Anna Tejklová svou oděvní značku založila před několika lety, tehdy ještě na mateřské dovolené. Z občasné výroby ve volných chvílích vyrostla úspěšná značka a zaměstnání na plný úvazek. Anně na začátku pomohla i naše Eva, která ji spojila se spoustou zajímavých lidí a podpořila její podnikání i finančně: “Anně jsme se ŽENAMI s.r.o. pomohly především propagací v médiích i v tištěném katalogu výrobků od českých a slovenských podnikavých žen. Zároveň od nás dostala 20 000 Kč na rozjezd a díky networkingům také množství zakázek a příležitostí se prezentovat zajímavým ženám, potenciálním zákaznicím,” říká k tomu dnes Eva Čejková Vašková.
Tři otázky pro Annu Tejklovou, zakladatelku oděvní značky Anna Anna
Vaše šaty nosí naše Eva, víte o nějakých dalších osobnostech, které vaše šaty oblékají? Potkala jste některé z nich třeba díky ŽENÁM s.r.o.?
Setkání s Evou pro mě bylo určitě zásadní. Potkaly jsme se na jedné z mých prvních akcí, kde jsem prodávala. Eva mě hned zaujala, tak jsem ji oslovila, zda si nechce něco vyzkoušet. Vyzkoušela a naše spolupráce trvá dodnes. 🙂 A opravdu i s mnoha dalšími významnými zákaznicemi jsem se seznámila díky ŽENÁM s.r.o., rozhodně musím jmenovat paní Rostyu Gordon Smith a Renatu Mrázovou a také paní Barboru Chuecos, jejichž přízeň mě samozřejmě velmi těší a vážím si jí.
Co byste poradila ostatním ženám, které se chtějí vrhnout na podnikání? Co vám na začátku nejvíc pomohlo?
Je potřeba naprostý zápal, fyzické a psychické nasazení. A víra, že to prostě půjde. Také si myslím, že je fajn mít nějaké ideály, touhu lidi něčím obohatit. V mém případě je to přání dostat do světa více krásy, umění a ženskosti (kterou nutně potřebují u svých protějšků cítit i muži a ne vždy se toho dočkají). Určitě bych se také neobešla bez podpory mojí rodiny.
Proč jste se rozhodla pro založení vlastní módní značky?
Ukázalo se, že spojení výtvarných schopností a lásky k módě a krásným věcem se dá nejlépe vyjít vstříc založením vlastní značky. Zároveň mě nesmírně baví práce s lidmi a pomoc s jejich zkrášlením. Zákaznicím, které o to stojí, protože v tom třeba tápou, kromě střihu šatů poradím i jaký jsou barevný typ, nebo jaký by jim slušel účes či líčení. Jak jednou vtipně prohlásila má sestra během ladění doplňků na modelky při focení: “to je jako hrát si s živýma barbínama!“ Prostě blaho, které je zároveň i zaměstnáním. 🙂 Ale samozřejmě kromě této „smetany“ jsou za tím stovky a stovky hodin mravenčí práce o samotě v ateliéru.
Máte nějaké životní motto?
Vážit si každého dne a dobře se starat o své blízké i o sebe, protože život je krátký. A také, že změna je možná vždycky a je dobré občas zkusit věci dělat jinak.
Zdroj: Kristýna Malina
