Překonejte všechny ženské problémy při běhání

Mohlo by se zdát, že běhání je prostě běhání a nezáleží na tom, jestli ho provádějí ženy nebo muži. Opak je ale pravdou! Běh u žen je rozporuplné téma, jež má své odpůrce i zastánce. I přestože se jedná o pohyb našemu tělu známý a přirozený, jsou faktory, převážně u žen, které bychom neměli opomíjet. Jak si užít spoustu příjemně a bezbolestně uběhnutých kilometrů? Máme pro vás pár tipů.

Jaké problémy se mohou ženě běžkyni postavit do cesty? 

1. Poruchy menstruačního cyklu

Hlavně u vytrvalostních běžkyň, které jsou třeba i 5x nebo 6x týdně zvyklé běhat delší vzdálenosti (například přes 10 kilometrů), se může objevit občasné vynechání menstruace až její zástava. Ani jedno z toho není podle fyzioterapeutky Mgr. Nikoli Vojtěškové z Kliniky celostní terapie a sportu Vo2max, v pořádku. „Žena by měla menstruovat pokud možno pravidelně. S touto problematikou se nesetkáváme pouze u běžkyň, ale obecně u přetrénovaných žen nehledě na věk,“ vysvětluje Mgr. Nikola Vojtášková „Pakliže tento stav přetrvává delší dobu, není ideálním řešením pouze nasazení hormonů a snížení energetického výdeje. Problém je komplexnější a měl by se řešit s odborníky.“ 

2. Inkontinence

Tento problém může začít vcelku nenápadně pár kapkami při vašem oblíbeném výběhu. Zpočátku postačí intimka. Postupem času je ale potřeba ji vyměnit za inkontinenční vložku, kterou musíte okamžitě po doběhnutí vyměnit a nakonec se inkontinence může „přenést“ i do běžného denního života (například při zakašlání nebo kýchnutí). „Zde je nutné tento problém řešit postupně a možná i částečně omezit pohybovou aktivitu, alespoň na dobu nezbytně nutnou,“ říká Mgr. Nikola Vojtášková. Fyzioterapeut/ka věnující se problematice pánevního dna by si měl/a umět s tímto problémem ale poradit. Neváhejte ji proto vyhledat, pokud zažíváte něco podobného.

3. Běh v těhotenství

Jste zvyklá běhat? Konzultujte svůj koníček se svým lékařem, který vám s největší pravděpodobností doporučí, ať běháte dál. Ale důležité je poslouchat své tělo! Ze 7 km uberte na 4 km. Běhejte pro radost, ne na výkon. „Pakliže se vašemu tělu tato aktivita nelíbí, ale vy máte potřebu se hýbat, vyměňte běh za chůzi,“ doporučuje Mgr. Nikola Vojtášková. V prvních třech měsících byste opravdu měla být opatrná a ubrat, jak na intenzitě, tak na délce. To samé s větším bříškem – zde už se mění biomechanické nároky na tělo a běh není to pravé ořechové.

4. Běh po porodu

Je důležité zohlednit, jestli váš porod proběhl přirozeně nebo pomocí císařského řežu. „Po přirozeném porodu bych nejprve doporučila v klidu dokončit šestinedělí, začít s aktivnější chůzí a postupně přejít do běhu – to vše za předpokladu, že se neobjevily žádné poporodní komplikace jako je diastáza, inkontinence, velké bolesti zad,“ vysvětluje Mgr. Nikola Vojtášková. „Pakliže byl proveden císařský řež nebo nástřih hráze, starala bych se především o jizvu a chodila na poporodní fyzioterapii,“ dodává. Fyzioterapeut/ka s vámi projde kompletní poporodní péči, připraví tělo na fyzickou aktivitu a předejde tak zbytečným komplikacím, které by mohly nastat. 

5. Bolest 

Trápí vás při běhání nějaká část těla? Například vás bolí koleno nebo kyčel? „Řešením rozhodně není neběhat, ale zajít za specialistou,“ říká Mgr. Nikola Vojtášková „Ten vám provede diagnostiku běhu, upozorní na odchylky a nabídne možnosti, jak situaci vyřešit.“ 

Foto: Shutterstock

Zdroj: Wikipedia Commons, Vo2max – Klinika celostní terapie a sportu, Mgr. Nikola Vojtášková

Autorka: Lucie Janotová