Zvykli jsme si cestovat klidně přes půl světa za teplem, za vodními sporty, za poznáváním nových tradic, dokonce za jídlem. S tím, jak se svět stává čím dál hlučnějším, ale bude novým trendem cestování za tichem.
Hluk z dopravy, zvonění telefonů, konverzace lidí, ale i jejich pouhá přítomnost. To všechno je neustále s námi a brání nám být alespoň chvíli skutečně v klidu. Můžeme sice mít pocit, že nejlepší odpočinek je ten, kdy si pustíme oblíbenou hudbu, protože nám navodí tu správnou náladu. Ovšem dokonce i meditační hudba puštěná při masáži nebo v odpočívárně sauny znamená pro lidský mozek zátěž. A když už je takové drobné zátěže příliš, rozhodne se divoce vybublat na povrch.
Výsledkem je vnitřní neklid, bolesti hlavy, problémy se spánkem i soustředěním. Úplnou absenci všech zvuků proto občas potřebujeme, abychom se mohli správně zregenerovat a udrželi tělo zdravé a funkční. Ostatně pocit, že ticho znamená bezpečí, v sobě máme zakódovaný od přírody. Inspirujte se u zvířat: V naprostém tichu jsou v klidu. Jakmile uslyší nějaký zvuk, raději se klidí, nebo minimálně zpozorní.
Útěk nebo útok
Tělo zvířat, stejně jako tělo člověka reaguje na hluk produkcí úplně stejných hormonů. Jenže zatímco zvíře uteče nebo zaútočí, my z důležité schůzky v plné zasedací místnosti asi neutečeme a v přeplněné tramvaji nikoho nenapadneme. Hormony se v nás tedy hromadí a výsledkem je dlouhodobý stres i negativní vliv na zdraví.
Existují dokonce lékařské studie, které potvrzují, že lidé žijící v hlučném prostředí, mívají častěji mozkovou mrtvici nebo infarkt. Každých deset decibelů nad stanovenou hranici (přes den v místnosti se doporučuje maximálně 40 decibelů, v noci 30) při dlouhodobém působení představuje zvýšení rizika zdravotních problémů přibližně o 10 procent.
Paradoxně s tím, jak je svět čím dál modernější, se člověk čím dál více vrací ke kořenům, a tak je potřeba ticha čím dál patrnější i v cestování. „V posledních letech se skutečně naši zákazníci čím dál častěji ptají po destinacích, kde je dokonalý klid. Vědí, že večírky najdou kdekoli, ale ticho se stalo vzácností. Kromě toho dovolenou máme vždy spojenou s odpočinkem, a tak si ho chceme dopřát opravdu důkladně,“ popisuje trend poslední doby mluvčí cestovní agentury Invia Andrea Řezníčková.
Jaké destinace tedy lidem, kteří chtějí z hlučné civilizace na chvíli utéct, doporučují? „Perfektní na to jsou jakékoli hory. V Česku sice máme krásné hory, ale ty zahraniční jsou větší, proto je tu větší pravděpodobnost, že tu budete sami. Zvlášť teď na podzim klidně postačí utéct do Tater nebo Alp,“ radí Řezníčková.
Noc v poušti
Čekali jste trochu zajímavější a netradičnější destinace? „Pokud chcete něco zajímavějšího, vydejte se na Faerské ostrovy nebo na Island. Tyto ostrovní země jsou známé tím, že tu na túrách rozhodně potkáte víc ovcí než lidí. A jestli byste raději zamířili za teplem, doporučuji výlety po Ománu, který je překrásný, a přitom ještě turisty nedotčený. Takovou noc v poušti, která působí jako dokonalý balzám na duši, ale můžete zažít i během dovolené v Dubaji,“ doporučuje Řezníčková. Naprosté ticho rozhodně zažijete i v Norsku. Ostatně právě odtud pochází Erling Klagge, autor knihy Radost z ticha, která vás perfektně naučí, jak ticho vnímat, kde ho hledat a jak z něj vytěžit maximum.
Všechny zmíněné destinace jsou navíc i v rámci covidových opatření českým turistům otevřené.
To by mě taky zajímalo 🙂 . Přijde mi, že doma nemáme ticho ani když děti spí a v práci to taky není žádná sláva. Konečně tu už ale proběhlo měření doby dozvuku, tak jsem zvědavá, jak to dopadne a jak se to tu bude dál řešit 🙂 .