Každý rok je to podobné. Blíží se vánoce a mnoho lidí začne prožívat nechuť, shon, zoufalost, pocit samoty a jaký si odmítavý postoj k tomuto hezkému, posvátnému času zastavení se na konci roku.
Začnou se vynořovat vzpomínky z dětství na rodinný, vánoční čas, který mnohdy vypadá podobně jako ten co prožíváme ve svém životě my. Pečeme stejné kvantum cukroví, jako naše matka. Prožíváme stejný shon, jako naše matka. Vnímáme spoustu práce kolem úklidu domu, jako naše matka. A nejvíc nás rozčiluje, že na to jsme samy a naši muži nám s tím mnohdy nepomůžou. Stejně, jako naší matce naši otcové. Do toho máme ještě vymýšlet dárky pro děti, muže a všechny babičky, dědečky, vnoučata a sourozence. UF…sama, když to ted píši cítím tíhu na své hrudi. Tohle by mě tedy vážně taky nebavilo! A tak jsem se již před mnoha lety rozhodla prožít vánoční čas jinak, po svém. Nyní to učím své děti, muže a rodiče. Je krásné vidět, jak se to každý rok proměňuje do větší pohody, lásky a vědomě stráveného, společeného času v kruhu rodiny.
Odstoupila jsem od všech faktů a teorií, že správně vánoční čas je podle astrologického kalendáře v jiném období. Odstoupila jsem od toho, že vánoce jsou pouze o dárkách a jídle. Odstoupila jsem od toho, že vánoce už ztratily svůj smysl a lidé nevědí proč se vlastně tyto svátky slaví. Odstoupila jsem od toho, že je to křesťanský svátek. Odstoupila jsem od toho, že si dárky dáváme kdy chceme a nepotřebujeme k tomu vánoce. Odstoupila jsem od těchto názorů, vzorců, zvyků a předsudků. Odstoupila jsem od cinkrlátek a lákavých světýlek ve výkladních skříních a rozhodla se tímto třpytem zdobit náš rodinný kruh a každé srdce v něm. A našla jsem ve svém srdci své vánoce a jejich posvátný čas strávený se svou rodinou a sama se sebou. Vše co se v tento čas děje, vše co ke mě přichází velmi bedlivě vnímám a vnitřně s tím pracuji. Je to důležitý čas pro mou vnitřní transformaci a bytí.
Je to pro mě čas především zastavení se, skutečném zastavení se. Odložení všeho pracovního, všeho co mě po celý rok odvádí od bdělé pozornosti. Je to čas,který je věnovaný a tím požehnaný pro mě a mou rodinu. Je to čas rekapitulace našich vzájemných vztahů. Podívání se co jsme za ten rok spolu vytvořili, jak jsme se v našich vztazích cítili. Co nám v nich třeba chybělo a co bychom mohli ten příští rok udělat jinak. Je to posvátný čas rekapitulace vztahu sama se sebou a jeho proměny.
Je to čas, kdy rozšiřujeme prostor společné radosti, kreativity, ticha a pozornosti směrem do rodinného kruhu.
Tento čas je posílený svou energií právě proto, že jsme v něm společně téměř na celém světě. Je v něm přítomná velká energie ať chceme či ne. Vnímám tento čas, jako požehnání. Je mi jedno od koho toto požehnání přichází a s čím je spojené.
Je to významný čas pro děti ve kterém jim ukazujeme, jak důležité je se skutečně umět zastavit. Udělat něco společného pro rodinu, pro druhé členy v rodině. Udělat jim radost, pomoci jim a nebo s nimi být.
Každý rok na mě vánoce velmi silně působí. Každy rok cítím ve svém srdci velkou lásku, která se rozšiřuje i za náš rodinný kruh.
Klasické křesťasnké vánoce již opuští svůj smysl i význam, ale přesto tento krásný čas můžeme zachovat a ctít. Najít si v něm své místo pro to, jak to cítíme, jak to potřebujeme a jak to v srdci chceme. Předávat to dál našim dětem a lidem kolem sebe. Protože naděje, láska, víra a hravost nesmí v našich životech umírat. Ať už za ní stojí cokoliv vždy je jen na nás jak to uchopíme a přetvoříme v něco co má pro nás vyšší smysl.
Přeji vám všem krásný adventní čas, který v neděli otevře bránu do spirituální komnaty duše. Ať je požehnaný a láskyplný i pro vás. Potom se teprve můžou věci skutečně dít a měnit. 
❤️
Zkuste si třeba v neděli večer zapálit první adventní svíčku v rodinném kruhu. A nechejte chvíli znít ticho. Neboť v tichu se můžete teprve skutečně slyšet. A potom si s ostatními členy rodiny sdílejte, jak by měli ty letošní vánoce vypadat. Nechte mluvit svoje děti ty vnitřní, ale i ty které máte se svým mužem nebo ženou. A vytvořte si společný, vánoční čas poskládaný z touhy a přání vašich srdcí. Prožijete něco co jste možná doposud neprožili a znovu se tak spojíte s tou magickou atmosférou a sílou, kterou jste prožívali ve svých tělech, když jste byli ještě děti. Vnímejte svoji duši a nechte ji mluvit.
www.partnerskacesta.cz
