Vracet se k tradičním obilovinám jako pohanka, špalda, oves, jáhly či kroupy má pro naše tělo velký význam. Nutriční terapeut David Erban v rozhovoru prozrazuje, v čem tkví jejich výživnost a z jakého důvodu jsou důležitou složkou jídelníčku. Tyto plodiny nás navíc navracejí k přirozenosti a většímu povědomí o krajině a poctivé práci, a to především tehdy, když pocházejí z ekologického zemědělství. Tehdy jsou totiž pěstovány v souladu s přírodou, bez chemie a jejich růst je pozvolný. Pokud se obáváte, zda v obchodě zvolíte opravdu kvalitní BIO produkty, sledujte označení biolist a biozebra na obale, pak nešlápnete vedle.
Staré druhy obilovin jako špalda, pohanka nebo jáhly nejsou jen reliktem minulosti – naopak. V posledních letech zažívají tichý návrat a stále více lidí jim dává šanci. O tom, proč to dává smysl i z hlediska výživy, jsme si povídali s nutričním terapeutem Davidem Erbanem.
Vnímáte rostoucí zájem o starší druhy obilovin i ve své praxi?
Ano, bývá to rozhodně častější. Myslím, že to souvisí s tím, že je stále populárnější zdravý životní styl. A tyto „netradiční“ obiloviny mohou nabídnout například větší obsah vlákniny, vitaminů a minerálních látek, což přirozeně láká lidi, kteří hledají hodnotnější alternativy k běžné pšenici.
Má z pohledu výživy smysl volit obiloviny v bio kvalitě?
Bio obiloviny mívají nižší rezidua pesticidů a někdy i o něco vyšší obsah některých polyfenolů. Ale z hlediska příjmu vlákniny, vitaminů skupiny B nebo minerálů hraje větší roli to, zda jde o celozrnné vs. bílé obilí, než jestli je „bio“. Prakticky řečeno: pro zdraví je důležitější pravidelně jíst celozrnné varianty. Bio smysl dává, pokud chcete omezit expozici pesticidů.
Mohou staré obiloviny konkurovat moderním „superpotravinám“ typu chia nebo quinoa?
Určitě ano. Celé obiloviny totiž přinášejí to, co moderní jídelníček potřebuje: vlákninu, která pozitivně působí na sytost i mikrobiom, vitaminy skupiny B, minerály jako hořčík a železo. Například oves má navíc beta-glukany, které snižují LDL cholesterol. Pohanka má výhodu, že je přirozeně bezlepková. Žito je zase bohaté na vlákninu i další živiny. Quinoa a chia jsou fajn doplněk, ale v běžných dávkách často nehrají tak zásadní roli. A proteinové prášky? Ty mají smysl hlavně ve specifických situacích, ne jako denní nutnost. Data ukazují, že nahrazení rafinovaných obilovin těmi celozrnnými snižuje riziko kardiovaskulárních chorob i cukrovky 2. typu – což staré obiloviny velmi dobře splňují.
Na co si při zařazování obilovin do jídelníčku dát pozor?
Rozhodně doporučuji upřednostňovat celozrnné varianty – jako jsou ovesné vločky, žitný chléb nebo celozrnné pečivo. Ty bílé samy o sobě „neškodí“, ale přinášejí méně prospěšných látek. Důležitá je také kombinace – ideálně s bílkovinou (např. luštěniny, vejce, ryby nebo mléčné výrobky) a se zeleninou nebo ovocem. Díky tomu se zlepší nejen nutriční hodnota jídla, ale i jeho sytivost.
Které obiloviny by podle vás neměly v jídelníčku chybět – zejména na podzim?
Výbornou volbou je žito – ve formě žitného kváskového chleba. Skvěle zasytí a dodá spoustu vlákniny. Určitě bych zmínil i ovesné vločky – ať už na teplé kaše, nebo domácí granolu. Mají pozitivní vliv na hladinu cholesterolu. Pokud někdo hledá bezlepkovou variantu, ideální je pohanka. A pro jednoduchou kuchyni je praktický i bulgur, který je rychlý na přípravu a nutričně hodnotný.
Proč BIO?
Obiloviny z ekologického zemědělství nerostou jen bez chemie. Pěstují se s respektem k půdě, krajině a lidem, kteří je pěstují. Mají přirozenou chuť, která není zakrytá umělými hnojivy nebo rychlením. Tradiční bio obiloviny své místo. Možná nejsou nové – ale rozhodně stojí za to je znovuobjevit.
Co je BIO?
BIO je certifikovaný systém hospodaření podložený národní i evropskou legislativou s vlastním kontrolním systémem garantovaným ze strany státu. BIO může být pouze ta potravina, která splňuje zákonem dané a státem kontrolované požadavky pro ekologické zemědělství. To je založeno na pestrém osevním postupu a péči o půdu. Pole jsou plná života, nepoužívají se na nich umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy ani jiné chemické postřiky. Zvířata nejsou pouze využívána, ale je o ně s láskou pečováno. Produkce biopotravin v ekologickém zemědělství přírodu neničí. Naopak ji zlepšuje a uchovává pro příští generace.
Bioprodukty jsou vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti, již dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce. Systém prověřování je nastaven tak, že minimálně jednou za rok projde celý řetězec od prvovýroby až po distribuci kompletní speciální kontrolou.
Jaká loga se používají k označení biopotravin?
Národní značení
Je-li na vámi vybrané potravině logo biozebry s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“, můžete si být jisti, že poslední úpravu tohoto výrobku – ať už výrobu, zpracování, či balení – provedl subjekt certifikovaný českou kontrolní organizací. Která organizace certifikaci v ČR provedla, zjistíte jednoduše. Stačí se podívat na číselný kód ve tvaru „CZ-BIO-xxx“, jenž najdete u loga biozebry.
Evropské značení
Pokud výrobek pochází ze zemí Evropské unie, musí být označen biolistem, číselným kódem kontrolní organizace a také informací o původu surovin. Ten se obvykle uvádí ve formátu „EU“, nebo „mimo EU“ společně s názvem země, ve které byly vyprodukovány všechny použité suroviny.
Zdroj: SZIF/myjsmebio.cz, David Erban
Foto: David Erban, SZIF (se souhlasem)
