Kolem regálů s biopotravinami chodíme v obchodech dnes a denně všechny. Schválně – kolikrát už jste také měla v ruce třeba biojogurt nebo biovejce a přemýšlela, zda se vám vyplatí je koupit! A protože jsme na tom byly donedávna úplně stejně, rozhodly jsme se podrobit bioprodukty redakčnímu testování.
Není třeba si nic namlouvat – jak se v redakci rozkřiklo, že se bude testovat něco dobrého na zub, přihlásilo se až překvapivé množství nadšených testerek. Naštěstí bylo dost pro všechny!
_5d0213d3b7e46.jpg)
Bio, nebio?
Proč jsme se rozhodly podrobit testu našich mlsných jazýčků právě biopotraviny? Tak především je nám sympatické, že jsou produktem ekologického zemědělství. Plodiny nejsou zatížené průmyslovými hnojivy ani pesticidy a zvířata mají dostatek péče, krmiva i prostoru pro život.
Aby produkt mohl nést označení bio, musí splňovat spoustu kritérií stanovených v zákoně. Takže pokud se v obchodě setkáte s logem biozebry označujícím biodobroty s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ nebo biolistem, máte jistotu, že se do žádné ze surovin nedostala nežádoucí chemie a že potravina pochází opravdu od šťastných zvířat. Tahle loga si totiž nemůže dát na sýr nebo maso jen tak někdo – farmáři a zemědělci procházejí přísnou a hlavně pravidelnou kontrolou.
A jak se to všechno projeví na chuti?
Zvířata, která jsou hýčkaná
Testování jsme se rozhodly rozdělit na dvě části. Snídaňovou a obědovou. Během snídaně jsme si pochutnaly na jogurtech, kozích sýrech, vejcích, zelenině, chlebu a vločkách. To vše některé z nás zapily mlékem a některé zeleným čajem. Samozřejmě všechno v biokvalitě!
„Snažím se kupovat biovejce, ale přiznávám, že třeba biosýr jsem ochutnala poprvé,“ popisovala Kristýnka, zatímco nám ostatním míchala z těchto surovin úžasnou vajíčkovou pomazánku.
„U vajec pro mě byla rozhodující jistota, že slepice, které je snesly, žijí v dobrých podmínkách. Viděla jsem kdysi kousek nějaké reportáže o chovu slepic a upřímně jsem se zděsila. V tu chvíli jsem měla jasno. Takovéto praktiky prostě podporovat nebudu. A vajíčka se tak stala první bio stálicí v mé lednici,“ říká.
Ostatně obdobnou zkušenost měla před nedávnem i Bára. „Kamarádka, která je veganka, mi poslala video, které pak kolovalo internetem a na kterém byly zachycené podmínky, ve kterých žijí krávy ‚na mléko‘. Sice nejsem vegan ani vegetarián, ale ‚normální‘ mléko a jogurty jsem přestala kupovat. Prostě radši sáhnu po biokvalitě. Mimochodem, ono se vám to pak vrátí nejen na dobrém pocitu, ale i na chuti. Protože biomléko je vážně o něčem jiném než to klasické krabicové. Dokonce i přítel, který si mléko pamatuje nanejvýš ze školky, mi ho upíjí! No a o jogurtech ani nemluvím,“ směje se Bára.
Kvalitní obilniny
Ostatně biomléko jsme zužitkovaly nejen jako nápoj, ale především jsme z něho a biovloček připravily úžasnou kaši.
„To je taková moje tradiční snídaně. K tomu ovoce, med, občas oříšky… Den se má podle mě začínat pořádně, ne s narychlo vypitým kafem,“ říká Jana. „Občas ji udělám naslano, jindy nasladko. Sladkou variantu jsem připravila i holkám, abychom vyvážily sýry a pomazánku a měly nějaký ten dezert.“
Při ujídání kaše jsme se shodly, že i „obyčejné“ vločky má smysl kupovat bio. Základem ekologického hospodaření je ale péče o půdu. Z polí se do vody nevyplavují žádné pesticidy, půda je živá, plná humusu, žížal a přirozených mikroorganismů. Díky tomu zůstává hospodaření šetrné k životnímu prostředí a pomáhá jej zachovat pro budoucí generace. A týká se to nejen pěstování obilí, ale třeba i brambor nebo ovoce a zeleniny.
„Ředkvičky, které jsme měly pro testování, mě úplně přenesly do dětství, kdy je pěstovala babička na zahrádce a my je po vytažení z pařníku jen otřeli o trávu a chroupali. Tyhle bio měly stejnou chuť a úplně stejně se člověk nemusel bát žádné chemie,“ pochvalovala si Vanda.
Když víte, na čem si pochutnáváte
Nakonec jsme se po všech možných přípravách (a ujídání, když naše pilné kuchařky předstíraly, že nic nevidí) pustily do hodování. Jako předkrm nám posloužily jahodový a borůvkový biojogurt, následovala úžasná vajíčková pomazánka ozdobená pažitkou, která nám roste v kanceláři na terase (a na kterou vlastně také nepoužíváme žádnou chemii), a namazaná na celozrnném biochlebu s bioředkvičkami a kozími biosýry. No a jako již zmíněná sladká tečka posloužila ovesná kaše.
„Za mě je obecně u biopotravin velké plus, že když se podíváte na složení, nemusíte mít po ruce slovník a nečtete román. Suroviny jsou jasné a dávají smysl. Zkuste si schválně někdy přečíst složení běžného chleba v samoobsluze. Polovině ingrediencí nebudete rozumět, u části z nich nepochopíte, proč tam jsou. Třeba já netuším, co dělá v bochníku chleba bramborová kaše. To se vám u biopečiva prostě nestane,“ dodala Bára.
Foto: Shutterstock, archiv
Tagy:redakční testování
