Architekt Jan Schindler ze studia SchindlerSeko Architekti patří mezi ty, kteří výrazně přispěli k transformaci Karlína a Rohanského nábřeží během posledních dvou dekád. Jeho projekty, jako jsou Rivergarden a Port Karolina, formují novou tvář této čtvrti, která přitahuje kreativní a inovativní jedince. V rozhovoru přibližuje, jak povodně v roce 2002 nastartovaly revitalizaci Karlína a jak jeho vynikající poloha, architektonická různorodost a kvalitní infrastruktura hrají klíčovou roli v jeho současném úspěchu. Co všechno se již v této lokalitě povedlo máte možnost blíže poznat v rámci prvního ročníku festivalu Rohan Design District.
Karlín a Rohanské nábřeží procházejí za posledních zhruba 20 let zásadní proměnou. Jak tuto změnu vnímáte z pohledu architekta, který se podílel na několika významných projektech v této oblasti?
Za našeho mládí byl Karlín takovou spící kráskou se zaprášenými domy, rozpadlými továrnami a ulicemi plnými smogu. Taková industriálně ponurá romantika. Impulzem přeměny byly podle mě povodně v roce 2002, kdy se do Karlína začali stěhovat studenti, umělci a mladí profesionálové, kteří do čtvrti přinesli novou energii a komunitní identitu. Tento potenciál se také zhmotnil do celé řady nových a zajímavých projektů.
Co vás nejvíce inspirovalo při navrhování budov, jako jsou Rivergarden II a Port Karolina 2 + 5?
Projekt Rivergardens vznikl mezinárodním soutěžním workshopem, ze kterého vzešel společný masterplan od renomovaného studia Baumschlager Eberle. Celé území bylo na základě soutěže rozděleno mezi pět vítězných týmů. Náš ateliér uspěl s návrhy ve střední části bloku, který právě tvoří tyto tři zmiňované budovy.
Důležité pro nás bylo, aby naše budovy zprostředkovaly přechod atmosféry od frekventovaného Rohanského nábřeží, přes intimnější rezidence uvnitř bloku až po přírodní pás s cyklostezkou a parkem kolem Karlínského nábřeží.
Kancelářská budova Rivergarden se tak otevírá do bulváru a zároveň chrání příchozí podloubím, uvnitř bloku mají budovy balkony a lodžie orientované do zelených dvorů a budova kolem Vltavské promenády je odlehčená vzdušnou pasáží s krytým veřejným prostorem a kavárnou.
V Karlíně a na Rohanském nábřeží plánujete také velký projekt Rohan City. Mohl byste nám tento projekt blíže představit?
Návrh obsahuje 4 městské bloky a nový veřejný park proporčně i výškově odpovídající stávající karlínské zástavbě vymezené mezi ulicí Rohanské nábřeží a severní cyklostezkou, ze západní strany navazuje na zástavbu Rivergardens, z východní strany prodlouženou ulicí Kaizlovy sady. Vzniká tak městská čtvrť, která je z jižního průčelí definována kancelářskými budovami s částečně ustoupeným obchodním parterem a bytovými domy ze severní strany, které drží souvislou vltavskou frontu s pěší zónou přecházející v promenádu podél břehu Vltavy. Hlavní příčná osa území navazující na ulici Urxova utváří městskou třídu s tramvajovým provozem lemovanou obchodním živým parterem.
Jedněmi z nejdynamičtějších lokalit v Praze jsou dnes právě Karlín a Rohanské nábřeží. Co podle vás přitahuje kreativní a inovativní lidi právě do této oblasti a jaký vliv to má na její atmosféru?
Karlín má vynikající polohu v centru města, poblíž řeky, nachází se zde příjemný mix historické činžovní zástavby a současné moderní architektury, a navíc je zde výborná dopravní obslužnost s několika stanicemi metra a tramvají s krátkou docházkovou vzdáleností.
Jak vidíte budoucnost této lokality z hlediska rozvoje a životního stylu obyvatel?
Z Karlína se stala lokalita pro mladé, aktivní a úspěšné obyvatele. Myslím, že podobný rozvoj jedné z městských částí zažilo mnoho evropských metropolí. Například v Berlíně se Prenzlauer Berg postupně proměňoval od divoké klubové a kulturní scény 90. let přes kavárenskou periodu s množstvím kočárků a dětských hřišť až po aktuálně klidnější atmosféru generace středního věku. Možná nás čeká v Karlíně stejný trend…
Zdroj: Redakční text
Foto: se souhlasem Jana Schindlera
