Jistě vám neuniklo, že jsou Ženy s.r.o. letos opět mediálním partnerem soutěže Muž roku. Ačkoliv jsme jednotlivé finalisty již trochu představili prostřednictví několika otázek, které jsme jim položili, následující medailonky vám o nich prozradí zase o něco víc. Pak bude jistě i snazší zvolit toho nejsympatičtějšího v naší ANKETĚ. Zároveň máte možnost zapojit se do soutěže.
1. Jan Černohorský
27 let, podnikatel, Nové Strašecí Honzu přivedla na casting Muže roku obava z promarněné šance. Účast ve finále soutěže bere jako příležitost k získání nových zkušeností, zážitků a přátel. Vystudovaný filosof se momentálně živí jako obchodní zástupce, příležitostný model, „koketuje“ se žurnalistikou. Jak sám tvrdí, je ve fázi života, kdy sbírá zkušenosti. Do budoucna ho láká trenérství.
Přestože Honzu od mala vedla maminka k hudbě, hrál na flétnu a trumpetu, měl blíže ke sportovním zájmům svého otce. Dělal atletiku, běhal a od 14 let se věnuje boxu. Jan Černohorský mluví anglicky a má základy němčiny. Nejvíce ho v soutěži Muž roku podporuje jeho přítelkyně. Honza přiznal, že je trémista, ale věří, že to na finále nebude tréma svazující, ale naopak ho posune k co nejlepšímu výsledku.
2. Matteo Lucano
23 let, student, Kralupy nad Vltavou Do soutěže Muž roku se Matteo Lucano přihlásil po poradě se svou přítelkyní. Rád zpívá, připravuje mořské plody nebo pizzu. Mluví anglicky a italsky především proto, že je po tatínkovi Ital. Po mamince je Čech. Do 4 let žil s rodiči v Miláně, poté se přestěhovali do „maminčiných“ Kralup nad Vltavou. Babičku a další příbuzné má v Kalábrii.
Zranění zad přivedlo Mattea ke studiu fyzioterapie na lékařské fakultě. Hodně sportoval, přetížil tělo a problém byl na světě. Musel zanechat fotbalu i basketu. Dnes se věnuje posilování a po ukončení studia se chce věnovat sportovní fyzioterapii.
3. Alexandros Panayi
26 let, zubní lékař, Praha Alexandros Panaiy je asi jediným finalistou, který se do soutěže Muž roku nehlásil. Doprovázel na casting svého bratra Stefanose a čekal před sálem, nepřipravený, v běžeckých botách. Prezident soutěž David Novotný ho ale pozval do sálu a než se nadál už seděl před castingovou porotou. Nemrzí ho to, prý je to taková motivace pro dodržování fyzické disciplíny a impuls pro osobnostní posun. Navíc dostal se do party mladých lidí, se kterými si má co říci.
Rodinu má díky tatínkovi na Kypru, maminka je Češka. Jako zubní lékař má Alexandros několik cílů, které si chce postupně plnit. Momentálně se specializuje na mikrodoncii, což je práce s mikroskopem. Ve svém volnu jezdí na školení po celé Evropě a rád by navštívil špičkové lékaře, aby získal co nejvíce zkušeností.
Alexandros mluví řecky, česky, anglicky, ve škole se učil německy a francouzsky. Se smíchem říká, že si pomalu osvojil i jazyk pacientů, když mají na zubařském křesle otevřená ústa. Ze začátku mu vše překládala sestra, dnes už rozumí. Zubařinu může Alexandros zařadit mezi své koníčky, protože i mimo práci jí věnuje hodně času. Navíc s bratrem založili taneční školu, kde vyučují Shuffle dance.
4. Lukáš Kupkovič
22 let, fitness trenér, Praha O soutěži Muž roku se Lukáš Kupkovič dozvěděl od své kolegyně. Soutěž si chce užít, poznat nové lidi a udělat si kamarády do života. Nikdo by dnes neřekl, že Lukáš jako malý trpěl podvýživou, byl slabý a jeho vrstevníci ho za to ve škole šikanovali.
Vypracoval se totiž na fitness trenéra, když si po gymnáziu udělal trenérské kurzy. Nyní jeho klientelu ve fitku tvoří hlavně zahraniční ženy středního věku. I z toho důvodu umí Lukáš dobře anglicky. Stále se musí v oboru sebevzdělávat, sledovat nové trendy. Jeho snem je mít své vlastní fitko, pracovat s přírodními doplňky, stát se fitness modelem. Je toho víc a jak sám říká, při svém mládí si může dovolit hledat to nejvhodnější.
Blíže se s prvními čtyřmi finalisty můžete seznámit zde.
5. Jan Koželuh
33 let, vedoucí stavebních projektů, Klatovy Jan Koželuh je v soutěži Muž roku z hecu. Když brouzdal po sociálních sítích, vyskočila na něj pozvánka na casting s tím, že horní hranice účastníků je 33 let. To ho nalákalo. Má totiž poslední možnost v soutěži zabojovat. Nikomu ve svém okolí nic neřekl, ale přes sociální sítě to všichni brzy zjistili a drží mu palce.
Honza vystudoval ČVUT, obor konstrukce pozemních staveb se zaměřením na statiku. Pracuje ve stavebně-strojírenské firmě. V rámci firmy pracuje na domech v Londýně. Je to komplikovaná práce, takže když potom stavba funguje, je na svou práci hrdý. Pracoval také ve Španělsku, kde jako animátor krátil čas dovolenkářům.
Hraje amatérsky divadlo, jezdí na jednokolce a zabývá se saunovými rituály. Hrával fotbal, volejbal, hokej, chodil na gymnastiku. Poslední dobou ho zaujala akrojóga a párová akrobacie. Honza se domluví anglicky, německy a španělsky.
Jak musí být v práci precizní, v životě se řídí intuicí a momentálním nápadem. V jeho životě přišlo dost zlomových okamžiků, kdy ho něco ponouklo a on to zhmotnil. Mezi takové nápady patří i přihláška do Muže roku. Soutěže si chce hlavně užít, nabýt nové zkušenosti a prezentovat se v dobrém světle.
6. Jan Legát
33 let, hlavní stavbyvedoucí, Praha Jan Legát o soutěži Muž roku vůbec nevěděl, až okolí ho upozornilo, že ve svých 33 letech má poslední možnost se zúčastnit. Honza tedy přihlášku poslal. Honza vystudoval střední zemědělskou školu a je manuálně zručný.
Po čtyřleté zkušenosti ze Švédska, kde pracoval na velkém projektu (stavby mostů, opěrných stěn apod.) a sedmi letech práce v Čechách se před čtyřmi lety vypracoval až na pozici hlavního stavbyvedoucího.
Mezi jeho koníčky patří posilovna, silová cvičení, bojové sporty a cestování. S přítelkyní se věnují také lyžování.
Jan Legát působí rozhodně a cílevědomě. Tyto dvě vlastnosti, za které děkuje mamince, mu pomohly, když se v covidové době projedl až na váhu 118 kilo. Přetékající břicho a tučná tvář mu hodně vadily, tělo reagoval na nedostatek pohybu. Hned po otevření fitness center se vrátil ke svému režimu a po roce se dostal na 90 kilo.
7. Rostislav Procházka
22 let, administrativní pracovník, Znojmo Absolvent obchodní akademie pracuje jako koncipient v advokátní kanceláři. Hodně věcem se přiučil, ale studovat práva ho neláká. Rostislava Procházku to táhne spíše k herectví a modelingu. Účastí v soutěži Muž roku si plní část svého snu.
Rostislav je ženatý, po pětileté známosti zpečetili svůj vztah svatbou. Manželka studuje psychologii, a přitom fotí svatby, páry, rodinky. Rosťa jí pomáhá tím, staví se za kameru a obřad dokumentují spolu. Ve volných chvílích Rosťa rád běhá, hraje florbal, nevyhýbá se fyzickým aktivitám. Mluví anglicky a německy. S manželkou se těší, až si konečně udělají pořádnou dovolenou. Pět let nikde nebyli a zjišťují, že je potřeba trochu zvolnit a užívat si volných chvil.
8. Tomáš Hruška
23 let, referent obchodního oddělení lesní techniky, Benešov Tomáš Hruška vyrůstal mezi zemědělskými stroji, kde se na farmě svého dědy a strýce naučil vše, co s technikou souvisí, dokonce od mala uměl řídit. Vyučil se opravářem zemědělských strojů a od té doby se nezastavil.
Jezdil po Evropě jako mobilní servis lesních strojů, poté je i obsluhoval. Dnes pracuje jako obchodní referent, objíždí zákazníky a vzhledem k tomu, že má letitou praxi, je o jeho služby zájem.
Myšlenku přihlásit se do Muže roku mu vnukla babička, která soutěž sleduje. Podíval se na stránky a řekl si, proč ne. Casting bral Tomáš ještě na lehkou váhu, postup do finále je pro něj ale už výstup z komfortní zóny. Když je však v dobrém kolektivu, dovede se uvolnit.
Vysoké pracovní nasazení dovedlo Tomáše ke zdravotním problémům. Kvůli vysokému tlaku musel přehodnotit svůj styl života a najít určitý vnitřní klid. Ten nachází i při cestách na motorce Evropou. Jeho snem je cesta do Mongolska, až k čínským hranicím. Trasu má naplánovanou, spočítal si, kolik času a peněz na to bude potřebovat. Kvůli válce na Ukrajině ale musel své plány odložit. Jinak ve volném čase navštěvuje posilovnu a hraje hokej.
Druhou čtveřici finalistů můžete lépe poznat zde.
9. Stefanos Panayi
22 let, student, Praha Skoro dvoumetrový Stefanos Panayi má své kořeny na Kypru. Maminka je Češku a tatínek Kypřan. Stefanos přijel v 19 letech studovat do České republiky ČVUT, nyní ho čeká 4. ročník a chce ve studiu pokračovat i dále.
Od čtyř let se Stefanos věnoval judu, dotáhl to až do kyperské reprezentace. Na soustředění jezdili také do Čech, kde trénoval i s Lukášem Krpálkem. Zatím největší životní výzvou pro Stefanose bylo, když po povinné roční vojenské službě na Kypru přijel studovat do Česka a s minimální znalostí českého jazyka (neuměl pořádně česky číst a psát), se prokousal prvním semestrem na vysoké škole. To ho hodně motivovalo.
Stefanos se svým starším bratrem Alexandrosem, též účastníkem soutěže Muž roku, vyučují tanec Shuffle dance a provozují vlastní taneční školu. Zatím nezadaný Stefanos se rád vrací za rodinou na Kypr. Mluví česky, anglicky a řecky. Do budoucna si chce založit svoji rekonstrukční firmu, ale prozatím je jeho primárním cílem úspěšně dostudovat.
10. Josef Jakab
26 let, mediální poradce, Mělník Josef Jakab se do soutěže Muž roku přihlásil sám, s podporou své přítelkyně, která si sama prošla velkou pěveckou soutěží. Pepa hrával na vysoké úrovni fotbal, i díky tomu vystudoval střední školu zaměřenou na management sportu.
Stopku mu dalo zdravotní omezení. V 18 letech mu lékaři zjistili srdeční arytmii a s profesionálním fotbalem byl konec. Dnes se mu věnuje pouze rekreačně.
Josef pracuje jako mediální poradce televize a práce ho baví. Po této linii by se chtěl posouvat dál, popřípadě zkusit další možnosti práce v televizi či rádiu. Pochlubil se nám také, že je zručný po tátovi. Není pro něj problém něco opravit či přidělat. Navíc díky fotbalu bydlel od patnácti let sám v Praze a dovede se o sebe postarat. Uvaří, vypere, jen žehlení přenechává raději přítelkyni.
11. Dominik Neoral
32 let, obchodní ředitel, Kralice na Hané Dominik Neoral se do soutěže Muž roku přihlásil sám. Je ženatý, pracuje jako obchodní ředitel firmy, která distribuuje kosmetiku. Komunikuje s obchodními řetězci, obchodními partnery, proto se mu i v profesním životě hodí kurz rétoriky, který s Janem Přeučilem absolvovali finalisté na soustředění.
Velkým životním zlomem bylo pro Dominika onemocnění, kdy mu po vleklých zdravotních obtížích lékaři zjistili celiakii. Pro milovníka pizzy, burgerů a moučných výrobků to byl šok. Musel upravit jídelníček, životosprávu a sám se divil, jak rychle se mu imunita upravila a on opět nabral životní sílu. Chtělo to ale disciplínu a řád, které Dominik považuje za svou silnou stránku, je zvyklý dělat vše s plným nasazením.
Jako brankář tráví víkendy na zápasech se svým rakouským týmem, s manželkou se starají o psa, spolu se věnují sportu. Dominikovým snem je účast v soutěži typu Survivor, věří, že se mu to jednou splní.
12. František Knobloch
23 let, student a holistický poradce, Hostivice Reprezentačního hráče beach volejbalu Františka Knoblocha přihlásil do soutěže Muž roku jeho dědeček. Vede mu dokonce jeho volejbalovou fanpage a líbí se mu, že i díky Muži roku se jeho nadaný vnuk zviditelní.
František je studentem dvou vysokých škol. Při volejbale si zlomil nohu a začal přemýšlet, co by dělal, kdyby nemohl dál hrát. Začal si tedy načítat informace o lidském těle, a to už byl krůček ke studiu přírodovědecké fakulty biochemie a molekulární biologie. Druhá fakulta, jež studuje, je právnická, zatím bez zaměření.
Nyní František řeší zatím jednu z nejsložitějších otázek svého života, jak následně skloubit obě vzdělání dohromady. Zatím mu z toho vychází plán podnikat v oboru zdraví. Už dnes působí jako holistický poradce. Snaží se vést lidi k prodloužení zdravé části života, dát do rovnováhy psychiku, fyzickou stránku, mezilidské vztahya stravování.
František byl od dětství vedený nejen ke sportu, ale věnoval se také sólovému a sborovému zpěvu a hře na kytaru. Jako malý byl obsazovaný do muzikálů a oper. Pokud by se mu podařilo v soutěži uspět, rád by mediální prostor využil také k tomu, aby přivedl lidi ke zdravějšímu a šťastnějšímu životu. Vzniká spousta mýtů a dezinformací, které by rád uvedl na pravou míru.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...