Švédští vědci kdysi odhalili, že ti nejosamocenější a nejizolovanější jedinci mají téměř čtyřnásobné riziko, že předčasně zemřou. Pokud si tedy během šesti let „partnerské izolace“ nenajdou protějšek. Jenže ono se to lehce řekne, ale hůř udělá. Důvodů, proč lidé odmítají lásku, je hodně. A s některými je těžké si poradit!
V roce 2018 Českem prolétla zpráva, že tuzemské manželství trvá déle. Na svědomí ji měl Český statistický úřad, který podporoval kampaň s názvem Národní týden manželství. Podle něj se postupně prodloužila doba, kterou spolu lidé do rozvodu stráví. Průměrné manželství, které skončilo rozvodem, se v roce 2016 rozpadlo po 13,1 roku. V roce 2000 se lidé rozcházeli po 11 letech. V 60. a 70. letech minulého století spolu manželé vydrželi necelých deset let.
Lidé se přitom nejčastěji rozváděli kvůli rozdílným povahám, názorům a zájmům. Častou příčinou byla také nevěra, ale i alkoholismus. A právě tomu se mnozí snaží vyhnout tím, že partnerské vztahy vůbec nenavážou. Jedince ovšem neděsí pouze rozvodové statistiky. Mají svých problémů dost! Hlavně těch osobních. Proč někteří z nich lásku dlouhodobě odmítají?
Nepřijetí sebe sama
„Vztah si nezasloužím.“ Už vám někdy někdo právě tohle řekl? Mnoho lidí si myslí, že jsou nehodni mít se dobře. Přesvědčivě opakují, že štěstí a láska musí chodit okolo nich. Co se s nimi stalo? Špatná výchova z dětství a nepřijetí sebe sama jim brání navázat legitimní partnerství. V tomto případě je vhodné zvážit pomoc zvenčí, například u psychoterapeuta.
Nízké sebevědomí
Výzkumy ukazují, že úroveň našeho sebevědomí předpovídá životnost našich vztahů. Pokud si nevěříte, nemůžete chtít po potenciálním partnerovi, aby to vzal za vás a každý den vás přesvědčoval o kvalitách. Lidé s nízkou sebeúctou se vztahům vyhýbají a kopou okolo sebe, i když si podvědomě přejí, aby je někdo oslovil a navázal s nimi kontakt. Vůči okolí se shazují, protože očekávají odmítnutí. Často bývají citliví na výtky od ostatních a sami sebe vnitřně kritizují. I tady je to běh na dlouhou trať.
Touha po dokonalosti
Kde kdo touží po naprosto dokonalém protějšku a na svoji vizi se tak upne, že mu ostatní příležitosti protékají mezi prsty. „Tenhle nápadník není tak vysoký, jak bych si přála.“ „Slečna, která o mne má zájem, sice splňuje moje požadavky na vzhled, ale nemá vysokou školu!“ Kde se tohle vzalo? Filmy, četba, tlak ze strany rodičů nebo společnosti. Moderní člověk je spíš povrchní a proti němu hraje i fakt, že zpohodlněl. Chce všechno hned a ideálně bez práce. Že by na vztahu a dokonalém partnerství měl zapracovat? Tak to by mu ještě scházelo!
Neustálé porovnávání
Hanba a pocity nedostatečnosti vedou k potížím. Spíše než na uznání vlastní hodnoty se on nebo ona soustředí na chyby ostatních. Osamocený jedinec také často porovnává nové známosti s těmi bývalými. Hodnocením a srovnáváním tak dává najevo, že ten, kdo proti němu stojí, pro něj není dostatečně dobrý. Není schopen ho přijmout se vším všudy a do toho všeho se stále dívá do minulosti. Místo navázání vztahu tak přichází smutek. Čí vinou? Láska je tu pro každého, ale kdo po ní skutečně netouží, má smůlu.
Foto: Shutterstock
Autorka: Karolína Dostálová
