Záchranáři řeší každé léto stovky případů bodnutí hmyzem, jako jsou vosy, včely a sršně. Zvláště nebezpečné a bohužel i časté bývá bodnutí do jazyka způsobené nepozorností při pití nebo konzumací z neprůhledných lahví a plechovek. Nárůst práce evidují v létě i pojišťovny, které poskytují asistenční služby deratizace.
„Měli jsme v péči muže středního věku na Hodonínsku. Pacient pil energetický nápoj, do kterého se dostala vosa a štípla jej do jazyku. To je samozřejmě nebezpečná situace, protože mohou být ohroženy dýchací cesty,“ líčí Michaela Bothová, tisková mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, výjezd ke komplikovanému případu pobodání hmyzem. Jihomoravská záchranka měla během loňského roku kolem pětiset výjezdů k alergickým reakcím, z čehož přibližně tři čtvrtiny představují alergické reakce na bodnutí hmyzem, které se objevují nejčastěji v létě. Během toho letošního se už podle Bothové uskutečnilo zhruba 60 výjezdu za případy bodnutí hmyzem.
Vosí, včelí a sršní bodnutí přidělávají v létě práci i Pražské záchranné službě. „Častým důvodem výjezdu bývá bodnutí do jazyka, které může být zvlášť nepříjemné. Preventovat se dá tak, že nebudeme pít z uzavřených neprůhledných lahví a plechovek, tak k němu totiž dojde nejčastěji,“ popisuje Jana Poštová, mluvčí Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy, podle které případy bodnutí hmyzem končí na jednotce intenzivní péče jen velmi zřídka, letos šlo pouze o jeden, kdy šlo o anafylaktickou reakci na sršní bodnutí.
Nárůst potíží s hmyzem v letních měsících evidují i pojišťovny. Například pojišťovna Uniqa zajišťuje služby deratizace, dezinsekce a dezinfekce coby doplněk pojištění domácnosti. „Období duben-květen a pak srpen-září jsou nejfrekventovanější měsíce, kdy se odstraňuje létající hmyz, především roje (na jaře) a hnízda (sršni a vosy),“ říká Eva Svobodová, tisková mluvčí pojišťovny s tím, že o služby deratizace je ze stran klientů stále větší zájem. „Z hlediska lokalit asistenční služba nejčastěji zasahuje proti létavému hmyzu ve vesnické zástavbě a na samotách v přírodě, tam se vosy a sršni pravidelně vracejí hnízdit. Nejvíce v rekreační zástavbě, kdy není moc obydlí pohromadě a jsou více vzdáleny od obcí,“ dodává Svobodová.
Další ojedinělou nehodu popisuje tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina Petr Janáček. „V červnu tohoto roku zasahovali naši zdravotníci u osoby, která upadla na zahradě, shodila na sebe 2 úly a dostala kolem 50 žihadel. Pacienta jsme převezli do nemocnice, ale i v tomto případě naštěstí nedošlo k výraznému zhoršení zdravotního stavu.“ I podle Janáčka vyráží každoročně záchranná služba kraje Vysočina k desítkám případům bodnutí hmyzem.
V méně závažných případech si lidé mohou poradit sami. Doporučuje se chlazení postiženého místa. V případě, že je pacient alergik je nutné užití léků proti alergii a přivolání odborné pomoci. „Reakce jsou různě závažné, jde o kožní projevy, dýchací potíže a může dojít až k oběhovému selhání, kdy hovoříme o tzv. anafylaktickém šoku. Může dojít i k úmrtí. Alergická reakce se může v průběhu let vyvíjet, tedy pokud člověk nikdy alergickou reakci po bodnutí hmyzem neměl, neznamená to, že ji nemůže mít teď nebo někdy v budoucnu,“ upozorňuje Bothová.
Podle dotázaných v rámci případů bodnutí hmyzem nepřevažuje žádná věková kategorie. Včelími a vosími žihadly jsou však nejvíce ohroženy děti, které nebezpečí čekají nejméně. Zvláště když si pochutnávají na sladkém, jako je zmrzlina, lízátka či slazené nápoje. Včely a vosy obecně přitahuje jakékoliv jídlo a pití, dále mokré či mastné tělo a barevné oblečení.
Photo by Kai Wenzel on Unsplash
