“Chci být sama!” pravidelně řve moje vnitřní já! Je to občas už stav až takového zoufalství, že jsou dny, kdy vás povinnosti válcují a pátek je pořád nekonečně daleko. Nakonec se necháte překecat na víkendový program a vzpomenete si, že do toho jsou dva fotbaly a zrovna tento víkend máte službu, takže rozvážíte partičku kamarádů mého malého fotbalisty. No nic, tak snad to vyjde další víkend nebo třeba 17. listopadu je státní svátek, a to bude také volno! Dokonce by mohlo být volno i tři dny v kuse, dneska pro mě zatím výzva!
Učím se říkat ne
Moje milé, pořád se učím. A opakovaně chybuji, takže z x plánovaných dnů úplně sama, zbylo opět úplné minimum. Neuměla jsem říci ne, a i když jsem si to moc přála a fakt už potřebovala být sama, zachovala jsem společenský a rodinný život, protože se to přece ode mne očekává. Ufff, prosím vás, pošlete mi někdo manuál, jak na to, že příště řeknu NE!
Učím se být sama kdykoliv se mi zachce
Tohle mi občas vyjde. Krátký relax před karlínským kostelem, nebo o kousek dál procházka k Vltavě by mohly pomoci. Vypínám telefon, beru do ruky matcha a vyrážím! Sice mi zbyde pak jen třeba 20 minut na práci, než bude další schůzka, ale o to efektivnější budu. Tohle mi jde, ne tak často, jak bych si přála, ale tady vidím posuny.
Učím se bez kompenzačních návyků
Hmm, pokud nevíte, co to je, tak to mi řekla moje psycholožka: “Evino, tohle nesmíš, to jsou prostě Tvoje kompenzační návyky!” Tedy, když už nemůžu, tak to poznám podle toho, že prokrastinuji, přejídám se, zapiju to vínem a jsem ve společnosti “kohokoliv”, protože jsem zapomněla být sama. No, tohle byla jedna z největších lekcí, kterou mi Petra Talová naučila. Mám to doma napsané červeně a vedle toho naopak to, co dělat, když přijde na nejhorší – uklidit, být sama, sportovat, zdravě jíst, malovat a tvořit.
Co z toho plyne
Téma samoty je veliké. Doporučuji přečíst řadu odborných článků a myšlenek, které mne jen utvrzují v tom, jak moc opět funguje moje intuice a ta obrovská potřeba samoty. Básník Poe řekl: “Jak „ohromné neštěstí“ je ztratit schopnost být jen sám se sebou, být uvězněný v davu, vzdát se svojí jedinečnosti v uspávající konformitě.” Zajímavé myšlenky na téma samota formovala také německo-židovská emigrantka Hannah Arendtová. “Svoboda zahrnuje víc než jen lidskou schopnost jednat spontánně a tvořivě ve veřejném prostoru. Zahrnuje taky schopnost myslet a usuzovat v soukromí, kde samota dodává jedinci sílu k rozvažování svých činů, k rozvoji vlastního svědomí a schopnost uniknout kakofonii davu a konečně se zaposlouchat do vlastních myšlenek.”
Takže mám sice zase víkend nic moc – najedu minimálně 300 km, potkám skoro celou rodinu, opět nebudu doma ve své posteli. Ale nevadí, tříbím myšlenky a učím se. Takže volným dnům sama se sebou (a bez vína!) hurá! Podám hlášení, jestli se mi povedlo dříve než
17. 11.
Foto: se souhlasem Evy Čejkové
Odpočinek je potřeba. Přeji zvolnění a zklidnění.
Musite zacit myslet na sebe!
Evi, jednou bude pozdě! Chce to opravdu přehodnotit život a tolik se nehnát dopředu. František Vás bude ještě pár let potřebovat, kvůli němu zvolněte. Sama vím, o čem mluvím. Když pak tělo řekne dost a vyhasne, často je to pozdě…
Určitě to vyjde, být sama se sebou….