Rakovina plic je v Česku nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. Každý rok je diagnostikováno kolem 6 600 nových případů a více než 5 000 lidí na ni umírá. Nemoc je velmi zákeřná tím, že dlouho nebolí a neupozorňuje na sebe žádnými jasnými příznaky. Většina pacientů se k lékaři dostává až ve chvíli, kdy je nemoc v pokročilém stadiu a možnosti léčby jsou výrazně omezené.
V Česku přitom od roku 2022 funguje Program časného záchytu karcinomu plic, který je dostupný po celé republice a může zásadně změnit prognózu i kvalitu života. Jak screeningový program funguje? Jaké jsou rizikové faktory pro vznik rakoviny plic a jaké o nemoci kolují nejčastější mýty? Na to odpovídá MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Proč je rakovina plic často odhalena až v pokročilém stadiu? Čím si vysvětlujete, že dlouho nebolí a nehlásí se příznaky?
Pokud přichází pacient s rakovinou plic pro nějaké obtíže, jako například kašel, případně s vykašláváním krve, zadýcháváním se, bolestí na hrudníku, případně projevy ložisek (metastáz v ostatních orgánech), je již nemoc velmi pokročilá a šance na vyléčení významně klesají. Plíce totiž jsou celé uložené v hrudníku a samy nebolí. Bolest se projeví, až když nádor postihne poplicnici nebo pohrudnici, případně struktury mezihrudí či nervově-cévní svazky vně plic – a to už jde o pokročilý nádor. Také zadýchávání se projeví až tehdy, když nádor ucpe velkou průdušku nebo obsadí velkou část plic.
Jaké jsou hlavní rizikové faktory vzniku rakoviny plic a co by o nich měla veřejnost vědět?
V první řadě je to samozřejmě kouření, tedy v širším pojetí inhalace zplodin hoření, zejména tabáku, ale i například marihuany a dalších hořících materiálů. Riziko zvyšují i jiná znečištění vdechovaného vzduchu, jako je kupříkladu azbest nebo chemické karcinogeny. Roli hraje zřejmě i obecné znečištění ovzduší – vyšší výskyt rakoviny plic je v oblastech s vyšší koncentrací znečišťujících látek. Nezanedbatelným faktorem je i genetická dispozice, která se projevuje zejména u mladších jedinců s rakovinou plic či u slabších kuřáků. Podle posledních průzkumů obecně riziko rakoviny zvyšují i virové infekce, jako je covid nebo chřipka, které potlačují protinádorovou imunitu, a to obzvlášť v neočkovaném terénu.
Jak zásadní rozdíl znamená pro pacienta včasný záchyt nádoru pomocí nízkodávkového CT oproti pozdnímu záchytu?
Pokud je zachycen zhoubný nádor v časném stadiu, kdy nečiní svému nositeli žádné obtíže, jde zpravidla o nádor, který je malý a nezaložil ještě vzdálené metastázy. Jedná se o nádor, který lze dobře odstranit chirurgicky, a nemocný má velkou šanci na dlouhodobé přežití bez nádoru. Kupříkladu v populaci, kde je nádor zachycen na základě příznaků, je onemocnění pokročilé (stadia III a IV) v 85 % případů a pětileté přežití je přibližně 15 %. V populaci screenované je již nyní v ČR patrné, že většina nádorů je nepokročilých, tedy ve stadiích I a II, a šance na pětileté přežití přesahuje 60 %.
Jak funguje program časného záchytu rakoviny plic v Česku a kdo do něj může vstoupit?
Program časného záchytu rakoviny plic funguje v ČR od 1. 1. 2022 a mohou se do něj zapojit všichni současní nebo bývalí kuřáci ve věku 55–75 let, kteří mají za sebou alespoň 20 balíčkoroků (např. jednu krabičku cigaret denně po dobu dvaceti let), souhlasí se vstupem do programu a účastní se intervence odvykání kouření. Většinou jsou vhodní jedinci oslovováni praktickými lékaři, případně plicními lékaři (pacienti sledovaní například pro chronickou obstrukční plicní nemoc). Lidé se však mohou přihlásit i sami do screeningových center v rámci plicních oddělení nemocnic. Osloveni by měli být také dispenzarizujícími onkology – pokud za sebou mají vyléčené onkologické onemocnění a splňují podmínky pro vstup do screeningu. Právě tito pacienti jsou totiž ve výrazně vyšším riziku rozvoje rakoviny než běžná populace kuřáků.
Velmi významným vedlejším benefitem screeningu je i záchyt tzv. vedlejších nálezů, jako jsou časná stadia plicní fibrózy, rozedma plic, onemocnění koronárních cév, štítné žlázy, ledvin, nadledvin a slinivky břišní, případně změny skeletu. V současné době postupně ve spolupráci s ostatními odbornými společnostmi vypracováváme doporučení i pro tyto náhodné nálezy.
S jakými mýty o rakovině plic se setkáváte nejčastěji? Které lidem nejvíce brání přijít na vyšetření?
Asi nejčastějším mýtem je tvrzení: „Dokud nemám žádné obtíže, tak mi vlastně nic není, proč bych se tedy nechal vyšetřit.“ Dále je to strach z diagnózy: „Na vyšetření, případně screening nepůjdu, co kdyby mi něco našli.“ Případně strach z toho, že podmínkou screeningu je okamžité ukončení kouření, což je pro většinu silných kuřáků obtížně představitelné.
Ve vztahu k operačnímu řešení se někteří lidé bojí podobně jako u jiných nádorových onemocnění. Pomyslí si: „Nenechám se otevřít, mého strýce (tetu, bratra, kohokoli) otevřeli a zase zavřeli a v důsledku toho zemřel.“ Se všemi těmito mýty je nutné pracovat vhodnými metodami – komunikací, vlídným přesvědčováním, neagresivně podanými důkazy a bez výhrůžek.
Co podle vás nejčastěji odrazuje běžné lidi od toho, aby se objednali na preventivní vyšetření? Co by jim pomohlo udělat ten první krok?
Odrazujícími faktory bývají zdánlivý nedostatek času, nutnost vyhledání lékaře, případně komunikace s lékařem, který o screeningu málo ví a nevěří mu. Naštěstí se stále zvyšuje podíl zapojených lékařů – zejména praktických – kteří uplatňují principy moderní medicíny, tedy snahu nemocem předcházet, raději neonemocnět a pokud už nemoc vznikne, odhalit ji včas. Tito lékaři nabízejí v rámci preventivních prohlídek dostupné screeningy a vhodná očkování jako základní péči a kvalitní standard, nikoli jako něco výlučného, nadstandardního či obtěžujícího.
Vhodné je i sdružené zvaní na screeningy – například screening rakoviny prsu a plic u kuřaček. Pomoci může také EZ karta s údaji o vhodných screeningových vyšetřeních a očkováních, včetně kontaktů na pracoviště, která je provádějí. To je zejména přínosné pro ty, kteří mají rádi vše ve svém mobilu, a ukazuje to směr do budoucna.
Co byste veřejnosti vzkázala v rámci kampaně „Ukaž rakovině záda“?
Snažte se žít zdravě, važte si svého těla i ducha – budou vám sloužit po celý život. Mějte radost ze života a hýbejte se. Neubližujte si škodlivými návyky. A hlavně se včas vydejte na preventivní prohlídky, očkování a screeningová vyšetření, která jsou pro vás vhodná. Prodlouží život a zlepší jeho kvalitu. A navíc budete mít pocit, že máte své zdraví i život pod kontrolou.
Kampaň „Ukaž rakovině záda“ motivuje k prevenci
Aby se o možnostech včasného vyšetření dozvědělo co nejvíce lidí, vznikla celostátní kampaň „Ukaž rakovině záda“, kterou realizuje Národní screeningové centrum. Jejím cílem je motivovat veřejnost, aby se nebála preventivních prohlídek a využila možnost bezplatného vyšetření v rámci programu časného záchytu karcinomu plic.
Kampaň probíhá od listopadu 2025 do března 2026 a kromě screeningu plic upozorňuje i na další onkologické programy: pro tlusté střevo a konečník, prsa, děložní hrdlo a prostatu. „Chceme, aby lidé pečovali o zdraví dřív, než se objeví potíže. Prevence by měla být přirozenou součástí života. Když k ní přistoupíme včas, můžeme žít déle a kvalitněji,“ dodává PhDr. Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.
Foto: Shutterstock a Národní screeningové centrum (se souhlasem)
