Každý samozřejmě pokládá své tělo za důležité. Celý život si myslíme, že víme, jak pracuje, co se v něm děje a jak ho ovlivňovat k tomu, aby bylo zdravé. Naše touha je, aby naše tělo bylo harmonické a vitální. Onemocní-li, děláme vše proto, abychom ho vyléčili, mnohdy však spíše „nevědomě zakrýváme“ symptomy onoho problému. Často se nám to i podaří a my zase záříme vitalitou. Záměrně jsem použila přirovnání, že si myslíme, že víme, jak pracuje. Ze své vlastní zkušenosti a praxe vím, že opravdové pochopení a procítění našeho těla jde v ruku v ruce s objevením úcty a lásky k sobě samé a zázraku života. Ke svému tělu, duši, mysli a pocitům. Ke své přítomnosti, ale i minulosti.
Vnímáte svůj dech? Vážíte si svých svalů, kostí a kloubů? Když onemocníte, snažíte se rozmlouvat se svým tělem nebo si prostě vezmete „lék“, aby vás to hlavně co nejrychleji přešlo?
Tím nejlepším lékem na všechno je prosté vědomí. Být si vědomí svého těla, posvátného a obrovského prostoru v jeho nitru, samoléčících schopností a neuvěřitelné moudrosti. To je cesta ke zdraví a vitalitě. Té dlouhodobé. Nelze být úplně zdraví, nejsme-li si vědomí všeho, co je naší součástí. Všech svých pocitů, myšlenek, způsobů uvažování, fyzického těla, tužeb, sexuální síly, tvořivého potenciálu i genetiky.
Můžete namítnout, že se cítíte být fyzicky zdravý a to je báječné. Avšak nejste-li si vědomý svého těla fyzického, psychického, energetického a duchovního, vaše duše a mysl úplně zdráva není. Funguje to i naopak. Fyzicky se můžete cítit být „nemocní“, ale velice často je to právě proces uzdravování. Vaše duše a mysl se regeneruje. Minulé prožitky, bolesti a návyky se rozpouští a odchází pryč. A tělo to zhmotňuje. Je dobré mu pomáhat s péčí o něj, ale také si v sobě vstřebat možnost, že se něco čistí a odchází.
Pro „klasicky“ uvažujícího člověka toto může být trochu mimo jeho vnímání světa. Avšak je to velice logické a přirozené. Zbavím-li se zlozvyků, závislostí (na jídle, představách, pohodlnosti atd.), cítím se nejen spokojenější, ale i zdravější.
Mám mnoho elánu dělat nové věci, odvahu učinit změny ve svém životě a i moje fyzické tělo září. Najednou zkrásním a ani nevím čím to. Nemá to „logický“ důvod, ale prostě to tam je. Tělo fyzické, psychické, energetické i duchovní je ten nejdokonalejší božský vynález, jehož pochopení jsme teprve na začátku. Funguje geniálně a bez chyb. Jedna emoce dokáže změnit tolik věcí.
Jedna myšlenka je schopna odstartovat celý systém zdravějšího fungování těla. Jeden nový návyk a činnost nás otevře a způsobí, že své tělo nejen vnímáme, ale opravdu prožíváme naplno. Jóga, meditace, tanec, tvoření, jízda na koni, sport, moře, lyžování, pobyt v přírodě. To vše jsou činnosti, kdy se spojujeme se svým tělem na všech jeho úrovních.
Miluji celistvost. Ve všem. Abych mohla být celistvá, tak nic není méně a nic není více. Myšlenka není méně než pocit. Vztek není horší než láska. Kosti nejsou důležitější než klouby. Zuby nejsou více než jazyk. Vše má svůj smysl a účel. Ano, lze žít bez určitých orgánů, ale i když je fyzicky nemáme, energeticky a prostorově působí stále. Lidé bez žlučníku ho fyzicky nemají, přežívají, avšak ono místo a energie ovlivňující část těla, kde se nacházel žlučník neustále pracuje.
Láska je sice krásnější pocit než vztek nebo agrese. Ale i ty negativnější pocity mají svůj smysl a řád. Tam přicházejí ty velká pochopení a zrání, odkud jsme schopnější doopravdy cítit lásku nejen k druhým lidem, ale i sami k sobě, ke svému tělu a své osobní energii.
Fyzické a psychické projevy těla. Ty nejčastější mosty k tomu, že se s námi něco děje.
Zdroj: Pixabay.com
