Císařská jeskyně: Tajemné léčivé účinky speleoterapie v Moravských Lurdách
Císařská jeskyně aneb Moravské Lurdy
Speleoterapie je metoda, která využívá specifické vlastnosti jeskynního prostředí k léčbě asthma bronchiale a dalších respiračních onemocnění. K tomuto účelu je přizpůsobena dětská léčebna Ostrov u Macochy, kde jsme minulý rok na podzim absolvovali léčebnou kůru trvající tři týdny.
Mezi hlavní procedury této léčebny patří ozdravný pobyt v jeskyni. Není to ale obyčejná jeskyně, je to jeskyně Císařská. Její název vyplývá z návštěvy dvou císařských synů Ferdinanda Maxmiliána v roce 1883. Již v dřívějších dobách byla jeskyně hojně navštěvována poutníky, kteří se sem chodili modlit za svoje zdraví. Odtud označení jeskyně – Moravské Lurdy. Roku 1934 byla jeskyně vysvěcena a byla v ní umístěna soška Panny Marie Lurdské.
Takže jsme se vlastně ocitli na tom správném místě. Čistý vzduch a nebeský klid. V jejích útrobách je možno najít „nickamínky“, které se rozdrobí v rukách. I na jeho léčivé účinky dříve lidé věřili. Možná je tím myšleno i to, že uvnitř jeskyně se všechny starosti rozplynou jako voda a každý kámen, který člověka tíží ve formě nějakého zdravotního problému se tam může vyléčit. Průdušky nemocných dětí zcela určitě.
Již příprava na pobyt v jeskyni byla velmi náročná a vyčerpávající. Oblékali jsme se v šatnách školy, kam jsme chodili na obědy, a to velmi teple – punčocháče, spodní tílko, teplé svetry, oteplovačky a zimní bundy. Takto vymóděný jsme šli kus cesty po silnici ke vchodu samotné jeskyně, kam přijelo auto. To přivezlo spacáky. Pravda, také jsem celou dobu pobytu přemýšlela, co mě to napadlo kupovat nové zimní boty, když se všude usazoval jeskynní maz.
Samotná jeskyně byla velmi inspirativní. Jako v pohádce. Byla tam i kouzelná chodba a vysoko nad hlavami se klenula bohatá krápníková ozdoba. Ve Vysokém dómu se nacházeli stalaktiky, stalagmity a stalagnáty. Prostor zvaný „ ležná“ byl umístěn na kovovém roštu nad Niphargusovým jezírkem. V horním patře byli nejrychleji rostoucí krápníky – brčka. Dokonce i širé jezírko, neboli jezírko klidu. Dále se v jeskyni nachází Hluboké jezero, ve kterém je 5-10 metrů vody a do kterého skalním oknem pod hladinou přitéká voda.
Ideální místo pro léčebnou kůru. První část této kůry spočívala ve veselém pohybu dětí a začínala rozcvičkou. V tomto případě se sundali rukavice, čepice a zimní bundy. Pak se hráli pohybové hry a dokonce jsme si mohli zahrát i pinpong. To všechno se odehrávalo na prostranství zvané „herna“.
Pak nastala ta nejlepší část a ten nejlepší program pro znavenou maminku. Znovu jsme se pečlivě oblékli, nasadili čepice, rukavice a šály a ulehli na předem připravená lehátka do spacáku. Pak se mi stalo to, co se mi ještě nikdy nestalo. V klidu jsem ležela a poslouchala pohádku, kterou četla zdravotní sestra nebo vychovatelka. Vzhledem k tomu, že celý život někomu čtu pohádku, tak jsem to brala jako spravedlivou odměnu. Moc hezký pocit.
Pak přišlo to hlavní. Setra vypnula všechna světla a v jeskyni byla naprostá tma jako v jeskyni. Tma jako v ranci a všude ticho jako v kostele. Když si na to nyní vzpomenu, tak bych se nejraději přestěhovala někam do jeskyně, kde budu jenom ležet a poslouchat pohádky. My jsme pak měli zdvojnásobenou dávku, protože Kryštůfek onemocněl a tak měl zakázaný pohyb a mohli jsme pouze ležet a poslouchat. Ale nedá se říct, že by mi to vadilo – a to tři hodiny v kuse.
Pobyt v jeskyni se vyplatil. Včera jsem oprášila dobrý starý Špalíček pohádek a četla Kryštůfkovi před spaním pohádku o Chytré horákyni. Když v tom se ozval : „ Ale mami, tu si pamatuji z jeskyně.“
Zdroj foto: Pixabay.com
