Tradice se v souvislosti se Zeleným čtvrtkem dodržovaly především v lidovém prostředí. Časně ráno hospodyně ještě před východem slunce zametly dům, smetí odnesly na křižovatku, aby se v domě nedržely blechy, ranní omytí rosou mělo zase zabránit nemocem.
Také se věřilo, že sníst před východem slunce pečivo namazané medem znamená být po celý rok chráněný před hady a žihadly vos. Nikdo se také na Zelený čtvrtek neměl s nikým hádat a od nikoho si nic půjčovat. Zaručeně se mu pak vyhýbaly hádky a neměl nouzi o peníze. Měl se také sít hrách a len, protože potom přišla zaručeně dobrá úroda.
Ať už název Zeleného čtvrtku vznikl jakkoli, v tento den bylo zvykem vařit skutečně zelené jídlo. Především se vařily polévky z jarních bylin, které byly v tu dobu k dispozici – kopřivy, pampelišky, kerblík, petržel, zkrátka cokoli, co se v tu dobu urodilo. Později k tomu přibyl i špenát, kapusta nebo zelí. Pokrmy připravené ze zelených bylin a zeleniny měly zaručit zdraví po celý následující rok.
Takže dnes špenát a vyrazit na zelené pivo.
