Milé dámy. Poslední příspěvek věnující se tématu „Zloděj a váš domov“ je na světě. V prvním příspěvku, „Jedete na dovolenou? Nenechte se překvapit zloději!“ jsem vám dala pár dobrých rad, jak se nenechat překvapit zloději, když zůstane váš domov delší dobu prázdný. Ve druhém, „Co dělat, když je v domě zloděj“ jste dostaly několik tipů, jak se chovat, když se zloděj dostane do vašeho bytu nebo domu. Dnes si přečtěte, jak postupovat, když už k vloupání dojde.
Vloupání je dost děsivý zážitek. Je znepokojující, když vidíte, že vaše bezpečné útočiště bylo narušeno. Pokud se tedy někdy ocitnete v této situaci, je dobré vědět, co dělat.
Jakmile zjistíte, že se k vám někdo vloupal, snažte se shromáždit všechny informace, které můžete.
V případě zjištění vloupání nikdy nevstupujte dovnitř a opusťte napadený prostor
Když se vám po návratu domů podaří najít stopy po vloupání, již tam nevstupujte. Jednak z bezpečnostních důvodů, protože pachatel může být stále uvnitř a hlavně, aby nedošlo ke zničení důležitých stop.
Zavolejte policii
První věc, kterou byste měly udělat, když zjistíte, že jste byly vykradeny, je zavolat policii. Není nutné jít na policejní oddělení osobně. V tomto případě můžete využít tísňové linky policie – 158. Čím déle budete čekat, tím těžší bude chytit zloděje a získat zpět vaše věci. Pokud je zloděj, který se vloupal do vašeho domova stále v blízkosti, policie bude mít větší šanci jej chytit. S nahlášením vloupání policii proto příliš neotálejte. Zde platí pravidlo – čím dříve, tím lépe.
Jak jsem již popisovala v předchozím článku („Co dělat, když je v domě zloděj“). Pokud narazíte na zloděje, nesnažte se jej zastavit. Nechte ho jít. Postavit se zloději, mohou jen lidé, kteří jsou pro takové situace skutečně vycvičeni.
Pokud jste se dostaly do kontaktu s pachatelem, snažte si zapamatovat důležité detaily. Policii bude určitě zajímat věk zloděje, jeho postava, výška, obličej, barva vlasů, barva očí, oblečení, jazyk, nářečí, tetování, nebo jiné abnormality, které jsou důležité pro identifikaci a možné dopadení zloděje. Nesnažte se však nikdy zloděje vyfotografovat. Můžete u takové osoby vyvolat agresivitu, která může vést k vašemu napadení. Fotografie by mohla jistě usnadnit identifikaci, ale nestojí za váš život.
Důležité jsou i informace o dopravní prostředku, kterým pachatel unikl, nebo směr jeho úniku.
My ženy máme větší cit pro zapamatování si tohoto druhu informací než muži. To máme prostě od přírody dané a zatím se to nepodařilo nikomu vyvrátit.
Kromě zapamatování si informací o zloději, vnímejte také své okolí. Položte si otázky jako kriminalista. Jak se k nám dostal? Co si vzal? Přišel nebo přijel? Byla tam jen jedna osoba, nebo několik? Spoléhejte se v této situaci především na sebe a na svůj úsudek. Nebojte se tedy seznámit policisty se svými poznatky a postřehy. Všechny informace, které můžete poskytnout policistům jim mohou pomoci při pátrání po pachateli. Vy totiž prostředí znáte daleko lépe než oni. Upozornění na skrytou bezpečnostní kameru u sousedů nebo ve vašem blízkém okolí může mít rozhodující vliv na dopadení pachatele. Policie takové informace nemá a nemusí je při svém vyšetřování ani zjistit.
Ničeho se do příjezdu policie nedotýkejte
Zní to snad jako klišé, ale i když je váš domov jako bojiště, nezačínejte s úklidem. Tímto způsobem mohou být zničeny důležité stopy. Asi si řeknete, že je to snad jasné, že je to v každé detektivce, ale bohužel jsem ve své praxi i takové případy zažila. Při jednom vloupání bylo starším majitelům hloupé, aby policie přijela do takového nepořádku, který tam po sobě zloděj zanechal, a tak paní nejprve uklidila, a pak zavolala na policii. Bála se, aby ji policisté nepomluvili, že má doma nepořádek.
Pořiďte si fotografie
Bez ohledu na to, jak dobrá je vaše paměť, pořiďte si snímky svých cenností, které doma máte a uschovejte je například na flash disk. Pokud některé věci zloděj ve vašem domově ukradne, z fotografií bude známá jejich podoba. To ulehčí policii nalézt věci a identifikovat zloděje. Jakékoliv důkazy, které můžete poskytnout policii a pojišťovně vám navíc mohou pomoci s vašimi nároky. Obdobně byste měly postupovat v případě nákupních dokladů. Nejlepší je vyčlenit si nějakou krabici, do které vždy po zakoupení uložíte účtenku, záruční list a návod. Vše budete mít pohromadě a v takových situacích nebudete ztrácet čas hledáním jednotlivých účtů po celém domě.
Práce policie
Je potřeba se připravit, že policie bude na místě vloupání provádět mnoho úkonů. Budou se snažit zajistit daktyloskopické, trasologické, pachové, biologické a dle potřeby i další stopy. Určitě budou potřebovat i vaše otisky prstů a možná i pachovou stopu. Policie totiž potřebuje zjistit, které stopy zanechal zloděj a které patří někomu z rodiny. Říká se tomu vyloučení domácích osob. Určitě se připravte i na to, že policisté budou chtít hovořit i s vašimi sousedy. Rovněž tak není vyloučeno, že policie v případě potřeby nasadí na stopu psa. To je zejména v případech, kdy se může zjistit, kam pachatel z místa vloupání odešel, tedy tzv. odchodová trasa. Vhodné je to zejména na venkově, samotách, někdy i ve vilových čtvrtích. Těžko lze toto využít například v panelovém domě, kde je velká koncentrace lidí.
Tím to však nekončí. Budete muset absolvovat ještě výslech přímo na policii a možná i další členové vaší rodiny.
Souběžně se s prací policie snažte na místě vloupání zjistit, zda nedošlo k odcizení kreditních karet, hesel k účtům, smlouvám o mobilních telefonech atd. Toto jsou věci, které je nutné co nejdříve, nejlépe okamžitě zablokovat, aby nedošlo k další škodě.
Pojišťovna
Pojišťovna bude požadovat stejné podrobnosti, které poskytnete policii. Pro rychlejší jednání s pojišťovnou si vyžádejte od policie kopii vašeho oznámení nebo výslechu. Výslech totiž bude obsahovat kudy a jak se pachatel do vašeho bytu nebo domu vloupal a hlavně zde bude i seznam odcizených věcí. Kopii tohoto protokolu z policie poskytněte pojišťovně. Pojišťovna totiž bude požadovat evidenční číslo, pod kterým případ policie zpracovává. Rovněž tak je nutné pro rychlejší vyřízení vašich nároků předat pojišťovně kopie fotografií odcizených předmětů a účty ze kterých bude patrné, kdy byla věc zakoupena a z dokladů může být patrné například i výrobní číslo odcizeného předmětu.
Poté, co pojišťovna dokončí registraci pojistné události, budete kontaktováni likvidátorem. V tomto okamžiku byste měly být připraveny poskytnout co nejvíce důkazů o všech předmětech, které vám zloděj ukradl.
Po vloupání si proveďte vlastní analýzu a snažte se zjistit, proč k vloupání došlo
Pokud u vás došlo k vloupání, okamžitě vyměňte zámky u všech vstupních dveří. Vůbec neřešte, zda k odcizení klíčů došlo, či nikoliv. Váš domov a osobní majetek byl napaden. To je velmi emocionální záležitost. Chcete přeci zjistit, proč k vloupání došlo a že se tato situace nebude opakovat. Prvním krokem je identifikovat, kudy se k vám zloděj vloupal. Toto místo je nutné přednostně zajistit.
Jakmile si stanovíte způsob, jakým se osoba dostala do vašeho bytu nebo domu, zkontrolujte všechny další potenciální slabiny. Většina zlodějů přichází předními dveřmi, oknem a zadními dveřmi. Zkontrolujte, zda jsou všechna místa vždy uzamčena a zajištěna. Pokud se stále obáváte, že by se někdo mohl vrátit znovu, tedy, pokud jednou rozbil okno, co mu zabrání, aby ho znovu rozbil? Osaďte okna například alarmem okenních rámů, bezpečnostní folií. Na dveře připevněte uzamykací tyče nebo uvažujte o montáži bezpečnostních kamer. Můžete také vytvořit velmi jednoduchý a levný bezpečnostní systém pomocí webových kamer.
Promluvte si se sousedy
Nestyďte se promluvit si o vašem vloupání se sousedy. Řekněte jim co se stalo, jak došlo k vloupání, co vám zloděj odcizil. Střetly jste se se zlodějem? Sdělte popis sousedovi stejně podrobně, jako jste ho sdělily policii. Má to několik výhod. Soused se může chránit před vloupáním a v každém případě, až u vašeho domu uvidí někoho cizího, určitě se bude snažit kontaktovat vás nebo rovnou policii. Pamatujte, že čím více očí hledí na pachatele, tím lépe. V lokalitě s ostražitými obyvateli, kteří často kontrolují okolí, je těžší krást než ve čtvrti, kde se každý stará jen sám o sebe.
Dejte si pauzu k zvládnutí emocí a nechtějte být hrdinou
Jakmile jste vše ohlásila policii, informovala pojišťovnu o svých pojistných nárocích a zajistila si svůj domov, je čas na odpočinek. Váš pocit bezpečí byl ohrožen a je naprosto normální, že se cítíte být trochu zmatená. I když ne všichni zaměstnavatelé budou ochotni nebo schopni vám dát volno, zeptejte se svého nadřízeného, zda si můžete vzít alespoň den volna. Bude nutné si pravděpodobně vše vnitřně utřídit a zbavit se stresu. To se vám v práci nepodaří.
Být okradena je pro každého velmi emocionální situace a ne zábava. Nesnažte se ten čas využít, abyste byla vy nebo váš partner hrdinou. Zejména muži mají k tomuto sklony. Pokud uvidíte, že váš manžel nebo přítel se připravuje hrát si na „četníky a zloděje“, hned mu tuto myšlenku vyžeňte z hlavy. Zejména u mužů propuká v těchto chvílích snaha pokusit se tento zločin vyřešit sami, „protože ta policie dělá opravdu pomalu“ a Franta v hospodě přeci říkal, že „policajti stejně na nic nepřijdou“. Ale kdo vás může z něčeho vinit? Po dlouhé roky jsme vystaveny nekonečným seriálům jako je Kriminálka Anděl, Kriminálka Miami, Castle na zabití, Kriminálka New York a řada dalších. Nikdo tedy nepochybuje, že za ty roky je v každé domácnosti alespoň jeden „zkušený kriminalista“ a chycení zloděje je přece tolik vzrušující, stejně jako v televizi.
Pokud získáte nové informace týkající se vašeho vloupání, předejte je policii. Pokud se pokusíte přistoupit k vašemu vloupání tak, že si věci najdete sám, můžete zpozdit vyplacení pojistné události, zásadně zkomplikovat práci policii nebo se můžete i ocitnout na nesprávné straně zákona. Lákavé to asi pravděpodobně je, ale nechte to na profesionály.
Po vloupání je mnoho lidí nejistých. Jak se vrátíte k normálu?
Zvyšte zabezpečení svého domova proti vloupání poměrně jednoduchými prostředky. To zvyšuje bezpečnost po vloupání, jak pocitovou, tak faktickou. Tuto část v žádném případě nepodceňujte. Znám případy a již jsem se o nich zmiňovala v předchozích článcích, že někteří lidé po vloupání nedokázali v takovém bytě už dále žít a raději se přestěhovali. Výjimkou nejsou ani případy, kdy lidé začali navštěvovat terapeuta.
Jedna rada na závěr. Skoro polovina vloupání je provedena přes dveře a ani nerozhoduje, jestli je majitel doma či nikoliv. Nezapomeňte tedy po příchodu domů otočit klíčem. Chráníte tím sama sebe. Nepřipusťte, aby bylo vloupání běžnou situací.
