam?
Ačkoliv různé příručky dnes tvrdí, že nápady je potřeba začít realizovat hned, Martina si počkala. Rozhodování a váhání, zda se pustit do podnikání, navíc s tak „trochu jinými“ a někdy nevyzpytatelnými kolegy, trvalo skoro dva roky. Jakmile ale nabyla odvahu, šlo všechno úprkem a sociální firma Semitam dnes funguje už tři roky. „Ne všechno se podařilo přesně podle plánů, nicméně naučila jsem se důležité věci o sobě i o druhých. Především, že selhání druhých nesmíte brát moc osobně. Moc mi pomohla slova psycholožky, která mi ve chvíli váhání, zda jsem nemohla udělat víc, řekla: „A stál ten člověk vůbec za větší pomoc?“ Ačkoliv z našeho katalogu znáte z produktů Semitamu pouze část (objednat můžete tady), firma se zabývá několika obory, mimo jiné i úklidovými službami. Těmi to ostatně před třemi roky všechno začalo. „Důvod byl jasný – není nutný výuční list nebo maturita ani předchozí pracovní zkušenosti, ale naopak je třeba mít smysl pro pečlivost a motivaci ke každodennímu odpovědnému výkonu opakujících se činností, což není úplně snadné,“ vysvětluje Martina. Když pak ve firmě, kde Martinini zaměstnanci uklízeli, začali uvažovat o vybudování výdejny jídla, ujal se toho sice neplánovaně, ale s o to větším zápalem, opět Semitam. To byly začátky gastronomických služeb. K těmto dvěma pak přibylo pořádání konferencí, zajištění cateringu a nakonec i knihařská dílna, kde vznikají zápisníky, diáře, alba nebo malosériové reklamní předměty, z nichž některé najdete právě v našem katalogu. „V tomto oboru pořádáme i workshopy, kde si lidé buď u nás nebo v rámci různých akcí mohou výrobu sami vyzkoušet,“ dodává Martina.
Podnikání? Neustálé učení se.
Firma Semitam Martiny Kadlecové dnes zaměstnává patnáct lidí s pracovní smlouvou, a to hlavně ženy, muži jsou v kolektivu jen dva. „Jsme hodně různorodí, od dvaceti do padesáti osmi let, od absolventů základní školy po vysokoškoláky, světlejšího i tmavšího odstínu kůže,“ popisuje Martina a pokračuje: „Mnozí překonali závažné zdravotní onemocnění nebo závislost, jiní se vyrovnávají s kriminální minulostí.“ Pokud má Semitam volné místo, nejdůležitější kritérium Martiny při přijímacím pohovoru nového zaměstnance je chuť pracovat, na sobě i pro firmu a pro ty ještě slabší. U žen z věznice je důležitý také písemný kontakt nebo osobní setkání a fakt, aby za sebou měly alespoň jeden krok směřující k nápravě dřívějších chyb, třeba splátkové kalendář, pokud dluží peníze. Práce s lidmi, které zaměstnává Martina, vyžaduje hlavně nezměrnou trpělivost. „Sama jsem trochu hyperaktivní, takže jsem musela se ji učit. Rozlišovat, co je potřeba řešit hned, kde naopak zabere spíš čas a odstup. Práce ve věznici mi nicméně v tomto byla dobrou průpravou. Naučila mě posuzovat, ale neodsuzovat, hodnotit individuální posun a nepoměřovat,“ vysvětluje, co je podle ní hlavní důvod, proč se firmě od začátku dařilo a pořád daří. Vlastně to ani nešlo jinak. Když Martina dávala výpověď v ženské věznici, neměla finanční úspory ani investory, kteří by jí pomohly její plány rozjet. Musela se spolehnout jenom sama na sebe. „Podnikání mě muselo živit od chvíle, kdy jsem se na něj dala. Měsíční výdaje prostě nezastavíte. Zpočátku jsem si nastavila plat o něco nižší, než jsem chtěla, teď po třech letech mám asi jen o deset procent vyšší,“ dodává. A co by poradila vám, které právě začínáte, ať už je váš obor jakýkoliv? Zhluboka dýchejte, rozhlížejte se a nebojte se vidět. Vidět pěkné věci a uvědomovat si je. A nebrat se příliš vážně.
Podívejte se na výrobky firmy Semitam v našem Katalogu ŽENY s.r.o.
Zdroj: JanaLeBlanc
