Odkládat rodičovství není v dnešní době bohužel nic neobvyklého. Někdo tak činí vědomě, jiní zkrátka nenacházejí ten správný protějšek, s nímž by rodinu založili. Výsledek je však vždy stejný, a to problémy s početím. Neplodnost řeší v České republice každý pátý pár a prozatím nic nenaznačuje, že by se situace mohla zlepšit. Odborníci proto doporučují, aby partneři příliš neotáleli, případně podnikli kroky, které jim v budoucnu početí potomka usnadní. Medicína sice pokročila a umí ve spoustě případů párům, jimž se nedaří počít přirozenou cestou, pomoci, ale není všemocná. Navíc je třeba počítat s tím, že léčba bývá nákladná a mnozí si ji ani nemohou dovolit.
Téma reprodukčního zdraví bývalo značně tabuizované, ale jedná se o problematiku, o které je nutné hovořit. Jedním z důvodů se bezesporu stala skutečnost, že v v posledních třech letech demografové zaznamenali prudký pokles porodnosti. V roce 2022 se poprvé od roku 2004 narodilo méně než 100 tisíc dětí.
Rizika spojená s odkládáním založení rodiny
Důvodů, proč lidé odkládají rodičovství, je mnoho. Ať už se jedná o dlouhá studia, následnou touhu dosáhnout karierních úspěchů, získání materiálních statků, nebo problém nalezení ideálního partnera, s nímž založit rodinu. V posledních několika letech sehrává svou úlohu také ekonomická situace či válečné konflikty ve světě. Co to přesně znamená? Žena dosahuje nejvyšší plodnosti v období 20 až 22 let, ale až 11 % žen dnes rodí po 35. roce. V momentě, kdy žena překročí čtyřicítku, šance na přirozené početí se snižuje na 4 %. Zdá se vám to nespravedlivé? Ano, v porovnání s muži, u nichž věk až takovou roli nehraje, tomu tak opravdu je. Jenže zásoba vajíček je omezená a jejich kvalita se zkrátka s postupujícím věkem ženy snižuje. Ruku v ruce s tím jde i potratovost. Riziko potratu činí u ženy kolem 40. roku života až 40 %, po 45. roce se toto číslo ještě zvyšuje, a to až na 80 %.
Odkládání mateřství zvyšuje pravděpodobnost potýkání se s problémy jako nízký počet vajíček, nepravidelná či žádná ovulace, neprůchodnost vejcovodů, děložní myomy apod. V případě mužů se pak může jednat o úbytek zdravých spermií. Kromě věku však reprodukční zdraví výrazně ovlivňuje také psychická pohoda a životní styl. Není divu, že celosvětově je neplodnost uznávána nejen jako zdravotní, ale také závažný sociální problém, jenž negativně ovlivňuje kvalitu života, mentální zdraví, partnerskou spokojenost a vztahy v rodině. Většina studií uvádí, že ženy stres z bezdětnosti prožívají více než jejich partneři.
„Věk je alfou a omegou, každá žena starší 32 let by si měla jako pojistku nechat zamrazit vajíčka, protože časový tlak je velký. U žen pod 35 let doporučujeme oslovit odborníka a zahájit léčbu, pokud se po 10 měsíců nechráněného styku nedaří počít, od 35. roku by k tomuto měl pár přistoupit po 6 měsících snažení se a u žen starších 40 let, by měla být rovnou zahájena léčba metodou umělého oplodnění již po 2 měsících nechráněného styku,” doporučuje MUDr. Vladimíra Bernátková, která se rozhodla jít cestou ochrany plodnosti.
Ochrana plodnosti zahrnuje dva okruhy – všeobecný a individuální. Prvně jmenovaný poskytuje informace o reprodukčním zdraví, plodnosti, faktorech umožňujících nám mít děti, možnost plánovat rodičovství apod. Své nejen reprodukční zdraví můžete chránit také správnou životosprávou. Někdy však dochází k situacím, kdy cestu k miminku zhatí závažné onemocnění a nutnost podstoupit různé zákroky. V těchto případech je zásadní vědět, že se máte ozvat a před započetím léčby se domluvit s lékařem na tom, zda by nebylo vhodné nejprve vyřešit uložení genetického materiálu pro budoucí zachování možnosti mít rodinu. Do jisté míry s tím souvisí také individuální okruh, který je stavěn na míru jednotlivců. Lékař a vy sami byste měli sledovat váš život a zdravotní stav, a tedy i rizikové faktory.
Nic není ztraceno, řešení existuje
Způsobů, jak párům toužícím po miminku pomoci, je naštěstí mnoho, ať už se jedná o umělé oplodnění metodou IVF, inseminaci, darované vajíčko či embryo. Šance mít potomka se pak zvyšuje. Nicméně jakákoliv léčba je finančně velmi nákladná a pro některé páry proto nedostupná. Pokud mezi tyto páry patříte, nesmutněte, za účelem podpory neplodných párů s omezenými finančními prostředky vznikl Nadační fond Genitrix. Jeho patronkou se stala scenáristka a filmová i divadelní režisérka Alice Nellis, neboť považuje za důležité, aby se o otázce reprodukčního zdraví ve společnosti více hovořilo. „Věřím, že mít děti, a to jakýmkoliv způsobem, by měla být radost,“ říká Nellis a dodává: „Potřeba člověka mít rodinu je z těch nejpřirozenějších, což však neznamená, že každý děti mít musí. Rozhodně si však tou volbou projde a ovlivní ho to. Mám pocit, že na mladé lidi je vyvíjen tak velký tlak ohledně toho, co musí vystudovat, dokázat a podobně, že otázkou, kterou by měli otevřít včas, se nezabývají.”
Nadační fond Genitrix založila lékařka Vladimíra Bernátková, jejíž klinika Genitrix funguje už od roku 2012 jako soukromá gynekologická ambulance. Po devíti letech praxe rozšířila ambulanci o kliniku asistované reprodukce. Reagovala tak na narůstající počet pacientů, kteří hledali IVF centrum, ve kterém jsou rozhodující zájmy pacientů, ne ekonomické ukazatele. Jejím cílem bylo zaměřit se kromě klasického IVF i na šetrnou léčbu – nativní cykly a minimální stimulace, která je v jiných centrech často opomíjena, a nabídnout tak pacientům možnost otěhotnět bezpečně, jednoduše, bez zbytečných metodik a za příznivou cenu.
Jelikož se také setkala s tím, že si některé páry nemohou umělé oplodnění dovolit ani v případě, že přispěje pojišťovna, padlo rozhodnutí založit nadační fond, který by těmto klientům pomohl. „Jsme tu, abychom dělali reprodukční medicínu přístupnější všem párům a poskytovali léčbu v co nejvyšší kvalitě. U nás z léčby nevyřadíme nikoho, a to ani kvůli finanční situaci. Chceme, aby naše léčba byla dostupná všem, kteří se touží stát se rodiči,“ uzavírá lékařka.
Z příběhů pacientů
Nadační fond již pomohl několika párům uskutečnit léčbu, jež by pro ně byla nedostupná. Jeho prospěšnost potvrzuje například jedna z pacientek. „Je mi 33 let. Mým prvním a jediným dítětem byla holčička, která se narodila se složitou srdeční vadou a zemřela v osmém měsíci života. Po jejím narození nás můj bývalý partner opustil a zůstaly jsme spolu samy, o to více mě zasáhla její ztráta. Po čase se mi podařilo najít si nový vztah a vdát se. S mým mužem si moc přejeme miminko a snažíme se o něj již rok a půl. Bohužel mám syndrom polycystických vaječníků a spontánně prakticky nemenstruuji, a proto zkoušíme možnosti léčby, kterými současná medicína disponuje. Manžel pracuje jako účetní a já jsem lektorkou jógy. Přestože jsme si přibrali ještě druhé zaměstnání, je pro nás současná situace hodně náročná. Jsme tedy velmi vděčni Nadačnímu fondu Genitrix, že nám nabízí možnost pomoci s financováním naší léčby.”
Příběhů by se dalo uvést bezpočet, ale aby jich bylo co nejméně, je dle odborníků zapotřebí nečekat na založení rodiny příliš dlouho.
Zdroj: redakční text, Genitrix, MUDr. Vladimíra Bernátková, fertilityeurope.eu
Foto: se souhlasem Kristýny Solničkové (Ženy s.r.o.) a Genitrixu
