Na relaxační masáž jsem se chystala už dlouho. V práci jsem poslední měsíce seděla u počítače téměř celý den a večer jsem cítila, jak mám ztuhlá ramena, krk i záda. Kamarádka mi proto jednou při kávě řekla, že bych měla zkusit masáž. Prý je to ten nejlepší způsob, jak vypnout hlavu a dopřát tělu trochu péče. Přiznám se, že jsem z toho byla trochu nervózní. Nikdy předtím jsem na žádné masáži nebyla a vůbec jsem nevěděla, co přesně čekat.
Když jsem přišla do masážního studia, hned mě překvapila příjemná atmosféra. V místnosti bylo tlumené světlo, hrála tichá relaxační hudba a ve vzduchu byla cítit jemná vůně esenciálních olejů. Masérka mě přivítala s úsměvem a nejdřív se mě zeptala, jestli mě něco konkrétního bolí nebo jestli mám nějaká citlivá místa. To mě uklidnilo. Bylo vidět, že jí opravdu záleží na tom, aby byla masáž příjemná a bezpečná.
Po krátkém vysvětlení jsem si lehla na masážní lehátko a snažila se uvolnit. První dotek byl velmi jemný. Masérka začala pomalu u zad a postupně pracovala na napjatých svalech kolem lopatek. Ze začátku jsem byla trochu napjatá, ale po pár minutách jsem cítila, jak se moje tělo začíná uvolňovat. Teplý olej, pomalé tahy a klidná hudba vytvořily pocit, že se čas na chvíli zastavil. Největší překvapení přišlo ve chvíli, kdy masérka začala masírovat krk a ramena. Právě tam jsem měla největší napětí a při každém jemném tlaku jsem cítila, jak se svaly postupně povolují. Bylo to zvláštní.. chvíli to bylo trochu citlivé, ale zároveň nesmírně příjemné. V jednu chvíli jsem si dokonce uvědomila, že jsem úplně přestala myslet na práci, e-maily a všechny povinnosti.
Celá masáž trvala asi hodinu, ale měla jsem pocit, že uběhla mnohem rychleji. Když skončila, cítila jsem se lehká, uvolněná a neuvěřitelně odpočatá. Záda, která mě ještě ráno bolela, byla najednou mnohem příjemnější a hlava byla úplně čistá. Cestou domů jsem si říkala, že nechápu, proč jsem s tím tak dlouho čekala. Relaxační masáž pro mě byla nejen fyzickou úlevou, ale i malým mentálním restartem. Od té doby vím, že si takový čas pro sebe chci dopřát častěji. Někdy totiž stačí hodina klidu a péče, aby se člověk cítil zase o poznání lépe.
Foto: freepik.com
