Ano… také hřeším, dám si něco sladkého a někdy i něco strašně nezdravého. A proč ne?
Přiznám se, nejsem zastánce žádných hubnoucích diet, očistných rituálů, držení půstu, omezování pečiva, držení bezlepkové diety bez zdravotní příčiny. Jsem propagátor intuitivního stravování.
Toto stravování je na podkladě skutečného vnímání hladu a sytosti.
Není to zajídání emocí, není to hledání a luštění kalorických čísel, přesně vymezených časovek na jídlo …V jednoduchosti lze říci, že jíme dle své intuice a nepřejídáme se jak vepřík, nezapíjíme žízeň litry sladkých nápojů a nevyjídáme lednici pozdě v noci.
Občas si také vzpomeneme, že pokud je příjem větší než výdej … prostě se to na váze odrazí.
Hladovění skutečně nic nevyřeší … naopak! Zajídání problému a pak následné sebe-týrání hladem skutečně nikam nevede, jen čísla na váze jdou směrem nahoru.
Nemusíme dřít v posilovnách, ale můžeme si jít zacvičit pro dobrou náladu, pro dobrý pocit z výkonu nám přiměřeného.
Občas vytáhnout zaparkované kolo nebo se jít projít někam, kde je nám dobře.
Jídlo by mělo být rituál a tento způsob propagovat i v rodině.
Stáňa
koučka a lektorka
