V pražském Vnitroblocku mohou návštěvníci obdivovat nově otevřenou výstavu velkoformátových černobílých aktů fotografa Libora Krska, která chce touto netradiční uměleckou formou upozornit na prevenci rakoviny děložního čípku.
Umělecká dvojice složená z fotografa Libora Krska a volnočasové fotomodelky Kateřiny Bílkové, která na výstavě prezentuje svůj filmový dokument Svazující touha o subkultuře s neobyčejnými tužbami, se s rakovinou děložního čípku v životě setkala ať už osobně, nebo zprostředkovaně přes blízké členy rodiny. Vážné onemocnění do jejich životů významně zasáhlo a ovlivnilo je. „Cítíme, že povědomí o rakovině děložního čípku a hlavně možnostech její prevence nejsou mezi veřejností dostatečně známy. Rozhodli jsme se proto propojit naše fotky s osvětou, která by lidem víc přiblížila možnosti prevence,“ vysvětluje Libor Krsek.
Velkoformátové černobílé fotografie ve Vnitroblocku představují kontrast studené, nehybné sochy s živým, energickým, ženským tělem: „Mým cílem bylo dodat sochám další vrstvu, která jim dá kontext života,“ vysvětluje Libor Krsek, který se focení věnuje už téměř 30 let a současně působí jako garant výuky fotografie na Katedře multimédií VŠE.
„S Kateřinou jsme fotky vytvářeli v průběhu několika let a zjistili při tom, že životy nás obou ovlivnila rakovina děložního čípku. Modelka měla nález, se kterým se její tělo naštěstí časem vyrovnalo, a moje partnerka musela dokonce podstoupit chirurgický zákrok. S Kateřinou proto cítíme, že je potřeba zvýšit povědomí o rakovině děložního čípku i o tom, jak jí předcházet,“ vysvětluje Krsek.
Jako nejefektivnější prevenci doporučuje přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 3. LF UK a FNKV profesor MUDr. Lukáš Rob, CSc nechat své dítě ve 13 letech nebo před zahájením sexuálního života očkovat proti HPV virům: „Dnes víme že 95 % nejčastějších spinocelulárních karcinomů je spojeno s onkogenními HPV viry a více než 90 % adenokarcinomů děložního hrdla vzniká též v důsledku HPV HR infekcí.“ Stěžejní jsou také pravidelné roční preventivní prohlídky na gynekologii: „Na kontroly je potřeba chodit pravidelně i po porodech a je nutné pokračovat také po menopause, a to i v případě že ženy nemají žádné obtíže,“ upozorňuje na časté opomíjení prevence MUDr. Lukáš Rob.
Autoři výstavy Drzý akt spolupracují s neziskovou organizací Loono, která se prevenci rakoviny děložního čípku dlouhodobě věnuje a na jejíž činnost chtějí výtěžkem ze vstupného a doprovodných akcí přispět. Autoři na webu www.drzyakt.cz upozorňují na to, že více než 40 % žen je diagnostikováno ve stádiu, kdy už je pozdě na operaci. V Česku každý rok onemocní rakovinou děložního čípku 800 žen a 300 jich zemře. Výstavu doprovází veřejný apel na absolvování pravidelných preventivních gynekologických prohlídek a očkování proti viru HPV, který rakovinu děložního čípku způsobuje.
Doprovodné akce k výstavě jsou koncipovány zároveň jako osvěta, která chce upozornit především na dostupnou prevenci vážného onemocnění, a zároveň je výtěžek ze vstupného, aukce fotografií a prodeje merche určen na podporu prevence rakoviny děložního čípku. Kromě už zmíněné aukce fotek, kterou doprovodí burlesque, shibari vystoupení a party s DJem, je možné zúčastnit se také fotografického workshopu s autorem výstavy nebo komentované prohlídky.
O autorech:
Libor Krsek je autorem fotografií a konceptu výstavy Drzý akt v pražském Vnitroblocku. Fotografii se věnuje přes 25 let a zaměřuje se přitom na akty a motor sport. Garantuje a učí fotografii na oboru Multimédia Vysoké školy ekonomické. Vede také fotografické workshopy Art of Light.
Příběh Libora:
„Když jsme spolu se ženou začali chodit, už měla na čípku nález a pravidelně chodila jednou za půl roku na gynekologickou prohlídku. Nicméně po několika letech se změny nelepšily, právě naopak a rozhodovali jsme se, jak dál. Rozhodnutí nebylo jednoduché, protože jsme plánovali do budoucna děti, a konizace, ke které se lékaři přikláněli, může negativně ovlivnit průběh těhotenství. Nakonec jsme se rozhodli pro konizaci, kterou partnerka podstoupila. Nebylo to jednoduché období, které prožívala. Vlastně v ní začínala bujet rakovina. Konizace proběhla bez komplikací a za pár let se narodily i dvě dcery. Obě těhotenství proběhla v pořádku, nicméně se čípek pravidelně preventivně kontroloval. Vydržel. Žena nadále chodí na půlroční kontroly a stěry. Osobně jsem o HPV a o tom, čeho je schopen, vůbec nevěděl, natož abych řešil očkování. To se ale změnilo a na očkování jsem už objednán.“
Kateřina Bílková je lektorkou Multimedií na VŠE a působí také jako projektová manažerka v Agentuře GEN. Fotomodeling je pro ni koníčkem už od roku 2018. Na výstavě se bude promítat její druhý dokument Svazující touha volně navazující na její první dokument Aplikovaná krása.
Příběh Kateřiny:
„Před několika lety jsem šla na pravidelnou gynekologickou prohlídku, ale protože se mému lékaři nezdály výsledky cytologie, udělal mi ještě další stěry. Oznámil mi, že mám na děložním čípku nález a že mě předá do péče nemocnice. V tu chvíli jsem začala panikařit, protože jsem o tom do té doby nikdy neslyšela a myslela jsem si, že mám rakovinu.
Musel mě uklidnit, že to není tak zlé, ale já stejně vyšilovala. Řekl mi, že lze případně udělat konizace, která čípek seřízne, přesto jsem měla úplnou hrůzu – co když nikdy nebudu moct mít děti? Po prvním vyšetření v nemocnici mi řekli, že mám změny nižšího stupně a je na mě, zda konizaci podstoupím či nikoliv. To rozhodnutí bylo v tu chvíli pro mě opravdu náročné, protože jsem nechtěla, aby se mi ta infekce rozšířila do nádoru, zároveň jsem ale věděla, že se to může i po konizaci znovu vrátit a že pokud se konizace dělá opakovaně, může opravdu docházet k problémům s donošením plodu dítěte v těhotenství.
Nakonec jsem se rozhodla, že zákrok ještě podstoupit nechci, že se rozhodnu při další návštěvě za půl roku. Tehdy jsem ale žila ve velké nejistotě a měla z další návštěvy strach. Naštěstí se při dalších návštěvách žádné další změny neprojevovaly, stav byl přetrvávající, ale nic se nezhoršilo. Je to asi rok, co mi v nemocnici řekli, že již na mém čípku žádnou infekci nepozorují a že si s ní můj imunitní systém nakonec dokázal poradit sám! Byla jsem štěstím bez sebe a zároveň překvapená, protože jsem netušila, že to lze.
Následně mě předali zpět mému gynekologovi, ke kterému ale nadále chodím každý půl rok, aby mě měl pod dohledem. Sama jsem se nyní rozhodla, že si zaplatím očkování proti HPV, protože jsem ho neabsolvovala jako některé jiné děti. Má to smysl i nyní. Zároveň jsem si letos došla i na ultrazvuk prsu, který jsem si též zaplatila, stejně jako DNA testy, abych si ověřila, jestli nemám předpoklady ještě k jiným nemocem. Všechno vyšlo dobře, takže si zase za čas dojdu na preventivní prohlídku.
V průběhu mého pozorování se mi jednou svěřila kamarádka, že má nějaký závažný zdravotní problém. Měla jsem o ni velké obavy. Když mi ale sdělila, že je v úplně stejné situaci jako já, začala jsem ji uklidňovat, že to ještě nemusí být všem dnům konec a že existuje více možných řešení, pokud to zvládli podchytit včas. Ale byla stejně v šoku jako já poprvé, když jsem se dozvěděla o svém nálezu. Proto jsem se rozhodla, že je potřeba s tím něco udělat. Ve škole nás o tomhle neučili, tak chci dát veřejnosti možnost dozvědět se o tomto onemocnění a hlavně o možnostech prevence víc a hlavně jinou formou. Aby už se další holka, která se to dozví, nemusela uzavírat do depresí, ale věděla, že existuje řešení.“
Zdroj: tisková zpráva, www.drzyakt.cz, www.loono.cz
Fotografie: Libor Krsek
Díky za přínosný článek. I moje dcera řešila tento problém a dost dlouho. Pak jí gynekoložka řekla, že pokud chce otěhotnět, tak teď hned (bylo jí už 37 let). Naštěstí se jim podařilo brzy počít dítě, kterému jsou dneska 3 roky. A je a bude to asi můj jediný vnouček.