Pod názvem Květy vás nebudu dnes seznamovat s časopisem, který již vychází několik let. Ale přiblížím vám malý zázrak přírody. Zkrášlují naše životy, dostáváme se do rostlinné říše. Jejich podoba začíná již od poupat, které můžeme přirovnat k holčičkám. Které se během několika hodin, může to trvat i několik dní, promění v slečnu, v ženu. Probíhá proces opýlení. Květ se uzavírá. Mění barvu. Okětní lístky uvadnou a opadají. Stárnou. Nastává vrchol přírody, kdy se tvoří plod se zárodky dalšího života. A tak je to rok, co rok.
Květy voní. Liší se velikostí, barvou, vůní. Svojí krásou. Svojí zajímavostí. Každý je jiný. Každý je originál.
Básník by napsal tisíce veršů jako ódu na krásu. Vzdal by čest. Zvolal by: “Matko květeno, cos to stvořila za nádheru!!!”
Malíř by vzal do ruky štětec, barvy a paletu a už by se dal do díla.
A fotograf jen cvaká, zaostřuje, přibližuje a fotí a fotí.
Já jsem se též pokusila o pár fotečet ;-).
