Jak si založit vyvýšený záhon

Přemýšlíte při pohledu na zahradu, které místo by se nejlépe hodilo pro pěstování zeleniny nebo květin? Skládáte si nad plánkem pozemku záhonové puzzle, ale žádné řešení vám nepřipadá ideální? Možná vám pomůže žolík v podobě vyvýšeného záhonu.

Proč vsadit právě na vyvýšený záhon?

Vyvýšený záhon můžeme totiž umístit skoro kamkoli. Na navážku, trávník i na zpevněnou plochu – třeba dlažbu nebo beton. Pokud se rozhodneme pro poslední možnost, vybavíme záhon navíc ještě dnem s odtokovými otvory. Využijeme tak například plochu, kde půda není úrodná a jejíž zkultivování nám bude trvat ještě i několik let. Do té doby naší zeleni může poskytnout útulné útočiště právě vyvýšený záhon. Nebo záhonem s květinami ozeleníme neutěšenou betonovou plochu, s níž si nevíme rady. V neposlední řadě nám vyvýšený záhon umožní pěstovat zeleninu i květiny na terase nebo na balkoně. Bonusem je, že se záhonu dobře vyhýbá plevel a méně na něj útočí i slimáci. Také se k němu nemusíme ohýbat, to potěší hlavně zahrádkáře se zhoršenou pohyblivostí. A protože je vždy něco za něco, má takovéto pěstování i své nevýhody. Patří mezi ně zejména vyšší pořizovací náklady, nižší životnost záhonu, sesedání materiálu i nutnost intenzivnější zálivky v době sucha.

Ze dřeva, kamene i proutí

Vyvýšený záhon si můžeme jednoduše koupit na internetu nebo v hobbymarketu a sestavit, levněji ale vyjde domácí výroba. Sáhnout můžeme po smrkovém nebo bytelnějším modřínovém dřevě, případně jej vyrobíme z palet. V přírodně laděných zahradách se bude krásně vyjímat i záhon z vrbového proutí. Vyplatí se nešetřit na kvalitě montáže, protože například dřevo se vlivem počasí kroutí a pracuje. Latě proto spojíme delšími šrouby. Na stavbu se dobře hodí i zbylé cihly nebo kamení. Kámen má velmi dobré akumulační schopnosti. Za slunných dnů se rozpálí a v noci bude sazeničkám pěkně topit, což ocení obzvlášť za chladnějších jarních nocí. Teplejší nocleh ale rostlinám zařídí i ostatní materiály, jen v menší míře. Ale pozor, v létě můžou být některé rostliny s takovýmto topením nespokojené.

A jak vysoký záhon postavit?

Ideální výška je kolem osmdesáti centimetrů, aby se na nám do něj vešly všechny potřebné vrstvy a zároveň zůstal dobře přístupný. S tím souvisí i šířka, neměla by překročit 130 centimetrů, pak už se totiž péče o zeleň uprostřed záhonu mění téměř v atletickou disciplínu. Střed záhonu by měl proto zůstat snadno dosažitelný. Tvar volíme podle libosti: obdélník, čtverec, vytvarovat plochu můžeme do i písmene L nebo U.

Nakypřete půdu

Vyvýšený záhon v pravém slova smyslu nemá dno a stojí na zemině. Proto pokud chceme záhon postavit na trávník, odstraníme horní vrstvu drnů a půdu trochu nakypříme. Rýč do ruky vezmeme i při posazování záhonu například na jílovitou půdu nebo navážku. Půdu pod ním prokypříme, můžeme i několik desítek centimetrů vykopat. Záhon tak bude hlubší, více napojený na okolní půdní život a bude lépe bude čerpat vodu i živiny z okolí. Není to však nezbytné. Na dno položíme chovatelské pletivo s malými otvory, abychom zabránili přístupu hlodavců, kteří by si brousili zuby na kořínky našich plodin. Boky záhonu pak vyložíme nopovou fólií – důležité to je, zvláště když máme záhon ze dřeva. Fólie totiž chrání dřevo proti působení vlhkosti. Záhon stojící na pevném podkladu opatříme fólií i na dně a pro odtok vody do ní uděláme dírky. Na děravou fólii pak položíme ještě netkanou textilii.

Čím záhon nakrmit?

Hotovo? Můžeme začít vrstvit. Plnění vyvýšeného záhonu má svá důmyslná pravidla, která se vyplatí dodržet. Začneme nařezanými silnějšími větvemi a postupně přidáváme menší a jemnější větvičky či štěpku. Vyhneme se však dřevu jehličnatých stromů, ořešáku či akátu. Navrch přisypeme třeba shrabané listí, posekanou trávu, drny nebo zbytky rostlin. Záhon naplníme zhruba do jedné třetiny. Zabijeme tak dvě mouchy jednou ranou, protože účelně zužitkujeme zbytky z průklestu a údržby zahrady. Tahle vrstva bude fungovat jako drenáž a zajišťovat přívod vzduchu. Do druhé třetiny výšky záhonu navezeme třeba nevyzrálý kompost spolu s uleželým koňským hnojem. „Ty budou rostliny krásně hřát a tvořit zásobárnu organické hmoty, kterou půdní mikroorganismy pilně rozkládají na chutné živiny pro naše rostlinky. Organický materiál také dobře zdržuje vodu,“ radí Michala Brabcová, zahradnice weiki.

Probiotická sprška

Do poslední třetiny nasypeme kvalitní zeminu smíchanou s vyzrálým kompostem nebo se sypkým organickým hnojivem. Nakonec půdu zalijeme probiotickým roztokem. Do takto připravené peřinky můžeme sít semínka i sázet sazenice. Pozor, materiál v záhonu časem sesedá, napřesrok proto bude potřeba půdu a kompost doplnit a za několik let celou náplň vyměníme za čerstvou. Sazenice nezapomeneme zamulčovat, aby jim neunikala vláha a nevkrádal se k nim plevel. „Do začátku rostlinkám také dopřejeme zálivku s probiotiky pro rostliny. Probiotika pomohou s rozkladem organické hmoty na živiny, které rostliny dokážou dobře vstřebat, a podpoří mladé zelenáčky v tvorbě bohatého kořenového systému. Díky němu budou stabilněji ukotveny v půdě, budou odolnější, a hlavně dokážou lépe přijímat vodu i živiny. Účinky sypkého organického hnojiva a probiotik se navíc v uzavřeném prostoru násobí. Výsledkem bude krásná a bohatá úroda, voňavé bylinky a okouzlující květy,“ dodává zahradnice weiki Michala Brabcová.

Praktické proměny

Ve vyvýšených záhonech je půda prohřátější než v běžných záhonech, můžeme v nich tedy začít rostliny pěstovat dříve zjara a dříve se také dočkáme sklizně. Aby nás přece jen nezaskočily ranní mrazíky, přikryjeme záhony bílou netkanou textilií, rostliny přes ni bez obav i zaléváme. Pokud chceme vytvořit provizorní fóliovník, vyměníme netkanou textilii za fólii, případně záhonu pořídíme praktický průhledný dekl, a získáme tak pařeniště.

Vyvýšený záhon je praktickým i estetickým prvkem v zahradě a pěstovat v něm můžeme všechno, zeleninu, jahody, květiny i bylinky.

Foto: Shutterstock, se souhlasem Michaely Brabcové / Weiki