Všichni se podvědomě vyhýbáme tématu vážného onemocnění a smrti. Nebo alespoň většina z nás. Pokud se smrt či těžká nemoc týká dětí, zpravidla zavíráme oči ještě víc.

Jenže nemoc ani smrt si nevybírají. Obchází kolem každého z nás a někdy potkají právě dítě. Můžeme si říct, že bychom udělali to či ono a že bychom vše zvládli, leč dokud v takové situaci sami nejsme, můžeme si to právě jen říct. Protože nevíme, jak bychom se s ní vyrovnali, zda a jak bychom ji zvládli. Přiznejme si upřímně – nechceme na to raději ani pomyslet.

Mnozí rodiče tuhle možnost – ani nepomyslet – nemají. Musí totiž v tvrdé realitě žít a prát se s ní, dnes a denně. Bez oddechu. Do konce.

Je dobře, že se o tématu paliativní péče, i té dětské, více a více mluví a že se začínají dít skvělé věci, které ulehčí pacientům a jejich rodinám život i odcházení.

Velkými propagátory dětské paliativní péče jsou manželé Katarína a Ondřej Vlčkovi, kteří založili Nadaci rodiny Vlčkových (www.nrv.org). Právě oni stojí za nápadem vytvořit centrum dětské paliativní péče v historickém objektu usedlosti Cibulka v Praze.

Jde o objekt ze 14. století, o jehož historii se můžete víc dozvědět třeba právě na stránkách nadace. Bohužel socialistické hospodaření a následný pobyt squatterů stavbě nepřidaly a její stav je žalostný.

Nachází se však na úžasném klidném místě na kraji rozsáhlého lesoparku, má veliké zahrady a zároveň je nedaleko FN Motol, tedy v rychlém dosahu urgentní péče.

Spousta práce už v objektu proběhla, mnohem více je jí však ještě před majiteli. Nejenom práce “fyzické” na stavbě, ale i legislativní, aby tato odlehčovací služba byla dostupná všem rodinám s vážně nemocnými dětmi.

Plánem je do konce letošního roku v budově bývalého domku zahradníka zprovoznit veřejně přístupnou kavárnu. Celý objekt by pak měl být slavnostně otevřen 22. října 2026, tedy v den dvoustého výročí úmrtí biskupa Leopolda Thun-Hohensteina. Právě díky jeho péči a investicím byla Cibulka na začátku 19. století v dosud největším rozkvětu.

Přeji si, aby tento nádherný plán vyšel. Můžeme k tomu přispět všichni.

Těm, které toto téma zajímá, doporučuji navštívit web Nadace rodiny Vlčkových, na němž najdete i příběh malého kaštánku nebo třeba velmi silný podcast s rodiči, jimž postupně zemřely dvě malé děti.

Možná se můžeme bát otevřít oči, ale neměli bychom se bát otevřít srdce…

Foto: Lenka Vargová

Tagy:
7 Komentářů
  1. Author
    Lenka Vargová 1 rokem ago

    Souhlasím, Lenko, a děkuji.

  2. Lenka Hudečková 1 rokem ago

    Velmi zajímavý projekt, jen více takových. Leni, děkujeme za Váš článek.

  3. Author
    Lenka Vargová 1 rokem ago

    Děkuji, Jaroslavo, za připomínku Domu pro Julii. Myslím, že je velmi důležité šířit o těchto projektech povědomí a dle možností je podpořit. Jsou nesmírně potřebné! ❤

  4. Paráda, já jsem zrovna včera četla o podobném domě, který vzniká v Brně, tam se tedy jedná o novostavbu a také se jim hodí každá koruna.
    https://www.dumprojulii.com/
    Jinak opravdu záslužné projekty, bohužel – smrt si nevybírá a smrt dítěte je to nejhorší, co může rodiče potkat a když je to v útlém věku, tak o to víc…
    Tak ať se akce vydaří.

  5. Author
    Lenka Vargová 1 rokem ago

    Skvělé, Nelo, přesně tak, 27.5.2023 se koná poslední Cibulka Open Fest před uzavřením a rozsáhlou rekonstrukcí. Budu se těšit na článek a možná se tam v sobotu potkáme 🙂 Přeji krásné dny.

  6. NelaVávrová 1 rokem ago

    Paní Lenko, zase taková náhoda 🙂 zrovna se tam tento víkend chystáme, máme to kousek a už jsme tam několikrát byli na kole na projížďce, celá usedlost Cibulka má své kouzlo, konečně se dočká péče. Tento víkend se koná (sobota) Cibulka Open 2023, tak se pojedeme podívat jak se to za tu dobu co to rodina přezvala změnilo. Určitě přidám článek…

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account